Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

neděle 16. června 2019

A letní festivaly se rozjíždí

Ještě ve středu večer byl Jakub Hrůša viděn na závěrečném koncertu PKF, ve čtvrtek odpoledne zkoušel a večer dirigoval zahajovací koncert Smetanovy Litomyšle v nádherném prostředí litomyšlského zámku.

Na pozici koncertního mistra neseděl žádný ze tří oficiálních, ale Olga Šroubková, která se tam objevila již před 4 roky, když jako 21letá čerstvá absolventka konzervatoře zkoušela štěstí v konkurzu na tuto pozici (a dostala se mezi 4 nejlepší).

Olga Šroubková
Mezi tím vyhrála na příklad soutěž Pražského jara v roce 2017 a vloni se umístila druhá v Shanghai Isaac Stern International Violin Competition. Že by nakonec další koncertní mistr? Ten první ze současných - Josef Špaček, který usedl k prvnímu pultu ve 24 letech, hrál v Litomyšli sólový part Čajkovského houslového koncertu. A dlužno dodat, že tak, jak se na jedničku mezi českými houslisty sluší, tedy mistrně. I když pro mne by mohl být trochu lyričtější. Vlastně už je zralý na čistě sólovou kariéru, ale titul "umělecký partner České filharmonie" vytváří prostor pro obé, i když jeho úvazek je malý, čemuž nasvědčuje také třetí koncertní mistr v osobě Jana Mráčka. A mám dojem, že pro šéfdirigenta Sergeje Byčkova je Špačkova účast na jeho koncertech žádoucí.

Josef Špaček a Jakub Hrůša
Na začátku obou částí koncertu zazněl karneval. Napřed Smetanův Pražský, pak Dvořákův. Ten první je závažnější, k slavnostním potřebám jako symbol vhodný, ale jde přece jen o fragment z posledního roku skladatelova života. Dvořákův karneval naopak vznikl ve vrcholném období jeho kariéry (krátce před odjezdem do USA). Má jasnou strukturu, radostný obsah, z jeho kratších kompozic patří právem k nejoblíbenějším a provedení tomu odpovídalo.

Poslední skladba, Janáčkův Taras Bulba, je evidentně Hrůšova srdeční skladba, kterou si vloni vybral k debutu s Berlínskými filharmoniky. Dirigoval ji s velkým nasazením, i když jsem měl pocit, že vyzněl trochu méně výrazně než třeba v Berlíně. Je ovšem možné, že chyba je na mé straně, fyzická přítomnost v auditoriu dodává působivosti zvláště náročnější skladby vlastní dimenzi.

dirigování je činnost povznášející...
...ale je to i dost fuška, zvláště když je horko po dešti.
Nicméně ne vždy je to dřina.
Mimochodem Jakub Hrůša po loňském debutu bude hrát s Berlínskými filharmoniky i letos, což je jen další doklad jeho nesporných kvalit. A vedle "mezinárodního" repertoáru zazní i Kalabis a Dvořák. 

Takže místo záznamu dojmů z koncertu, mi nakonec vyšly personální drby. Ale nevadí, koncertů bude tuším ještě 42 a koncem měsíce jich pár uvidím živě, takže bude možnost to napravit.



Národní festival Smetanova Litomyšl
Slavnostní zahajovací koncert
Čtvrtek 13. června 2019

Bedřich Smetana: Pražský karneval, introdukce a polonéza
Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35
Antonín Dvořák: Karneval, koncertní předehra pro orchestr op. 92
Leoš Janáček: Taras Bulba, rapsodie pro orchestr

Josef Špaček – housle
Česká filharmonie | Partnerský orchestr Národního festivalu Smetanova Litomyšl
dirigent Jakub Hrůša | Hlavní hostující dirigent České filharmonie

Žádné komentáře:

Okomentovat