Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 12. července 2018

Východ 4. Zpátky

ZPÁTKY

Tak a je tady konec. Lepší je vracet se letadlem. Co nejrychleji domů. No, ale tentokrát je to vlakem a tak to chce trpělivost. Drobné nejistoty. Jaký bude vagon, jací průvodčí, spolucestující, celníci a pohraničníci.

Vagon vypadá dobře. Průvodčí, 2 Rusky, spíše starší. Usazují mne v kupé s jedním spolucestujícím. "Jede jen do Brestu, potom budete sám." Nové, nejspíš relativně laciné a nezcela padnoucí šaty, kabát a boty. Na stolku plastová láhev s pivem. A černý kufřík. Z jeho majitele táhne kyselý pivní pach. Vrací se z Ukrajiny, z vědecké konference o důsledcích Černobylské havárie. Celou noc ve vlaku z Kyjeva.

Posílám SMS domů. Průvodčí, když vidí movitého člověka s mobilem, příchází a nabízí samostatné kupé. "Tam vám nikoho nedám, pojďte se podívat". "Co za to?" "Domluvíme se." Kupé jako kupé. "Tak co tomu říkáte?" "Pět baksov?" "To ne." Tak jsme se vrátili.

"Vy jste vyhodil krabičku od cigaret do záchodu a ucpal vakuový systém", oboří se na mne za chvíli odmítnutá průvodčí. "Za prvé," říkám, "nekouřím a zadruhé jsem nebyl na záchodě". "No dobře". Někde za Baranoviči přichází znovu: "Vy nekouříte, a převez byste mi přes hranice 2 kartony cigaret? Řekněte celníkům, že je to dárek."

"Kolik lidí žije v Brestu?", ptám se vědce. "Ani přesně nevím, ale oblast má 1,5 mil. obyvatel." "A jaký je vztah k Polsku, když se tady hranice tolikrát měnily?" Vědec se rozpovídá. "Polsko to není problém. Tady jsme Bělorusové. Něco málo Poláků je kousek na sever. Okolo Grodna. A na jihozápadě, v Polesí, jsou baptisti." "Jak se tak dostali, vždyť všude kolem je pravoslaví?" "No, tady byl vždycky chudý kraj a lidi odjížděli do Ameriky. Někteří z nich nebo jejich potomci přešli na baptistickou víru. A když se trochu vzmohli, část z nich se vrátila. A ti si víru nejen zachovali, ale ještě jí šířili. A na severu jsou i Tataři, kteří přišli s Džingischánem, založili strážní vesnice a pak se smísili s místním obyvatelstvem a zůstali. A na jihu jsou zase vesnice, které byly obklopeny vodou. Cesta k nim byla možná jen lodí. Za války se k nim Němci nedostali a lidé, co tam žili ani nevěděli, že nějaká válka je. Dneska je to jiné, voda se vysušila a dojedete tam autem."

Na shledanou, jsem doma, loučí se, rozbaluje deštník a odchází deštěm na sváteční oběd. Většina cestujících odchází a přistupuje dívka, se kterou se přišla rozloučit celá rodina. Rutina. Celníci, pohraničníci. Po celní kontrole a výměně kol odjíždíme někdy kolem třetí. Ještě Terespol a vlak se rozjíždí.

Z Brestu pokračovali ve vagónu 4 cestující. Úzké podvozky. Vesnice, pole, města. Vlak jede dál, stmívá se a v deset večer jsme v Katovicích. Noví celnící. Noví pohraničníci. K dívce z Brestu jeden příchází a říká: "Vízum na 300 dní a kolik máte peněz?" "Jen 50 dolarů, to máte tak na 2 dny. Říkáte, že jedete za manželem, ukažte mi pozvání. Jestli ho nemáte, pojedete pozítří zpátky." Naštěstí ho měla. Ale stejně byla po zbytek cesty jako zakřiknutá. Na chudýho člověka si každý dovolí.

Po vagónu pochoduje sem a tam starý vyschlý mužík v teplákové soupravě. Pokaždé když dojde ke dveřím mého kupé se zastaví, otočí a bedlivě mne zkoumá. Profesionální deformace? I to je možné. A mladá podnikatelka. Silná lýtka obepínají lesklé punčocháče a mohutný zadek elastické kraťasy. Jak jsme za hranicemi, žhaví mobil.

Před sedmou se rozednívá. Kolín, Český Brod. Je to tady přeci jenom doma a lepší. Ale: špinavé drážní prostory kolem trati. Odhozené kusy železničního svršku, polozbořený drážní domek. Tak skvělé to zase není. Jo, státní podnik dráha. Co na to asi říká odborář Dušek?

Ale to už vlak vjíždí do nádraží. Metro a domů. Zaplať pánbůh.

Žádné komentáře:

Okomentovat