Od té doby urazil dlouhou politickou dráhu předsedy ruské vlády a prezidenta země, provázenou systematickým upevňováním osobní moci. Nedávno se v Rusku volili gubernátoři a Putinova strana Jednotné Rusku v nich nezískalo zdaleka tolik hlasů, kolik se očekávalo. Což v podstatě koreluje s výsledky průzkumu veřejného mínění, kde zaznamenal významnou ztrátu jak prezident, tak jeho hnutí.
Míra důvěry podle Levada-centrum (1600 respondentů) - listopad 2017/červen 2018/září 2018
prezident Putin 59 % 48 % 39%
předseda vlády Medveděv 11 % 9 %
ministr ZV Lavrov 19 % 10 %
ministr obrany Šojgu 23 % 15 %
Putin se tak po téměř 20 letech vrací na začátek kariéry ve vrcholných politických funkcích, což není dvakrát povzbudivé.
Navíc je ruská společnost podle 65 % respondentů Fondu veřejného mínění nespravedlivá a převládající názor (zejména mezi mladými) je, že její struktura je méně spravedlivá než západní. Před rokem převládal opak.
Putin podobnou situaci v minulosti řešil klasickým ukázáním na vnějšího "nepřítele" a následující vojenskou akcí. Stalo se tak v případě Čečenska 2000, Gruzie v roce 2008 i Ukrajiny o 6 let později. Koho však může napadnout dnes? Na základě vylhaného obrazu sestřelení ruského výzvědného letadla syrskou raketou sice vyhrotil vztah s Izraelem, ale není pravděpodobné, že by se odvážil jít s ním a tím vlastně s celým Západem do přímé vojenské konfrontace. Zbývá mu tak buď věřit, že se situace samovolně změní k lepšímu nebo přejít k dalšímu utužení režimu s předvídatelným rizikem růstu protestních nálad, alespoň u části společnosti.
Nejracionálnější variantou by zřejmě bylo "upustit páru" napětí provedením reforem, které by umožnily odstartovat ekonomický růst. Jejich hlavním architektem je Alexej Kudrin, liberální, avšak loajální ekonom a politik. Byl Putinovým ministrem financí v letech 2000-2011, v posledních dvou letech vypracovával bůh ví kolikátý už návrh reforem a od letošního května je uklizen jako předseda nejvyšší kontrolní instituce RF, účetního dvora (sčotnaja palata). Jsou ovšem i další architekti reforem. A všechno podstatné nakonec stejně vychází z prezidentské administrativy. Zda bylo taktické začít důchodovou reformou je diskutabilní, ale Kreml se pro tento postup rozhodl. Reforma, která se tak nesmí nazývat, protože reformy jsou u lidu neoblíbené, byla vládou schválena a vyhlášena krátce po jejím ustavení a na pozadí ruské euforie z fotbalového MS v červnu 2018. Vlna odporu, do jejíhož čela se chtěl postavit opoziční politik Alexej Navalnyj (jehož jméno odmítá Putin vyslovit) přesto trvá, i když byl zákon minulý týden po absolvování schvalovacího rituálu v parlamentu podepsán prezidentem. Vzhledem k tomu, že průměrný věk dožití ruských mužů je cca 67 let a věk odchodu do důchodu postupně vzroste na 65 let, není to pro pro ně zrovna nejlepší zpráva.
Navalnyj však sedí již třetí měsíc v kriminále a jeho spolupracovníci jsou rovněž perzekvováni, takže to vypadá spíš na to utahování šroubů.
A do toho květnové zveřejnění závěrů komise vyšetřující sestřelení letadla MH17 nad Ukrajinou v roce 2014, červencové obvinění 12 Rusů z narušování amerických voleb, zpackané červencové setkání s Trumpem v Helsinkách, které kromě pocitu trapnosti nic pozitivního nepřineslo, záříjové zveřejnění detailů pokusu o vraždu bývalého agenta Skripala, a postupné rozkrývání špionážních aktivit ruské vojenské rozvědky. Nejen kauzy Skripal, ale i dalších amerických dobrodružství ruských hackerů, podobného trapasu v Belgii a dalších zaplavují media a nutí ruské pohlaváry lhát a lhát a lhát. Aspoň oni to považují za smysluplné.
Počátkem tohoto tisíciletí Putin sliboval ruskému národu, že za pár let doženou ekonomicky Portugalsko. Ovšem dnes už více než 10 let Rusko přešlapuje na místě. Kde je Portugalsko a kde Rusko? Pochybnou osobní výhodou takovýchto lidí je, že si dokážou i nezdar přeložit jako úspěch. Dokonce o tom přesvědčí i spoustu dalších lidí. Já však tu dobu, do níž Putinov vstupoval ještě se stopami mládí a dnes se dostal do předsíně stáří, vnímám jako nezdar osobní filosofie člověka, který místo křesťanského humanismu v sobě nese krutost bolševického nihilismu.
V neděli se V.V. Putin dožil 66 let. Život řady jeho odpůrců naopak ukončila nestandardní smrt, ti šťastnější skončili v kriminále. Smutná bilabce.
VIVA LA LIBERTA
Žádné komentáře:
Okomentovat