Nezpochybnitelní

Situace v minulém století se měnila tak rychle, že ti, kdo se narodili o 10 let dříve nebo později, jakoby žili jiné životy. Tak třeba mnozí z těch, kdo přišli na svět začátkem století, byli po 1. světové válce nadšenými levičáky až komunisty, protože to k poválečné atmosféře patřilo. Elita narozených počátkem 20. let měla osobní zkušenost z války a pokud válčili na západě, po roce 1948 jim komunisté vystavili účet a platili pobytem v kriminále. Ty, kdo se narodili počátkem 30. let, zastihl komunistický puč v roce 1948 a nuceně opouštěli školy, zemi a i oni dobývali uran pro ruskou atomovou bombu. A pro ty, kdo se narodili za války a byli od školky formováni komunistickou demagogií, se stal osudným spíš rok 1968.

Dneska odchází poslední mohykáni z osmdesátníků, kteří se postavili komunistické hydře v  50. letech i později a kdo dokáží autenticky popsat hrozby, které přináší lidem a zemím totalitní moc. Jedním z nich byl bezpochyby Jiří Stránský, který zemřel ve středu 29. května. Narodil se v roce 1931, takže mu bylo necelých 88 let.

Jeho tvorba přesáhla rámec lokálního zájmu poté, co Česká televize v roce 1997 uvedla první řadu seriálu Zdivočelá země a následně další tři, celkem 45 dílů. Je škoda, že tahle historicko-dobrodružná sága zůstává v archivech a místo toho se promítají tendenční seriály z normalizačního Československa nebo plytké příběhy z domova i ciziny.

Stránský byl 14 let prezidentem českého PEN klubu a za více než 20 let napsal a namluvil snad stovky glos, kde si nebral servítky před nikým. Charakteristické je, že až za prezidentování inž. Zemana se ho Český rozhlas rozhodl zbavit s pokryteckým odůvodněním, že na jeho několikaminutové poznámky nejsou peníze. 

Ovšem nikdo nejsme dokonalý, a tak se Jiří Stránský v roce 2013 laskavě omluvil za ostrou kritiku herci Dejdarovi, který se zapojil do volebního týmu shora zmíněného prezidenta. To ovšem neviděl, jak se herec o něco později tajně plížil podél zdi na ožíračku na ruském velvyslanectví. 

Ale to je jen smítko, jestli vůbec něco, na klopě, protože odchodem takových chlapů ubývá lidí, kteří byli drsným životem zoceleni a byli pravdiví a nezpochybnitelní. Tohle je jedna z jeho posledních glos, jmenuje se Komunisté. A poslední rozhovor s Renatou Kálenskou.