Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

sobota 20. října 2018

Berlínský svět

Berlín je město, do kterého kdykoli přijedete, můžete čekat událost. Ani tentokrát nezklamal.

REÁLNÝ SVĚT?
Už na berlínském hlavním nádraží mne vtáhla putovní výstava fotografíí World Press Photo 2017. Je sice otázka, zda výběr představuje skutečný svět nebo jen efektní obrázky extrémních momentů a kuriozit, ale i tak jsou mementem pro bezstarostné optimisty. A ten reálný svět je stejně pro každého člověka jiný, protože ho vnímá přes lupu tvořenou vlastními životními zážitky a nasvícený jedinečnými zkušenostmi.

Muž ve Venezuele vzplál při střetu policie s demonstranty proti vládě Chávézova
následníka Madura, který přivedl zemi ke krachu

HOTELY
Mám jednu takovou zkušenost a nevím, čím to je, že speciálně v Berlíně opakovaně narážím na ruské hotely. Je pravda, že jsou levnější, ale ve Vídni, Paříži i jinde na jih od Dunaje a západ od Odry a Nisy i za Kanálem se mi to nestává. Mají svá specifika. Většinou jsou lehce až středně omšelé a na nějaký ten detail se nehledí. Ulomila se bílá dlaždice pod umyvadlem? Ničevó, spraví to stříbrná lepící páska, hlavně že teče voda. A schází se tam ruskojazyční lidé, kteří u recepce klábosí a klevetí. Ale jinak je tam čisto, korektní chování je zvykem a berou platbu kartou. Tedy většinou.


LIDSKÁ PRÁVA
V sobotu po obědě zalil Leipziger Strasse hluk jiný než obvykle projíždějících a čile troubících osobních automobilů. Pohled z okna ukázal mohutný skandující průvod lidí s transparenty a vlajkami, který se valil od Alexanderplatz k Potsdamer Platz a dál kolem Brandenburger Tor k Siegessäule neboli Vítěznému sloupu. Byla to demonstrace pod hesle "Berlín proti nacismu" a účastnilo se jí podle jedněch 150 000 lidí, podle jiných ještě o 100 000 víc.



V každém případě dav proudil téměř 3 hodiny a jeho velikost překvapila i organizátory. Pouhých 280 km vzdušnou čarou od Prahy, kde předseda vlády, který přesídlil ze Slovenska, odmítá pustit do země byť i jediného sirotka ze Sýrie a prezident by evidentně uvítal konečné řešení cikánské otázky. Kdo ten český establishment tak zkurvil?


SVĚTLA NOCI
"Světlo je život, světlo je energie, světlo mluví všemi jazyky a spojuje lidi", tvrdí Birgit Zander, zakladatelka festivalu světel, který již 14 let rozsvěcí a rozpohybuje v říjnu berlínské pamětihodnosti. A nejen berlínské.

Takhle rozzáří třeba Bebelplatz v centru města s berlínskou státní operou, katedrálou sv. Hedviky, hotelem de Rome, starou knihovnou a na druhé straně ležící Humboldtovou universitou. A tahle světla jsou zrovna tady víc než na místě, protože na tomto náměstí byly za nacismu spáleny desetitisíce nežádoucích knih. A přitom mne napadá, že někdy v 50. letech nám na školním výletě ve Zlaté Koruně vyprávěli, že takhle nějak se tam v zájmu pokroku likvidovala klášterní knihovna.




