Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

čtvrtek 12. července 2018

Východ 3. Po volbách

Po volbách je vždy veselo. Ale ne všem. Za velkorysou volební kampaň je třeba platit. Někdo penězi nejlépe daňových poplatníků, někdo postem. A tak bylo oznámeno, že státní rozpočet je v slušném deficitu a hned nastoupil nový ministerský předseda. Ovšem někteří poslanci si moc dovolují. Dokonce tvrdí, že už, už nastane default - to je ohlášení neschopnost státu platit úroky z dluhů. Jako Rusko v 98. Znalci ovšem říkají že tohle Bělorusku nehrozí. Vždyť stát má v rukou skoro všechno. Může zaplatit lesy nebo podniky. Tohle není problém.

Mstí se Lukašenko?

Nedávno prezident vyjádřil nespokojenost s počínáním řady činovníků, jmenovitě minské radnice při prezidentských volbách. Jen naivka může věřit, že jim to projde.

A aby si lidé nemysleli, že je to jen tak postavit se jako ředitel polostátního podniku ve volbách proti prezidentovi, byl 22. listopadu zadržen Anatolije Kalugina, ředitel minského Atlantu, výrobce ledniček. Způsobil velké ztráty státu i občanům, nevrátil valuty po služební cestě a ještě neoprávněně podnikal. Hlavně ale Atlant nezaplatil včas celý úvěr z roku 1993, který byl garantován státem. Úředník ministerstva financí, který měl s japonskými věřiteli v létě jednat o restrukturalizaci dluhu si jako na potvoru umřel. Ještě, že ho pan prezident tak pěkně vyhmátl. Ale možná, že na prezidenta kandidoval právě kvúli tomuto problému. Oznámeno bylo i obvinění náčelníka běloruské železnice a rovnou byl odvolán z funkce. Ani natřené ploty kolem trati mu nepomohly. A taky ho posadili za katr, poslanecká imunita sem, poslanecká imunita tam. Stejně ho poslancem jmenoval prezident. A jeho náměstek už taky pěkně bručí. Sedí i ředitel minského stadiónu Traktor Vladimír Olejnikov. Tamtamy říkají, že vzápětí za ním půjde sám ředitel traktorového závodu. Pan prezident si o tom hezky popovídal s pracovníky "prezidentské" nemocnice a prozradil jim, že lumpů bude ještě 15. A největší lumpárny jsou ve zdravotnictví. Aby to nevěděl, když náměstkem ministra je jeho snacha. Také jsem slyšel, že invalidům seberou některé výhody, protože je zneužívají. Vedle toho proběhly prověrky ve sdružení "Belpticeprom" a Státním výboru pro cla, které rovněž odhalily řadu nepravostí.

Ekonomika

A tak se může rozjet prezidentův sociálně ekonomický program.

Hodně se mluví o liberalizaci ekonomiky. Prezident dokonce zrušil svůj dekret, podle kterého každý podnikatel měl zaplatit za dluhy své firmy vůči státu. Domem, autem. Vším co mělo hodnotu vyšší než 150 USD. Na druhé straně platby vyšší než 200 USD nesmí být prováděny v hotovosti. Dá to ale fušku, když z hlediska podmínek pro podnikání je Bělorusko na 142. místě ve světě. Koncem listopadu se v Minsku konala konference "Bělorusko po volbách: nevyhnutelnost změn." Zástupce Evropského ústavu Ruské akademie věd při této příležitosti prohlásil, že ani ruský ani německý kapitál nemůže změnit makroekonomickou situaci v zemi. Oba budou pracovat za podmínek daných současnou mocí. Státní banka se také snaží omezit množství obchodů prodávajících za tvrdou valutu (doporučuje vydávat povolení pouze na 1 rok - dosud na 3). V každém případě vydal Lukašenko dekret, kterým stanovuje růst HDP pro příští rok na 5%. Naopak MMF váhá s doporučením úvěru.

