Perpetuum mobile zn. Barenboim

Hudební legenda Daniel Barenboim (76) kromě toho, že hraje a diriguje, má zřejmě potřebu dávat věci do souvislostí tak, aby získávaly vyšší smysl. Před téměř 20 lety založil s vyšším posláním West–Eastern Divan Orchestra, je to pár let, co spustil internetové hudební vydavatelství a label Peral, vloni zahájila činnost Akademie navazující na zmíněný orchestr, ostatně i Mé vlasti přiřkl jakousi vyšší, ani v Česku nevnímanou hodnotu. V letošním roce zahájil svůj nový projekt, cyklus Beethovenových klavírních sonát, jež má v úmyslu odehrát v několika recitálových šňůrách všechny (a jak jinak než zpaměti) tak, aby vše skončilo v roce Beethovenových 250. narozenin, tedy 2020. Začal v neděli v rakouském Štýrském Hradci (1), v pondělí pokračoval v Praze a hrál jakoby ponořen do sebe, tak jsem se také ponořil, ale pomlouvali mne, že jsem spal. Nesmysl, ani já, ani Barenboim, i když ten na rozdíl od 7 přídavků Chopina před 8 lety tentokrát zavřel víko a konec. Někdo řekne, stáří. Jenomže on v příštích 6 týdnech diriguje a hraje 22x sám, resp. se 4 orchestry na 4 kontinentech. Chybí jen Afrika a Antarktida. Vskutku parádní ubývání sil.

Takže už chybí jen dodat, co hrál. Začal ranými sonátami z let 1794-95, které připsal asi hlavnímu ze svých učitelů, Franzi Josefu Haydnovi. Vrcholem večera ovšem byla bezpochyby sonáta č. 29 zvaná Hammerklavier z pozdního skladatelova období (1816-18), jež je možná z těch 32 skladeb nejnáročnější a svou stavbou i délkou okolo 50 minut připomíná spíš symfonii. Takhle nahrál před časem její 4. větu:

Není bez zajímavosti, že rozdíly mezi ranými a pozdními skladbami pro klavír neurčovalo jen zrání skladatelé, ale i rychle se zdokonalující konstrukce tohoto nástroje a z ní vyplývající zvukové a výrazové možnosti, což se ostatně odráží i v názvu 29. sonáty.

Její pražské provedení ale znělo mnohem majestátněji než ukázka, která vznikla kolem roku 2003. Možná i proto, že Barenboim si přivezl do Prahy svůj další hudební projekt, totiž klavír, který vznikl ve spolupráci s belgickým stavitelem pian Chris Maenem a firmou Steinway. Ten mistr představil v Royal Concert Hall v roce 2015.

A tady na něj hrál a děkoval se v Praze:

15. října 2018
Dvořákova síň, Rudolfinum
Daniel Barenboim - recitál

Program
LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta pro klavír f moll, op. 2 č. 1
Sonáta pro klavír Es dur, op. 3 č. 3
          přestávka
Sonáta pro klavír č. 29 B dur, op. 106 ("Große Sonate für das Hammerklavier“)

----------------------

(1) Tento štýrský koncert byl organizátory označen jako "Koncert pro lidská práva" s mottem: "Žádná kultura bez lidských práv a žádná lidská práva bez kultury" s tím, že je věnován myšlence a obsahu Všeobecné deklarace lidských práv ze dne 10. prosince 1948. Referendum na Valném shromáždění OSN bylo reakcí na katastrofu dvou světových válek v první polovině 20. století, říká se v komentáři viceprezidenta Štýrského hudebního spolku.

"Lidská práva by měla být duchovním, kulturním a politickým vodítkem k formování budoucího světa. I dnes platí, že svět by nemusel být takový, jaký je, kdyby měřítkem našeho jednání byla lidská práva. Zásady lidských práv neplatí jen pro "velkou politiku". Nejen globální ideje, ale i místní záležitosti jsou projevem doby. Lidé, kteří nesou zodpovědnost - ať žijí kdekoli - by neměli jen přihlížet, ale rozhodovat se v duchu lidských práv," pokračuje pan Alfred Stingl.

Zní to trochu nadneseně, ale bez respektování těchto aspektů existence lidstva, by se svět mohl vrátit k barbarství, které je světu imanentní.