Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 31. srpna 2017

Francie 2017 den 13. Rodin jako živý

FRANCIE 2017



Den 13. Rodin jako živý

Jestli má Itálie svého a světového Michelangela, pak Francie má svého Augusta Rodina (1840-1917), geniálního samorosta, tvrdohlavého a bez oficiálního vzdělání. Rodinova výstava ke 100 letům jeho úmrtí v pařížském Grand Palais byla poslední a současně největší kulturní zážitek z celé francouzské cesty. Plánovaná  návštěva Musée Rodin, ostatně už třetí nebo čtvrtá, tak byla odložena na nějaké příště.

GRAND PALAIS

Grand Palais byl postaven v letech 1897-1900 pro Světovou výstavu 1900 na nově vytvořené Avenue Nicolas II (dnešní Avenue Winston Churchill), která tvořila spojnici od Avenue des Champs-Élysées přes Pont Alexandre III. k Invalidovně. Původně stál na tomto místě Průmyslový palác postavený pro světovou výstavu roku 1855.

Světová výstava probíhala od 15. dubna do 12. listopadu 1900 a byly pro ni postaveny stavby jako Gare de Lyon, Gare d'Orsay (nyní Musée d'Orsay), Pont Alexandre III, Grand Palais a Petit Palais. Výtvarným stylem výstavy byla secese a český malíř Alfons Mucha byl pověřen výtvarnou výzdobou pavilonu Bosny a Hercegoviny. V návaznosti na výstavu začala fungovat také první linka pařížského metra. Výstavy se zúčastnilo více než 76 000 vystavovatelů a zabírala 1,12 km2 Paříže. Její součástí byly také Druhé olympijské hry.

Během sedmi měsíců výstavu navštívilo více než 50 miliónů lidí (v té době to byl světový rekord) a francouzské vládě přinesla zisk 7 000 000 franků. Dnes palác Grand Palais slouží státním muzeím pro dočasné výstavy.

boční vchod do Grand Palais
monumentální secesní schodiště do 1. patra
socha generála de Gaulla; na druhé straně paláce
je umístěna socha Winstona Churchilla

RODIN 100

Výstava k Rodinovu výročí je pojata komplexně, takže ukazuje nejen jeho klíčová sochařská díla, ale věnuje se i jeho kresbám a především Rodinovu vlivu jak na současníky, tak i následovníky.

Album dole ukazuje plastiky umístěné v přízemí jako Jana Křtitele a Bronzový věk, které sochař vytvořil v druhé polovině 70. let, a přestože je odborníci i část veřejnosti neakceptovali, o to větší mu přinesly slávu. Je tam také řada soch spojených s projektem Brána pekel, což byla první veřejná zakázka z roku 1880, jež měla zdobit vstup do muzea École des Beaux-Arts, která Rodina v mládí 3x odmítla přijmout jako studenta. Stavba se sice nikdy neuskutečnila, ale jednotlivá díla (Myslitel, Polibek a řada dalších) žijí samostatným životem. Potom jsou tam další zakázky z 90. let  jako občané z Calais, Victor Hugo a nad tím vším ční Balzac. A jsou tam i plastiky řady Rodinových současníků, jejichž práci ovlivnil. Tím hlavním byla bezpochyby jeho modelka, milenka, spolupracovnice a především mimořádná sochařka Camille Claudel, také Chorvat Ivan Meštrovič, Antoine Bourdelle a z Čechů Rodinův asistent Josef Mařatka a dokonce i Otto Gutfreund.


Autoři výstavy evidentně přikládali velký význam výstavě v Praze v roce 1902, kde bylo prezentováno 80 soch a 75 kreseb. Bezpochyby i proto, že to byla sochařova první velká zahraniční výstava po průlomové Rodinově expozici[1] na světové výstavě v Paříži 1900. A tak nejen že tam lze najít panel s dosti podrobnou informací o pražské výstavě, ale jsou tam vystaveny i Švabinského pozvánka na výstavu a obraz výstavního sálu a jmenováni jsou další Češi, v první řadě opět Mařatka.

Tato část výstavy se jmenuje "Kresby z výstavy v Praze"
pozvánka výstavy od Maxe Švabinského
František Simon[2]: Výstava Augusta Rodina 1902
Oné pražské výstavě však předcházelo setkání členů SVÚ Mánes s Rodinem při Světové výstavě 1900, kde souhlasil s článkem o svých kresbách, z nichž některé dal malířům Jiránkovi a Hofbauerovi k dispozici. Nakonec vyšlo v roce 1901 celé zvláštní číslo věnované Rodinovi a jeho expozici světové výstavě. Jiránek do něj napsal nadšený článek právě o sochařových kresbách.


