Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

neděle 12. května 2019

Tak trochu o smysluplnosti revolucí

(Zvláště těch krvavých)

Jak důležitá je pro homo sapiens, díky jeho na jedné straně veliké a na druhé omezené schopnosti poznání, jeho identita, lze odhadnout i podle toho, kolik lidí na její vyjasňování doplatilo životem. Nejde o každodenní identitu všedního dne, ale o identitu filosofickou, ať už má podobu náboženskou, nacionální, či sociální. Kolik jen obětí přinesla ta více než dvě staletí konfliktů uvnitř křesťanství od husitů po třicetiletou válku. A kolik konflikt mezi církví a jejími odpůrci, který přineslo o 150 let později osvícenectví v podobě Velké francouzské revoluce. Ten ostatně pokračoval i v Marxem inspirovaném ruském převratu, který tak tragicky dopadl na lidstvo a další kolo se odehrává dnes v podobě konfliktu vnitroislámského a současně islámsko křesťanského (a židovského). Jsem dalek toho tvrdit, že jde o jediný motiv násilí, protože neoddělitelný a univerzální je boj o moc, ale rozhodně není bezvýznamný.

Tyto události samozřejmě nacházejí i svůj odraz v umění. Mimo jiné v novele německé katolické spisovatelky a anti-feministky Gertrudy von Le Fort (1875-1971). Její příběh se zakládá na skutečné události, kdy 17. července 1794 skončil pod gilotinou život šestnácti karmelitánek, které nebyly ochotné porušit řeholní sliby. Nabídly své životy Bohu jako smírnou oběť za církev a obnovení pokoje ve Francii. Byly uvězněny, odsouzeny a popraveny. Na popraviště kráčely v řeholních hábitech za zpěvu latinských písní a diváci, jindy krutí a rozvášnění, je sledovali v naprostém mlčení, jako by šlo o církevní obřad oběti. Absurdní je i to, že deset dní po jejich popravě jedenáctiměsíční jakobínský teror, nejkrvavější období francouzské revoluce, při kterém byl popraveno několik desítek tisíc Francouzů včetně královny (král byl sťat o 9 měsíců dříve), skončil!

Podle novely napsal francouzský dramatik Georges Bernanos (1888-1948) divadelní hru Rozhovory karmelitek (Le dialogue des Carmélites), a také dialogy pro film. Ještě něž byl v roce 1960 natočen, použil skladatel Francis Poulenc (1899-1976) materiál k napsání stejnojmenné opery, která měla premiéru v milánské La Scale v lednu 1957, v pařížské opeře Garniér pak o půl roku později.

Metropolitní opera pak uvedla premiéru v režii Johna Dextera po dalších 20 letech a dodnes zhruba 60 představení. Hlavní postavou je bezpochyby Blanche, až patologicky bázlivá a nejistá dcera markýze de la Force, která se dobrovolně rozhodne odejít do kláštera karmelitek, kde získá jistotu, ale odmítne se po zrušení řádu připojit k sestrám a radši posluhuje v domě svého otce, který byl popraven. Když však jsou sestry, které dál plní své řeholní sliby, odsouzeny a stínány, nakonec v sobě najde víru a sílu a dobrovolně se k nim připojí. Výkon Isabel Leonard byl skutečně impozantní, jak jeho složka pěvecké, tak i herecká. Ta však historickou postavou není, tu zrodila spisovatelka.

Leonard tak sice byla tou hlavní marketingovou postavou, ale zcela strhující byl výkon 59leté Karity Matilla jako převorky, který se musel vrýt do paměti každého návštěvníka. A druhým výrazným momentem byl umělecký ředitel divadla a dirigent Yannick Nézet-Séguin, jehož umělecké kvality spolu s nadšením a energií dodávají představení neopakovatelnou atmosféru. Divadlo sice nebylo zcela plné, ale návštěvníci vyjadřovali o to víc nadšení, takže to byl parádní závěr sezóny 2018-2019. Od pondělí 13. května zahajuje na jevišti Metropolitní svou jarní sezónu American Ballet Theatre. 

umírající převorka Madam de Croissy (Karita Mattila), lékař a Blanche
Blanche de la Force (Isabel Leonard)

převorka Madam Lidoin (Adrianne Pieczonka) a sestry po vyhnání z kláštera 

Metropolitan Opera House
11. května 2019

DIALOGUES DES CARMÉLITES
Francis Poulenc-Georges Bernanos

Blanche de la Force.....Isabel Leonard
Madame de Croissy.......Karita Mattila
Madame Lidoine..........Adrianne Pieczonka
Mother Marie............Karen Cargill
Sister Constance........Erin Morley
Mother Jeanne...........Tichina Vaughn
Sister Mathilde.........Emily D'Angelo
Marquis de la Force.....Jean-François Lapointe
Chevalier de la Force...David Portillo
Chaplain................Tony Stevenson
Thierry.................Eduardo Valdes
Javelinot...............Paul Corona
First Commissioner......Scott Scully
Second Commissioner.....Richard Bernstein
Jailer..................Patrick Carfizzi
Nuns....................Elizabeth Brooks, Lianne Coble-Dispensa, Andrea Coleman, Maria D'Amato,
Sara Heaton, Mary Hughes, Kate Mangiameli, Ashley Mason, Elizabeth Sciblo, Rosalie Sullivan
Meredith Woodend

Dirigent...............Yannick-Nézet-Séguin

Režie..............John Dexter
Režie revivalu..........David Kneuss
Scéna............David Reppa
Kostýmy........Jane Greenwood
Lighting Designer.......Gil Wechsler
Stage Director..........David Kneuss

Dodatek pro českého diváka: Pokud je mi známo, pražské Národní divadlo operu nenastudovalo nikdy a není na repertoáru žádného jiného českého operního souboru. Zřejmě jako první v Česku ji v roce 2001 nastudovala opera v Opavě a v roce 2006 ji uvedla opera v Olomouci, která s ní tehdy jela i na festival v Litomyšli. Před šesti lety nastudovala Dialogy Linda Keprtová v Košicích a v roce 2015 divadlo absolvovalo jedno představení na operní přehlídce v Praze.

V této sezóně se právě hrají v Rize, po prázdninách pak v Toulouse. Zhruba za rok pak budou uvedeny v Mönchengladbachu a v Budapešti, což je nejblíž.

Žádné komentáře:

Okomentovat