Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

úterý 31. července 2018

Poutníci a muzikanti

Ještě jeden návrat k Litomyšli, a to výtvarné. Vedle oněch pozdně obrozeneckých vlasteneckých výstav mne zaujaly ještě dvě. Ta první byla jakési "vlast po 30 letech" a jmenovala se Poutníci. Připravil ji David Železný (ano, syn TOHO Železného), který dodal i některé exponáty, což není podstatné. Důležité je uvědomit si, z kolika lidí se před zhruba 80 lety stali migranti, proč a kam prchali. Většina z nich běžnému konzumentovi umění ani není známa.

"Uvidíte drama 20. století. Uvidíte výstavu, která se týká vynuceného putování," řekl na vernisáži výstavy Poutníci Pavel Smutný, prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, který obě dvě výstavy s tématem putování českou či přeshraniční krajinou, připravil. Poutníci se věnují českým umělcům, kteří byli nuceni opustit svoji vlast (Adolf Hoffmeister, Bernard Reder, Georges Kars, Maxim Kopf, Jakub Bauernfreund, Endre Nemes, Antonín Pelc, Alén Diviš, Robert Piesen, Mary Durasová, Pavla Mautnerоvá a Tita (Edita Hirschоvá). Utíkali před diktátorskými a totalitními režimy, často pak končili ve Francii, ale složité putování je rozeselo vlastně po celém světě. Řada z nich se do vlasti nikdy nevrátila. Jejich díla ale dodnes mluví za ně: vypraví nelehké osudy nejen jejich, ale vlastně všech, co byli vyhnáni a byli nuceni tvořit a žít v zahraničí. Někteří se s tím nikdy nesmířili.


Příslušníci české meziválečné avantgardy, které postihly dva totalitní režimy - nacistický a komunistický, tak byli rozeseti do míst, do nichž by se nejspíše dobrovolně nikdy nevydali. Z některých těchto cest se staly legendami opředené příběhy českého výtvarného umění 20. století. Například strastiplné putování Adolfa Hoffmeistera, Maxe Kopfa, Aléna Diviše a Antonína Pelce z kruté pařížské věznice La Santé na jih Francie, na parníku Capitaine Paul Lemerle do Maroka a na Martinik (spolu s nimi cestovaly tři stovky dalších evropských intelektuálů, mimo jiné André Breton a Wilfredo Lam). O jiných útěcích se toho všeobecně tolik neví. Divoký byl také útěk sochaře Bernarda Redera, který se díky pomoci Aristida Maillola dostal do USA přes Španělsko, kde však neunikl zatčení a krátkému věznění. Exulantství se dotklo všech umělců na výstavě představených. A jejich výtvarných projevů ovšem také. Ani jeden z nich však neztratil víru v umění a touhu tvořit. David Železný, který výstavu koncipoval jako znalec mnoha privátních sbírek u nás i v zahraničí, o těchto poutnících říká: „Možná právě proto, že putovali a nemohli se trvale usadit v kontextu českého moderního umění, je mnohým z těchto umělců dnes věnována menší pozornost, než by si s ohledem na svůj umělecký odkaz zasluhovali.“



Motivem poutnictví je výstava tématicky spjata s hudební částí festivalu, která v premiéře uvedla kantátu Český poutník. Malíři-poutníci ovšem na svoji pouť odcházeli často nedobrovolně. „Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, které naši zemi postihly těsně po sobě, rozesely naše umělce do míst, do kterých by se nejspíše dobrovolně nikdy nevydali. Některé z těchto cest jsou dnes již legendami opředenými příběhy. Například strastiplná cesta Adolfa Hoffmeistera, Maxe Kopfa, Aléna Diviše a Antonína Pelce z kruté pařížské věznice La Santé na jih Francie a dále na parníku Capitaine Paul Lemerle do Maroka a na Martinik (spolu s nimi cestovaly tři stovky dalších evropských intelektuálů, mimo jiné André Breton a Wilfredo Lam). O jiných útěcích se toho všeobecně tolik neví. Malíř Georges Kars nepřesídlil roku 1941 z Lyonu do Ženevy bez obtíží. Do utečeneckého tábora dorazil bez jedné boty, kterou ztratil při překonávání divoké řeky se synem sochařky Chany Orloff na ramenou,“ říká kurátor David Železný.

Poutníci
14. 6. - 7. 7. 2018
Zámecký pivovar, Evropské školicí centrum, Jiráskova 133, Litomyšl
vernisáž: 14. 6. od 18.00 hodin

kurátor: David Železný
pořádá: Bohemian Heritage Fund a Cermak Eisenkraft

Žádné komentáře:

Okomentovat