Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

sobota 2. března 2019

Apokalypsa s nádechem optimismu

Valerij Solověj je profesorem historie a vedoucím katedry PR komunikace na MGIMO, což je elitní ruská vysoká škola s 8000 studentů a 900 profesory, spadající pod ministerstvo zahraničních věcí a v dobách SSSR považovaná za líheň KGB. Nedávno, 27. února 2019, odpovídal na otázky Anny Nemzer, což je pozoruhodná spisovatelka, novinářka a moderátorka TV Rain. Tady je výtah jeho odpovědí:

Pokud jde o Putinův plán, vidím to dnes jasně. Rusko se podle něj musí připravit na zhoršení mezinárodní situace, turbulence, možná dokonce válku. Ve vojenskopolitickém plánování Ruské federace je zakotveno, že hrozba války, rozsáhlého konfliktu, roste. A Ruská federace má proto vynakládat peníze na modernizaci zbraní a infrastruktury, brát je u obyvatelstva, šetřit na něm a provádět aktivní zahraniční politiku.

Pokud se jedná o jeho poslední vystoupení před poslanci, je pravda, že otázkám války se věnoval méně, ale zaprvé to byla jediná ze tří částí jeho vystoupení, ve které mluvil od srdce. Zadruhé v tomto výkladu pokračoval na setkání s redaktory hlavních medií a tam mluvil mnohem podrobněji. Z toho vyplývá, že tato otázka je strategickou osou ruské politiky. A všechno ostatní má podpořit realizaci tohoto kurzu.

Takovéto vystoupení obsahuje i povinnou část, která se pravidelně opakuje, a říká se v ní, že byznys nemá být obtěžován, není na to čas. A uvěznění Mika Calveye je zákonité, Rusko nepotřebuje americké investice a to se dává jasně najevo. K zadržení Calveye došlo na základě osobního souhlasu prezidenta RF.

Tato logika je aplikována od roku 2014. Rusko je v ní chápáno jako země, která se nachází na pokraji války. Její hrozba roste a je třeba se chovat odpovídajícím způsobem. K čemu americké investice, když v čele zhoršování vztahů jsou Spojené státy, které stojí za všemi intrikami proti Ruské federaci. A není to dílo Trumpa, ale amerického establishmentu. A k čemu jsou nám zbytečné oči a uši v Ruské federaci. Putin by samozřejmě mohl pronásledování Calveye zastavit, ale proč, když situace je v souladu s jeho světonázorem. Celá ta věc má pouze politické řešení. Stejně tak uvěznění Uljukajeva nesouviselo s úplatkem, ale mělo ukázat, co s vámi bude, když nebudete dodržovat pravidlo osobní oddanosti za situace před válkou. A v případě Calveye se ukazuje, že problém není v investicích, neboť jde o vytvoření mobilizační ekonomiky. Navíc existují státní valutové rezervy a velké peníze jsou u lidí. Představitelé moci říkají, že nejde o peníze, ale o geopolitiku a národní bezpečnost.

V hlavách lidí, kteří přijímají rozhodnutí, je všechno jasné. Digitalizace je potřebná ke snadnějšímu řízení země, protože její ovladatelnost klesá, vidí v ní všelék. A pokud jde o autonomní ruský internet, v podmínkách možné války musíme mít plně autonomní prostředí i ve smyslu programového zabezpečení a na tom se pracuje dokonce od roku 2013. Tuto myšlenku navodily protesty, protože se došlo k závěru, že když se může pomocí sociálních sítí aktivizovat opozice, může jejich prostřednictvím ovlivňovat situaci i Západ. Autonomní internet (runet) má být k dispozici v letech 2021-2022 a některé prvky budou použity už dříve, aby byly zablokovány některé sociální sítě.

Podle mého názoru se ukáže, že sociální důsledky takových kroků budou zcela opačné než to, co se plánuje. Pokud lidé ventilují svou nespokojenost v sociálních sítích, probíhá klasická sublimace. Jestliže však jsou tohoto narkotika zbaveni, vyvolá to nepřekonatelnou touhu vyjít do ulic. A pravděpodobnost takovéto situace roste. Je vyšší než před rokem a bude mnohem vyšší na podzim. Jsem celkem obeznámen s náladami mimo centrum a mohu říct, že s takovým hněvem a podrážděním jsem se nesetkal minimálně 10 let.

Jde o projev kvalitativní změny masových nálad. Ony se začaly měnit již před volbami v důsledku únavy z Putina, ale lidé mu ještě dali možnost obnovit sociální kontakt a posléze klidně odejít. První vlna podráždění však nastala, když se ve vládě objevili stejní lidé, kteří vyvolávají negativní emoce. A druhá vlna byla penzijní reforma. Lidi šíleli. Ačkoli jsem to čekal, nedocenil jsem úroveň reakce. Zřetelněji je to vidět mimo centrum a nálada lidí, jejichž naděje se nenaplnily, tam přechází od deprese k silnému podráždění.  Příští etapa bude znamenat přechod těchto nálad v nové sociální a politické důsledky. A nejedná se jen o volby, kde sílí nálady proti Jedinému Rusku. Lidé mohou vyjít do ulic, jak jsme to viděli od roku 1989 do 1991. Sliby, které jsme slyšeli, to je léčba otevřených ran náplastí. To oněm lidem pomůže maximálně neumřít hlady.