Těmto kresbám je věnován samostatný oddíl výstavy v prvním patře Grand Palais. Pozoruhodné na nich je to, jak dokázal zachytit okamžik v pohybu a také jeho práce s velmi uvolněnou technikou akvarelu. Barevné skvrny jsou jasnou linkou k expresionismu a dalším výbojům prvních desetiletí 20. století. Ovlivnil významně řadu malířů včetně Picassa a Matisse. Mezi obrázky v albu jsou vedle Rodinových i tyto odezvy.

Díky Světové výstavě se stal Rodin světoznámou celebritou, což přineslo mimořádný vzrůst zájmu o jeho práce. Rodin k tomu využíval také rozsáhlý archiv sádrových odlitků, které vznikly při práci na Bráně pekel, které různým způsobem obměňoval. Současně však vytvořil i řadu sochařských portrétu významných mužů a krásných žen.

Auguste Rodin: Požehnání
Auguste Rodin: Kristus a Magdaléna
Auguste Rodin: Romeo a Julie
A Rodin vlastně celý život neúnavně experimentoval. Ať už to byla práce s fotografií, torza nebo snaha o zachycení pohybu. Tu katedrálu níže nevím kam zařadit, ale rozhodně se mi vryla do paměti před desítkami let a dodnes tam vězí.

Auguste Rodin: Katedrála (1908)
Auguste Rodin: Pohyb (2011)
Auguste Rodin: Torzo mladé ženy (1909)
Pozoruhodná je i doba po 2. světové válce, kdy se ti, kdo byli svědky jejích hrůz a holokaustu, vrací k postavě (Giacometti). Autoři výstavy poukazují na to, že s fenoménem Rodin se musí vyrovnat sochařská elit všech generací.

Auguste Rodin: Kráčející muž (1907)
Alberto Giacometti: Kráčející muž (1960)
A tím pro rok 2017 s Rodinem končím. Ale stejně je to povzbudivé, když někdo může žít v těch svých "panácích," co občas vypadají, že toho mají v hlavě víc než někteří živí. Je zvláštní, že se v Praze 2017 nenašla žádná instituce, která by při příležitosti sochařova výročí zorganizovala nějakou akci. Stejně tak je ovšem nepochopitelné, že v Česku není význam oné pražské výstavy v roce 1902 pro českou kulturu vnímán s odpovídající hrdostí. Ale asi to není náhoda, v Rakousku také přikládají Mozartovu pražskému působení větší význam než dosud v Praze.

DALŠÍ PROJEKTY GRAND PALAIS

Grand Palais je však živý výstavní organismus, jehož prostory umožňují otevřít několik expozic současně a tak po skončení Rodinovy výstavy nastupují další, které by stálo za to vidět.

Gauguin, the alchimist (11. října 2017 až 22. ledna 2018)
Paul Gauguin (1848-1903), patřící k největším francouzským malířům 19. století, je jedním z nejdůležitějších předchůdců moderního umění. Výstava v Grand Palais sleduje jeho kariéru, v níž zkoumal nejrůznější druh umění: malba, kresba, grafika, sochařství, keramika, atd.




Irving Penn (21. září 2017 až 29. ledna 2018)
Rok 2017 znamená také sté výročí narození Irvinga Penna, jednoho z největších fotografů 20.století. Ve spolupráci s Metropolitním muzeu v New Yorku, vzdává Grand Palais hold tomuto talentovanému umělci, který je znám především fotografiemi lidí jako Pablo Picasso, Yves Saint Laurent, Audrey Hepburn, Alfred Hitchcock, atd.



A zjara 2018 se uskuteční velká výstava Františka Kupky (1871 - 1957),  českého malíře a grafika světového významu, jednoho ze zakladatelů moderního abstraktního malířství

POLICEJNÍ TVÁŘ GRAND PALAIS

Ale nejen uměním žije Grand Palais. Je také sídlem policejního komisařství 8. obvodu Paříže, kde bylo den před hlavním svátkem země spojeným s přehlídkou a návštěvou prezidenta USA více než rušno.



Což už je pro toto léto z Francie opravdu vše. Ujíždím do hotelu a v noci přistávám v Praze. Ach jo, zase ti taxikáři. 

-----------------------------------------

[1] Pavilon stál na náměstí Place de l´Alma, asi 800 m po proudu Seiny. Později byl postaven v Meudonu na okraji Paříže, kde Rodin v roce 1895 koupil "zámeček" jenž se stal jeho hlavním sídlem. Celá nemovitost je dnes součástí Rodinova muzea a v pavilonu jsou vystaveny jeho sochy.

[2] František Šimon (1877 - 1942), byl český malíř a grafik, pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, zakladatel a předseda SČUG Hollar a předseda SVÚ Mánes



Vystavil v
Štítky: , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)