Je škoda, že Mahler byl na programu až po přestávce. Perfektně zahraný, trochu nezvykle nad věcí a hravě pojatý by byl ozdobou jakéhokoli koncertu. Ale ten zážitek ze Šostakoviče zabíral příliš velkou část mozku a Mahler ho chtěl celý. Trochu líto mi bylo Marty Reichelové, protože to pro ni byla bezpochyby veliká příležitost a ona 20 minut seděla před publikem, musela se tvářit oduševněle a čekat, až na ní přijde řada. I když tvář zvládla dokonale, pěvecký projev to podle mne trochu poznamenalo. Zažil jsem ji v brněnské inscenaci Powder her Face, kde byla mnohem suverénnější.
Mimochodem, premiéra skladby se konala řadu let po napsání v říjnu 1955 a hráli David Oistrach s Leningradským symfonickým orchestrem pod taktovkou Jevgenije Mravinského. Dnes se všude píše, jak byla pozitivně přijata, ale asi to není informace úplná. Narazil jsem na dobový komentář po české premiéře 3. června 1957 v rámci Pražského jara, kde hrál opět Oistrach a Českou filharmonií dirigoval Mravinskij. Píše se v něm: "Oistrach, Mravinskij a Česká filharmonie! Takové "trio", to už něco vydá. Nejvíce pozornosti soustředilo Oistrachovo provedení Šostakovičova koncertu pro housle a orchestr op. 99, v Praze dosud nehraného. Čtyřvětá skladba vyžadující ještě nejméně 2-3 poslechy pro svoji složitost. Snůška houslových obtížností, ve kterých i Oistrach musel vydat maximum. Jemu také patří největší můj obdiv. Naučit se tuto změť krkolomností, kde se není pamětí čeho chytit, je výkon skutečně mimořádný. A můj obdiv je proto větší k Oistrachovi než k Šostakovičovi. Není to koncert strhující svou kompoziční krásou, melodickou linií a nástrojem. K obdivu strhne výkon sólisty, jeho odvaha to hrát! Je vidět, že i prominenti mají své povinnosti a úkoly. Z vlastního muzikantského nadšení nemůže přece nikdo k takovéto zkoušce přistoupit. A hrát to zpaměti!? Takovéto věci se dají hrát tehdy, když výsledek se aspoň rovná vynaložené námaze. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby to hrál jiný sólista, bez světové pověsti Oistrachovy."
Zahajovací koncert 122. sezony České filharmonie
19. října 2017 Rudolfinum – Dvořákova síň Praha
Dirigent: Jakub Hrůša
Leonidas Kavakos (housle)
Marta Reichelová (soprán)
Česká filharmonie
Program:
Dmitrij Šostakovič: Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll op. 77 (resp. 99)
Nocturne (Moderato)
Scherzo (Allegro)
Passacaglia (Andante)
Burlesque (Allegro con brio – Presto)
Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur
Žádné komentáře:
Okomentovat