Hospodská Minnie a Jonas Kaufmann

Již třetí letošní přenos z Metropolitní opery se konal 27. října a byla to "americká" opera Giacoma Pucciniho La Fanciulla del West, česky Dívka ze západu. Ale trochu k historii.

Psal se rok 1910. Metropolitní opera se začínala otřepávat z lítého konkurenčního boje s Manhattan Opera, ve kterém zvítězila mimo jiné i díky tomu, že uplatila neskutečnou částkou 1,2 mil. dolarů jejího provozovatele, aby opustil New York a 10 let se nevracel.

Tři roky před tím, v roce 1907 se v Metropolitní odehrály dvě úspěšné premiéry oper Giacoma Puccini (Manon Lescaut a Madame Butterfly) za účasti autora, takže není divu, že nový ředitel divadla u něj v následujícím roce objednal další, jejíž uvedení by divadlu přineslo jak americkou, tak i světovou premiéru. A byl proto zvolen i americký námět vycházející z divadelní hry The Girl of the Golden West, která se už třetí rok hrála na Broadway. Operu Puccini dokončil v roce 1910 a byla napsána "na tělo" velké hvězdě Enrico Carusovi a Emě Destinové, která vtrhla do Metropolitní koncem roku 1908 a za dva roky měla za sebou mnoho desítek úspěšných představení včetně Prodané nevěsty nastudované v roce 2009 Gustavem Mahlerem.

Opera měla úspěch, ale zřejmě ne tak veliký, jak se očekávalo. Skladatel v ní pozměnil svůj styl, reagoval na impresionismus, dokonce se ozvaly i náznaky jazzu, a sám ji považoval za svou nejlepší. Ale obecenstvo zřejmě čekalo něco ve stylu jeho starších srdceryvných kusů, kde Puccini nechal své hrdinky tragicky zemřít. Nicméně přesto se do začátku roku hrála 24x, převážně s Destinovou a Carusem.

Ema Destinová zachraňující před šibenicí Ramireze - Carusa
při premiéře 10. prosince 1910

Od roku 1911 se pak opera začala hrát i v Evropě, ale ač celkem úspěšná, popularity Bohémy, Tosky, či Butterfly nedosáhla.

V Metropolitní opeře se dočkala dalšího nastudování v roce 1929 s další českou zpěvačkou Mariou Jeritza v hlavní roli, následující v roce 1961 s Leontyne Price či Renatou Tebaldi a zatím poslední v roce 1991, kde vystupovali mimo jiných Deborah Voigt, Placido Domingo nebo Marcello Giordani.

Letošní revival přivesl na jeviště především Jonase Kaufmanna, který se po svém posledním agažmá v roce 2014 (Werther) se potýkal se zdravotními i osobními problémy a vystoupení v MET několikrát zrušil. V roli láskou napraveného ničemy vystoupil již před 5 lety ve Vídni, kde milující hospodskou Minnie, zpívala Nina Stemme. Ta se dnes ve svých 55 letech orientuje na méně mladistvé role a nahradila ji u v MET nahradila Eva-Maria Westbroek, která po úspěšném debutu před 10 lety v Royal Opera House získala publikum i v Amsterodamu, Frankfurtu, Vídni i Miláně. S Kaufmannem se na jevišti setkává opakovaně, velký úspěch slavili například ve Valkýře a Andrea Chienierovi. Třetí hlavní rolí je šerif  Rack Rance, Johnsonův sok v lásce. Žejlko Lučič v roli sice debutuje, ale jinak je osvědčeným "ničemou".

Eva-Maria Westbroek jako Minnie (1. jednání)

Příběh je celkem prostý, nepolíbená hospodská Minnie je za "zlaté horečky" v Kalifornii předmětem touhy zlatokopů popíjejících v baru a největší nároky si činí šerif. Vtom se však objeví cizinec, do kterého se panenská hospodská okamžitě zamiluje, což je vzájemné. Druhé jednání už se odehrává v jejím srubu, kde láska propukne a dojde až k políbení, leč přijde šerif Rance, před nímž se cizinec schová. Rance varuje Minnie, že se tam potlouká vyvrhel Ramirez a při té příležitosti se jí pokouší zmocnit. Odmítnut odejde a po něm i Dick - Ramirez. Ozve se střelba, postřelený Dick se vrátí a je ukryt na půdě, načež dorazí i šerif. Krev kapající ze stropu Dicka prozradí, avšak Minnie přesvědčí šerifa, aby si o něj zahráli poker. Pomocí falešných karet ho Minnie vyhraje. Ve 3. jednání se chystá poprava uzdraveného Dicka chyceného zlatokopy, on však vznese poslední přání, aby se Minnie nedozvěděla jak potupně skončil. Když už má oprátku na krku, Minnie pomocí pušky a zpěvu přesvědčí chlapy, aby toho nechali a dovolili jí s Dickem odejít za štěstím, což se stane. Opona.

Inscenace odpovídá tomu, že vznikla v roce 1991. Je důsledně realistická včetně zelených stromů a padajícího sněhu, dřevěných baráků zlatokopecké vesnice i živých koní, což s sebou nese dvě nekonečné přestávky nezbytné pro přestavbu scény. Bohužel i první jednání se vleče, než je divák uveden do příběhu. Ani zpěváci nenastoupili ve vrcholné formě, včetně Kaufmanna. Po přestávce se jako mávnutím proutkem vše usadilo a ve svižném tempu s jednou další přestávkou dospělo představení ke šťastnému konci.

2. jednání - Minnie a Dick s biblí v ruce a vášní v srdci

Až na zmíněné kiksy v 1. jednání byly pěvecké výkony výborné, ale mám-li být upřímný, Kaufmann se choval spíš jako student než všeho schopný dobrodruh. Naštěstí v rozhodujících situacích zafungovala chemie a scény Minnie s Dickem byly uvěřitelné. Skvělí byli i Željko Lučić coby šerif a Sonora Todda Simpsona.

3. jednání Dickovo poslední přání

V Česku je Děvče ze západu vzácné a v pražském Národním divadle se hrála jediná inscenace v letech 2007-8.

27. října 2018
Metropolitní opera New York
přímý přenos

Giacomo Puccini
La Fanciulla del West

Režie: Giancarlo del Monaco
Scéna a kostýmy: Michael Scott
Světla: Gil Wechsler
Režie revivalu: Gregory Keller

Účinkující:
Dirigent: Marco Armiliato

Eva-Maria Westbroek - MINNIE
Jonas Kaufmann - DICK JOHNSON
Željko Lučić - JACK RANCE
Carlo Bosi - NICK
Michael Todd Simpson - SONORA
Matthew Rose - ASHBY
Oren Gradus - JAKE WALLACE