Spolu s přítomností pokračuje i spor o minulost. Bělorusko bylo vražednou zemí ve 30. a 40. letech. Vraždili komunisté své lidi, komunisté Poláky, nacisté Bělorusy a židy, jistě i komunisté nacisty. Byly zde vyhlazovací tábory. Na řadě míst jsou smutné památníky těchto zvěrstev. V Kuropatech na okraji Minska - a na místě, kde podle Economist "chrastí kosti", jsou pohřbeny desetitisíce lidí. Je tu ale rozpor. Opozice se domnívá, že je tam 250 tisíc obětí stalinských represí. President Clinton věnoval při své návštěvě památník těm posledním a běloruskému lidu. Stát naopak tvrdí, že jsou tam pohřbeny oběti nacistů, řádově tisíce. A proto nečinně přihlížel, když byl v rámci předvolební kampaně památník zničen. Sám přispěla tím, že na tomto místě staví okružní dálnici. A ty, kdo protestují, zavírá do kriminálu.

Postoj mezinárodního společenství.

OBSE potvrdila 7. listopadu rozporuplné prohlášení k výsledkům voleb, kde m.j. konstatovala, že mezinárodní izolace země byla kontraproduktivní. Odtud se rozjíždí celá řada kroků. A v únoru bude na zasedání Stálého výboru PS OBSE projednána otázka členství Běloruska v této instituci, která je delikátní v tom, že mandát "předlukašenkovského" parlamentu vypršel a loňská volba nového byla nedemokratická. Došlo ke změně ve složení pracovní skupiny PS OBSE, z níž především odešel její vedoucí a předseda Adrian Severin. Vedoucím skupiny je Uta Zapf (SRN) a členy zástupci Švédska, Ukrajiny, Portugalska a Litvy. 25. listopadu začala svou třídenní pracovní návštěvu v Minsku dvoučlenná delegace pracovní skupiny PS OBSE pro Bělorusko, vedená Utou Zapf. Ta zdůraznila závěry pozorovatelské mise OBSE, že volbám nelze přiznat demokratický charakter a soulad s mezinárodními volebními standardy. Zdůraznila také, že změna stanoviska k isolaci Běloruska neznamená, že se mění základní požadavky: rozšíření pravomocí parlamentu, demokratizace volebního zákona, vytváření atmosféry důvěry ve společnosti a přístup opozice ke sdělovacím prostředkům. Setkala se m.j. se zástupci parlamentu, asociace novinářů a ministrem informací, zástupcem vedoucího úřadu prezidenta, opozicí atd. Nesešla se však s ministrem zahraničních věcí Chvostovem. Ten jednání zrušil poté, co zjistil, že se ho účastní H.-G. Wieck. Předseda parlamentu prohlásil, že pracují Opozice varuje před uvolněním vůči Lukašenkovi. Jmenovitě Vladimir Gončarik, Lukašenkův protikandidát ve volbách, prohlásil při návratu ze západní Evropy ve Vilniusu, že bude-li zrušena isolace, aniž by došlo ze strany režimu ke změnám a k dialogu s opozicí a odbory, povede to pouze k jeho posílení. Také Hans-Georg Wieck, vedoucí poradenské a pozorovatelské mise OBSE v Minsku, který se velmi angažoval jak při parlamentních volbách 2000, tak při letošních prezidentských volbách, poskytl interview mediím. Rozhodl se odejít z funkce po prvním období. Celý problém je v tom, že evropské struktury jaksi chtějí mít pod sebou vše a jsou proto ochotny tolerovat zjevnou nedemokratičnost běloruského režimu. Ústupky  Lukašenkova režimu, jako na př. odstranění trestu smrti, jsou zcela formálnía lze si jen těžko představit, že pod jeho vedením by mohlo dojít k nějaké zásadní změně. Druhou otázkou ovšem je, že za 2 roky bude v plném proudu příprava nových parlamentních voleb. Pro úspěch opozice však není významná otázka trestu smrti, ale především přístup k mediím a nový volební zákon a posléze jiné postavení parlamentu, tedy základní podmínky, které OBSE pro navázání kontaktů klade. Jestliže se nic nepodařilo silou, zkouší se metoda bič a cukr. Pomůže-li, toť otázka. Na podmínkách pro normální kontakty však mají zájem nejméně 2 země. Rusko a Německo. Němec byl v čele kanceláře OBSE v Minsku, Němka je v čele pracovní skupiny PS OBSE pro Bělorusko. A s Putinem jednal Lukašenkem 28. listopadu přes 3 hodiny. Na závěr pracovní návštěvy bylo vydáno oficiální prohlášení, kde je pozitivně hodnocen záměr změnit volební zákon a pravomoci parlamentu, naopak negativní stanovisko delegace zaujala k represím vůči opozičním mediím a některým politikům. Na počátku roku 2002 navštíví Bělorusko celá pracovní skupina.

