Mlč, bezduché ty robství v tlupě

V době, kdy se tvář i toho našeho malého středoevropského světa podivně pitvoří, stojí člověk před otázkou jak dál. Poddat se jako před rokem 1989, to prostě nejde. Nebo zatím nejsme tak daleko. Ale tah ne bezvýznamné části politické scény na východ volá po opatrnosti. Podívejme se, co všechno se tam dnes děje na pozadí všeobecné euforie z fotbalového mistrovství světa, které si Putin zřejmě poctivě koupil u funkcionářů FIFA.

Známý odpůrce Putinova režimu Alexej Navalnyj, který byl včas podmínečně odsouzen, dokonce dvakrát za tentýž "delikt", aby byl důvod pro odmítnutí jeho registrace jako kandidáta k prezidentským volbám, byl v souvislosti s protesty v květnu uvězněn za správní přečin na 30 dní a těsně před začátkem mistrovství propuštěn. Vzápětí mu byla prodloužena stará podmínka o jeden rok s odůvodněním, že se nechoval vzorně.

Je tady ovšem ještě jeden absurdní proces, do kterého byl vtažen angažovaný ruský divadelní a filmový režisér Kirill Serebrennikov, vysoce oceňovaný doma i v zahraničí, který však m.j. veřejně nesouhlasil s připojením Krymu k Rusku. Podstatou obvinění jeho a dalších 5 osob je podezření z odcizení celkem 133 mil. rublů v letech 2011-2014, které získal divadelní projekt Sedmé studio jako státní dotaci. Serebrennikov byl v létě 2017 v průběhu natáčení filmu Léto zadržen a bylo na něj uvaleno domácí vězení, které je prodlouženo do 19. července letošního roku, když byl obviněn z toho, že čte pomalu a bylo mu přikázáno, aby do té doby skončil se seznamováním se s vyšetřovacím spisem. Poté bude vypracována obžaloba a pak dojde k soudu. Obvinění tvrdí, že jsou bez viny, po tak dlouhém vyšetřování jim to však bude sotva co platné. Že z procesu nevyjdou bez trestu je prakticky jisté. Jaký bude nelze odhadnout, maximum pro Serebrennikova je prý 10 let. Nejznámější Putinův vězeň Chodorkovskij dostal 8 let a když se nehodilo ho propustit, rozjel se nový proces a vyfasoval ještě šest navrch.

To všechno vlastně píši proto, že jsem náhodou narazil na starší článek z ruského internetového magazínu Snob, který mne zaujal především Puškinovými verši. Tady je jeho text:

Serebrennikov v Cannes 2016

Cenu projektu ruského serveru Snob nazvaného "Vyrobeno v Rusku - 2017" získal Kirill Serebrennikov. Grand Prix je jediná cena, která se uděluje ne na základě výsledků hlasování, ale z rozhodnutí redakce a proto chci objasnit, proč jsme vybrali právě Kirilla.

Serebrennikov v Moskvě 2017

podpora příznivců před soudní budovou je nemalá

 Všechno je velmi jednoduché. Hlavním vývozním artiklem Ruska, a to nepopírají ani naši nejtvrdší kritici, není samopal Kalašnikov, ale diskuse o významu a mravní orientaci zahájená  již v 19. století  "Tolstojevským"  a pokračující ve 20. století celou řadou ruský literátů, filozofů, vědců a filmařů od Ejzenštejna a Rericha až po Tarkovského, Kapicu a Lichačeva. “Tvář mám možná strašnou, ale právo snad mám?”

 Serebrennikov je bezpochyby jedním z těch mála, díky kterým zůstává dnešní Rusko v popředí debat o lidském hledání sebe sama v prostoru a čase. Ve 21. století v této tradici pokračují noví lidé. Od ostatních z těch "mála" se dnes liší tím, že oni pracují na svobodě, zatímco on ve čtyřech stěnách s náramkem na noze, ale i tak v práci pokračuje.

Přijít do Treťjakovky osobně Kirill samozřejmě nemohl. A proto jsme měli tu čest předat jeho cenu vynikající herečce Alle Děmidovové, která hrála hlavní roli v představení Gogol centra  nazvaném  "Achmatova. Báseň bez hrdiny." U mikrofonu Alla Sergejevna pronesla důležitá slova na podporu  Kirilla a přednesla legendární Puškinovu báseň Básník a dav. Bylo to velmi silné.

Vystoupení Děmidovové:
Převzít tuto cenu místo Kirilla je pro mne velká čest. Dá se to vysvětlit jen tím, že první Kirillova práce v Moskvě byla se mnou - televizní Ivan Bunin: Temné aleje. Stejně tak i první koncert v Gogol centru. A v poslední inscenaci, kde se Serebrennikov děkoval na jevišti - "Achmatova. Báseň bez hrdiny," jsem také vystupovala.

Je to jakási tragická chyba, že tady dnes Kirill nestojí. Strašné nepochopení. Jsme jako diváci ve starém řeckém divadle a sledujeme, jak tento tragický příběh skončí. Na jedné straně ta lhostejnost poněkud děsí. Ale na druhé straně si říkám, co to je?  Promyšlený teror, aby nás vystrašili?  Nebo absolutní nepochopení divadla?

To nepochopení v naší společnosti vytvořilo ostrou hranici mezi lidmi tvůrčími, uměním a řekněme davem. Těmi kdo polévají fotografie na výstavách, zapalují auta a o divadle i onom Serebrennikovovi vypráví na internetu bůhvíco, aniž by jednou v divadle nebyli. To mi připomíná příběh: “Pasternaka jsem nečetl, ale odsuzují ho”.

 My všichni to chápeme a já chci přečíst Puškinovy verše. Vy je samozřejmě znáte, ale pronesené slovo má trochu jinou funkci.

Všední dav

Procul este profani

Mlč, bezduché ty robství v tlupě,

jež nádeničí pro zisk tupě!

Tvá nízkost ve mně budí hněv.

Jsouc červem, neznáš nebes dráhy,

znáš zisk jen, – ceníš jen dle váhy.

Pryč! Co mi po vás? Pěvec vřelý

svých dum vám nedá na pospas!

Byť v neřesti jste zkameněli,

vás neoživí lyry hlas!

Jste duši protivny jak hroby.

Vy za svá hlupství, za své zloby

jste dosud měli k výběru

bič, káznici a sekeru;

dost, chátro, vám je toho k spáse!

Z měst vašich smetí vymetá se.

Procul este profani – (lat.) Pryč, dál, všední dave! Slova pocházejí z Vergiliovy Aeneidy, kde mají podobu „Procul, o procul este profani“ (Pryč, ó dál odtud, nezasvěcenci!). Latinský výraz profani původně znamenal „ti, kdož stojí před chrámem“ (pro-fanum), tedy nezasvěcenci, obyčejní lidé, kteří nebyli připouštěni do antických chrámů.

Tak tohle je zpráva ze země, která je navíc bezohledně kapitalistická, kam však čeští komunisté a český prezident (i ten minulý) jezdí, a kterou obdivují. Člověk si říká proč? Možná to bude tím, že jejich strana, na kterou nostalgicky vzpomínají, měla svůj pilíř ideologický a realizační. Ta ideologie je dnes pouhou pohádkou pro svedenou mládež a senilní věřící starce, ale praxe je v dnešním Rusku stejná jako v sovětské říši. A představa, že by své odpůrce mohli vláčet po soudech a nepouštět z domu, to přece zahřeje u srdce.