Úroveň podpory Putina se stabilně pohybuje na 30-33 %. a může se tam držet dlouho. Ti lidé spíš než že podporují Putina, tak se bojí změn. A jestli dojde k silně negativním událostem, může tato podpora rychle klesnout ke 20 %. Ale stát vytváří rezervy, aby překonal zesílení sankcí a k řešení problémů má ještě obušky generála Zolotova.

Putinův plán však toto vše sotva změní. Je to strategická linie, která je předmětem osobního i skupinového přesvědčení lidí, kteří rozhodují o ruské politice, tedy nejen Vladimira Vladimiroviče. Oni věří tomu, že tato linie přivede Rusko i je osobně k úspěchu a vůbec o tom nepochybují. Režim je jasně autoritářský. Ale protože vůdce stárne, i režim slábne a posilují jednotlivá seskupení, která jsou oporou moci. Zatím však drží opratě moci a není třeba si myslet že ho někdo řídí nebo se k tomu chystá. A důležité je, že nebudou ani žádná spiknutí, to je absolutně vyloučeno.

Obraz světa v myslích těchto lidí je globální hra, globální sázka. Rusko má podle nich unikátní naději na odvetu za pád Sovětského svazu. Tedy porazit dějiny jedním hodem kostek. To je obrovské pokušení jestliže tato část elity, které přijímá rozhodnutí, je ovládána skupinovým přesvědčením, že má v mystickonáboženském smyslu nejvyšší poslání. A ona toto poslání naplňuje.

Bohužel musím říct, že se chystáme na veliký konflikt. To je očividné. Já se ale domnívám, že nastane typická ruská situace. Bude přijato rozhodnutí, které však nebude vyplněno, protože oblíbená ruská forma odporu nejen ve 20. století, ale už za nevolnictví je, že dostanete rozkaz a... prkna nepřivezli, počasí také není to pravé a tohle a tamto. A těm lidem, kteří velmi zručně disponují prostředky určenými k vytvoření zázračných zbraní, tato atmosféra vyhovuje, protože dobře znají reálný poměr vojenských sil v současném světě. To zaprvé.

A zadruhé je tady ta písnička, která se stala známou v celém Rusku a možná i v Evropě - to je výraz atmosféry militarizace, kterou se snaží vyvolat. A společenská reakce je velmi zajímavá. Lidé to nechtějí. Zvláště je to vidět na venkově a především mezi ženami. U nich to už ani není protest, jim je z toho militarismu na zvracení. Proto žádné patriotické opojení, žádná mobilizace neprobíhá. A tak šíření této atmosféry je jednou z příčin velmi silného podráždění a obav.

Já považuji za nevyhnutelné, že dojde k druhé vlně liberalizace a demokratizace. Nehodlám mluvit o termínech, ale za našeho života k tomu dojde (pozn. je mu 58 let). Já vůbec nepochybuji o tom, že se   z nich můžeme radovat a účastnit se jich. Nebude to však podobné jako v 90. letech. Rusko už není tak naivní a plné naděje, ale je v něm mnohem víc hořké zkušenosti a zdravého rozumu, aby pokus tentokrát dopadl úspěšně.

A je také společenská poptávka po silných místních vůdcích, kteří jsou však pro Kreml absolutně nepřijatelní, protože ten je vnímá jako potenciální hrozbu. Těch, kteří byli, se zbavil. Bojí se totiž všech silných lidí, protože ti jsou nezávislí a schopni hodit rukavici.

Mocenská skupina, která naplňuje své "poslání" se bude po této trajektorii pohybovat, dokud se nesetká s nepřekonatelnými překážkami. A na ně narazí, přičemž jako obvykle hrozby přijdou z míst, kde je nikdo neočekává. Nebude to chytře vymyšlený plán CIA, ministerstva zahraničních věcí USA nebo MI6, ale budou to vnitřní problémy samotné Ruské federace. Dnes panuje názor, že situace je pod kontrolou a hlavní je zahraniční politika a budování ozbrojených sil.

Ve skutečnosti však na vojenský konflikt není nikdo připraven. Logika je taková, že pokud bude překročena jakási červená čára jako v případě Krymu, má Rusko právo reagovat a bude reagovat.

Já se však přesto dívám na budoucnost s optimismem a nepochybuji, že situace v zemi se do roku 2024 radikálně změní. Jakými cestami, to je otázka, nejspíš to bude nový typ líderství. Ale tajné služby a vojáci svou dávku důvěry vyčerpali. Lidé dnes neakceptují jediného člověka v uniformě.

Věci se dnes mají tak, že jak moc, tak i opozice nejsou připraveny a v kritickém okamžiku zaostanou za společností. Problém opozice je, že není schopna formulovat program, který je přitom ve skutečnosti zřejmý. Je možné, že na podzim už bude vyhlášen a nebude to nějaká opoziční koalice. Musí to být nová alternativa, kterou nebudou představovat lidé a jména, o kterých je slyšet v posledních 10 letech. Protože tito lidé mají určitou historii důvěryhodnosti, jež je pro velkou části společnosti nepřijatelná. Proto se musí v čele objevit noví lidé. Jakmile se taková alternativa objeví, a nejspíš to bude zastřešující opoziční koalice podle vzoru demokratického Ruska z roku 1989, které spojí levé i pravé, nacionalisty i liberály. A oni jsou už na to připraveni, protože není kam ustupovat. V opačném případě je jednoho po druhém udusí. Situace se může začít měnit velmi rychle, že ke sjednocení dojde rychlostí blesku. Protože jestli něco nevidíme, neznamená to, že někde se tajně nepracuje. Říká se tomu formální a neformální konzultace.





Žádné komentáře:

Okomentovat