Generální tajemník PACE Walter Schwimmer poslal Lukašenkovi dopis, uvedl 4 podmínky za nichž by mohlo dojít ke zlepšení vztahů mezi Běloruskem a Západní Evropou. Je to rozšíření pravomocí parlamentu, záruky svobodných medíí, zrušení trestu smrti a uzákonění funkce ombudsmana. Na zasedání politické rady PACE ve Vilniusu padl návrh, aby se zasedání PACE účastnila smíšená běloruská delegace složená se zástupců parlamentu a opozice.
MEDIA

Samozřejmě, že režim se s novináři nemazlí. Konečně byl vyřešen případ odbojných novin Pagoňja k plné spokojenosti. Soud jim odebral licenci. I další noviny mají problémy s tím, že v předvolební kampani "pomlouvaly" prezidenta. To, že media jsou všeobecně nežádoucí, potvrdil Lukašenko 26. listopadu. Při návštěvě Moskvy se zůčastní pouze jedné televizní relace. všechny ostatní akce odmítl.

Podezřelé známosti

Zato pokračoval kamarádšoft s Lybií a Íránem. Návštěvy sem, návštěvy tam. Trochu ostudy z toho, že vojáci právě z těchto zemí se školí v Běloruské vojenské akademii, nikoho nepřekvapuje a ani netrápí. A že Bělorusko prodává zbraně "nehodným" režimům? Ne. Říká pan prezident. I v tom OSN ho ale pomlouvají. Ovšem že dodal ruské zbraně Lybii, které se posléze objevily v Čečensku, to je k vzteku. To se Rusům ani za mák nezamlouvalo.

Rada Evropy vydává pozoruhodně smířlivé prohlášení k prezidentským volbám a konstatuje, že mezinárodní izolace Běloruska je vlastně nežádoucí. A konečně skončí mandát prokletého představitele OBSE "špióna" Wiecka.

Ovšem každá krása má sem tam pihu. Tou největší je sám velký ruský bratr. Kdo by do něj řekl, že se po 11. září tak proradně připojí k těm odporným Američanům. Ale že jim Lukašenko ukázal. Když nechtěli, aby jeho štáb udělal reklamní šot z podpisu kondolenčních listin, prostě tam ani nedojel. Natož aby něco podepisoval. Správný chlap. Druhý den tam poslal ministra zahraničních věcí.
Ale problémy s tím přeci jenom jsou. Budou Rusové potřebovat tak drsného přítele, když se objímají s NATO? Už začínají vystrkovat růžky. Dodali nám zbraně, my jsme je šikovně prodali Lybii a nakonec se objevily v Čečně. Hrubě se jim to nelíbí. A k Putinovi se dostat je taky problém.

(Jednalo se o druhé volby běloruského prezidenta v roce 2001)

Žádné komentáře:

Okomentovat