A dnes po oněch 100 letech?
Prezident Miloš Zeman, následník TGM, se včera v TV Nova vyzvracel z chronické nenávisti k novinářům a jeho tiskový poskok vypustil do mediálního prostoru salvu vulgarit a úředně se prohlásil za slušného člověka. Tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje prý touha po moci. Moci, která dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti. Může být ukojena touha po štěstí u člověka, který sám sebe nazývá pyšně prognostikem, a přitom hned první významný životní krok - vstup do KSČ - má za následek pád k dvacetileté bezvýznamnosti a dokazuje jeho prognostickou impotenci?
V Evropě dneska každý vidí, že jsou s tím zrušením R-U před 100 lety jen trable. Místo jednoho imperia je tu pytel nástupnických blech, které i dnes skáčou a koušou žijíce v představě, že k nim má zbytek kontinentu vyživovací povinnost. Což se týká i ministerského předsedy Andreje Babiše, který flagrantně porušil pravidla hry (a hlavně jejich ducha) a nedůstojným fíglem hodným koňského handlíře si přihrábl evropských 50 mil. Kč. A současně veřejně pláče nad trpkým osudem, jaký tím připravil svým potomkům a všechno prohlašuje za kampaň proti vlastní osobě. A aby to sprostý lid náhodou nenapadlo okoukat, tak ho hlídá do haléře pomocí EET.
Jednou ale musí nastat stav, kdy množství vylhaných příběhů způsobí implozi celé konstrukce, po které zůstanou hlavní aktéři nazí uprostřed náměstí jako zvířata v cirkusové kleci. A i kdyby neodešli, budou muset akceptovat změny. Ale bude to chtít trpělivost a obezřetnost, aby člověk dříve nepropadl útokům falešných zpráv v hybridní válce:
Žádné komentáře:
Okomentovat