Baletní suita, dokonce tři suity (op. 107, 108 a 109) autorizované skladatelem vznikly na základě baletu Popelka v roce 1946. Suitu o deseti částech, kterou FOK zahajoval koncert, však vytvořil dirigent Jac van Steen, a byla složena z 10 částí baletní hudby. Upřímně řečeno jsou tyto výběry často spíš lepší promenádní hudbou a ani zde nedošlo k výjimce. Ale docela hezky se ty krásné melodie poslouchaly, byť publiku a možná i orchestru chybělo dostatečné soustředění.
Po přestávce ovšem přišla řada na hudbu úplně jinou. Třetí klavírní koncert, který začal Sergej Rachmaninov (1873-1943) psát v létě 1908, když pobýval na rodinném panství Oneg u Velikého Novgorodu (poslední z pěti, která dostala jeho matka věnem, ostatní otec probendil) a dokončil ho 23. září 1909 v Drážďanech. Byl napsán pro provedení v rámci prvního velkého turné po Spojených státech, kam skladatel odcestoval v říjnu a odehrál 19 koncertů jako klavírista a 7 jich dirigoval. Říká se, že cestou cvičil obtížné partie na papírové klávesnici. Je fakt, že technická náročnost vedla Rachmaninova k úpravě, kde byly vypuštěny nejnáročnější pasáže. Na 3. koncert se dostalo 28. listopadu a znovu 16. ledna 1910, kdy New York Philharmony dirigoval osobně Gustav Mahler. Definitivní popularity však dosáhl až ve 30. letech díky klavíristovi Vladimíru Horowitzovi (1903-1989). Ten s koncertem absolvoval moskevskou konzervatoř a poté, co odešel do Spojených států, ho jako první s London Symphony Orchestra nahrál. Dnes skladba patří spolehlivě mezi 10 nejhranějších klavírních koncertů, byť první jsou tři Beethovenovy a Čajkovského. Kvalitní klavírista si ovšem nedovolí hrát snadnější verzi. A byl to právě tento koncert, jenž předloni přinesl úspěch českému klavíristovi Lukáši Vondráčkovi, který vyhrál prestižní Soutěž královny Alžběta v Bruselu. Vondráčkovi.
Lukáš po studiích v Česku zmizel na řadu let ve Spojených státech a doma vystupoval sporadicky. Bruselské vítězství ho vyneslo do nejslavnějších sálů a k velikým orchestrům a za necelé dva roky odehrál řadu koncertů i doma. A tak bylo možné slyšet v jeho podání Prokofjevův klavírní koncert č. 3 se SOČR, Rachmaninovův č. 4 a Beethovenův č. 3 s Českou filharmonií nebo Prokofjevovu sedmou sonátu v samostatný recitálu.
![]() |
Lukáš Vondráček ve Smetanově síni |
Žádné komentáře:
Okomentovat