Přívětivá tvář spolkového ministerstva financí


TRADICE
Když jedete na chvíli do Berlína, obvykle si nevyberete za svůj cíl Historické muzeum. Ani já ne, ale tentokrát jsem vstoupil alespoň do rozlehlé vstupní haly a stálo to za to. Samozřejmě jsem pak nahlédl do Wikipedie a zjistil toto: začátkem 18. století byla nedaleko berlínského zámku postavena tato rozlehlá barokní budova zvaná Zeughaus neboli zbrojnice, konkrétně dělostřelecká. Ta sice neodolala zubu času, zvláště pak válečnému, ale byla obnovena a dnes je nejstarším objektem na Unter den Linden. Jak šel čas, bylo tam ledacos. Muzeum pruských dějin a válečné slávy za císařství, výstava německých úspěchů v 1. světové válce za nacistů, Muzeum německých dějin ve světle marxleninismu za komunistů a nyní Deutsche Historische Museum. Do sbírek jsem nešel, ale ledacos napovídají plastiky ve vstupní hale. Centrální je socha Vítězství, která kdysi zdobila Sál vládců.

 

A pak třeba socha antického bojovníka, generála Kurta Kryštofa hraběte ze Schwerinu, co umřel v boji u Prahy roku 1767, model památníku "Bismarck, hrdina Německa" z roku 1896, alegorie Síla a další alegorie Vojenská věda a pak dvě sochy skoro současné:

Lenin vlevo a Wehrmacht vpravo
Jeden je z toho chvíli na rozpacích. Je to pýcha nebo varování? Nebo prostě konstatování, že takhle to bylo a tím pádem sem patří i ten Lenin?


UMĚNÍ
O pár metrů dál leží na ostrově Museuminsel houf galerií a muzeí shromažďujících obrovské umělecké bohatství obrazů, soch i kusů staveb od antiky až skoro do současnosti. A vedle toho vyrůstá na nábřeží řeky Sprévy o víkendu Kunstmarkt.

  

 A to tak, že se postaví mnoho desítek stánků a rozjede se trh s uměním i "uměním" nebo třeba grilovanými klobásami.


Jak dalece do koncepce trhu zapadá umění ruskojazyčného skořápkáře a jeho kompliců mi není tak docela jasné.

 

Spíš je to jen drobný byznys postavený na lidské hlouposti.


VELKÝ BYZNYS


Ten je samozřejmě všudypřítomný, ale někde ho dokáží polidštit, takže v obchodním centru Mall of Berlin, kde se setkáte s kde čím od superpanenských olivových olejů z Itálie, německých trik Made in Bangladesh až po kabelku za 3000 €, narazíte také na tohle:

Neexistuje cesta k míru, mír je cesta 
A o kus dál zase podobná deska s textem: "Lidé celé zeměkoule se dívají na Berlín, kde padla zeď, sjednotil se kontinent a běh dějin prokázal, že žádná výzva není příliš velká pro svět, který stojí pospolu." (Obama)

Uvědomuji si, že díky hodnotové zvrácenosti vrcholných představitelů českého státu současnosti jsem nakloněn věřit tomu, že vidět svět aspoň jedním okem z této perspektivy je zločin proti lidskosti.


KOLA
Berlín je placka a na takové se jeden s radostí přesouvá z místa na místo pomocí bicyklu, třeba i s celou rodinou. A není to problém hlavně proto, že chodníky i ulice jsou široké a jsou na nich pruhy vyhrazené pro cyklisty, kteří ani neomezují, ani neohrožují chodce.




LIDI
Informátor na nádraží. Tak tohle se mi stalo jen v Berlíně, zato dvakrát. Prostě ke mně přišel člověk a ptal se, jestli nepotřebuji poradit. Poprvé jsem byl trochu na rozpacích, vůbec jsem nechápal, že po mně nic chce. A nebyl to žádný zřízenec, jen dobrovolník.


POČASÍ
Tentokrát bylo i počasí událost, protože 23 st. C uprostřed Evropy a října není přes pokračující globální oteplování zcela běžné. Takhle pak vypadá Dóm s límcem zlátnoucích stromů a spoustou lehce oděných vyznavačů léta.



Tak tohle jsem zažil během 50 hodin od 12. do 14. října 2018 minus 16 hodin spánku, 6 hodin lelkování a internetování v pokoji a 6 hodin v divadle a koncertní síni, o čemž jinde.


Žádné komentáře:

Okomentovat