Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

pátek 3. května 2019

Proč jet do Vídně?

Ptal se mne nedávno slušně booking.com, proč si myslím, že stojí za to navštívit Vídeň. Tak jsem odpověděl asi takhle:

Vídeň je unikátní především díky své imperiální historii (a to nejen habsburské, ale už římské), která přinesla i architektonicky mimořádně zajímavé objekty spojené často s konkrétními osobami. Třeba Schwarzenberský palác nedávného českého ministra zahraničních věcí Karla, Albertina související s vévodou Albertem Sasko-Těšínským, který se přiženil do rodiny Marie Terezie, nebo Belveder francouzského prince Evžena Savojského, statečného rakouského turkobijce. 

Díky řadě muzeí je Vídeň nepostradatelná pro zájemce o umění od antiky po 17. století  včetně vykopávek starověkého Efezu a toho, co zůstalo z pražské sbírky Rudolfa II. po švédské loupeži (Kunsthistorisches Museum - KHM). Stejně významná je expozice moderního umění v Albertině a  z něj rakouské secese v Leopold Museum. A to úplně nejmodernější je v Museum Moderner Kunst neboli mumok. Nepřehlédnutelné jsou i sbírky Belvederu a Akademie výtvarných umění. Navíc každý rok, a to je možná nejzajímavější, proběhne několik velkých krátkodobých výstav se zápůjčkami z významných světových sbírek, které jsou třeba pro pražské galerie nenaplnitelným snem.

Hudebním fajnšmekrům Vídeň nabízí klasickou operu ve Státní, dříve Dvorní opeře, kde zanechal nesmazatelnou stopu rodák z Vysočiny Gustav Mahler, progresivní režii v Theater an der Wien, kde hrál, dirigoval koncerty a trochu i bydlel Ludwig van Beethoven. A kdo bude mít štěstí, navštíví i představení ochotníků z řad vídeňských Čechů. Koncerty pak je možné vidět a slyšet ve vyhlášeném Musikvereinu se Zlatým sálem známým z novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a v Konzerthausu, na jehož stěně jsou pamětní desky Mahlera a Bernsteina a přes ulici stojí pomník Beethovenův.

To vše plus císařský Hofburg, sv. Štěpán, radnice,  parlament, univerzita a spousta kostelů se nachází v dochozí vzdálenosti v historickém centru města. A také byty Beethovena, Mozarta, Schuberta, Haydna či Klimta, pestré tržiště Naschmarkt, parky a zahrady se sochami, o kus dál, ale stejně blízko císařské letní sídlo Schönbrunn a nedaleké ZOO a na druhé straně města zábavní park Prater.

A nakupování na Kohlmarktu a Graben, Kärtner Strasse nebo Mariahilfer Strasse a jako doma je tam i Billa, McDonald´s, Starbucks či Burger King, jenom vídeňská jsou Café Sacher s echt sachrdortem či Hawelka s povidlovými buchtami, Mozart a Central s vídeňskou kávou a Wiener Apfelstrudelem jako od maminky, a vinařská předměstí v Döblingu a Wienerschnitzel na každém rohu... a tak dále. Je tady snad někdo, kdo nechce jet do Vídně, zvlášť když tam mají fungl nové nádraží?

A málem bych zapomněl na vánoční a velikonoční trhy na kdejakém plácku a náměstí, kam do sebe Vídeňáci chodí lít punč. A vedle opery vám u firmy Frack & Co. ušijí štramácký  frak, smoking nebo žaket.


Žádné komentáře:

Okomentovat