Když tehdy Stavovské divadlo navštívil, byl prý tímto prostorem a jeho atmosférou natolik fascinován, že se rozhodl přijet do Prahy znovu a dirigovat v mezinárodním obsazení Mozartova Dona Giovanniho. Definitivní rozhodnutí padlo v lednu tohoto roku.
Původní představa o obsazení komplet zpěváky z operaliové líhně doznala změny a tak proběhl v Praze konkurz. Z něj se do říjnových dvou představení kvalifikovali Kateřina Kněžíková jako Dona Elvíra, Jan Šťáva jako Komtur a Jiří Brückler jako Masetto. Zřejmě to nebyl konkurz formální, zájemců bylo celkem 13.
 |
| účastníci konkurzu v lednu 2017 |
Pořádající domácí organizací byl spolek Domingo-Mozart-Prague (Gabriela Boháčová a Václav Hrabě), která také požádala o grant ve výši 8 milionů Kč, který poradní grantová komise nedoporučila. Ministr přesto rozhodl, že dá 6,5 milionu a Praha dalo 0,5 milionu.
Česká televize natáčela nejen představení, ale i průběh všech tří Domingových pobytů v Praze (leden, červen a říjen) a má vzniknout dokumentární film, kterému Domingo přislíbil podporu.
 |
| Domingo, Kněžíková a Alberghini s původní partiturou Dona Giovanniho, do které Mozart vepsal v roce 1787 své poznámky |
Sotva lze očekávat, že podobná akce bude mít úroveň premiéry v La Scale nebo Metropolitní, včetně zpěváků. I proto zřejmě Domingo sáhl po "svých" lidech, kteří se osvědčili v pěvecké soutěži Operalia. Nicméně to bylo nadprůměrné provedení a to i díky českým zpěvákům. Z nich nejen pěvecky, ale i herecky vynikala Kateřina Kněžíková a nepřekvapilo by, kdyby jí to vyneslo účinkování i jinde než v Česku. Typově bych možná volil trochu jinou představitelku Zerliny, což je samozřejmě subjektivní. Nad svůj průměr hrál také orchestr. Dál snad nemá smysl zabíhat do detailů, překvapivé však bylo, že ta původní koncepce a scéna byly i po téměř 50 letech akceptovatelné.
 |
| Dominga vozili v kočáře |
 |
| ... i v BMW |
 |
| Viva la libertà! |
 |
| po představení se děkovalo... |
 |
| ...fotilo a po tom nedělním krájel narozeninový dort Dona Giovanniho a připíjelo se |
I když 230 let uplynulo od premiéry, libreto je stále aktuální. Třeba když lotr Don Giovanni volá "Viva la libertà" a všichni to po něm opakují, i když každý si pod tím představuje něco jiného. Don Giovanni právo svést Zerlinu, pro ni je to svoboda změnit své společenské postavení výměnou za noc strávenou s prostopášníkem, a pro tři maskované postavy svobodu vstoupit do nepoctivého světa Dona Giovanniho a odhalit, vystavit a potrestat chlípného svůdce a zlého vraha. Stačí jen dosadit současné postavy a místo libertà dosadit demokracii.
A potom je to otázka české malosti. Jsou události, které zvyšují prestiž společnosti nebo státu navenek a které také zvyšují vnitřní sebevědomí. Ty samozřejmě nejsou zadarmo a jde to pomalu. Tento podnik k nim patří a zadarmo proto nebyl. Je jasné, že za ty peníze lze pořídit něco jiného, pro někoho zřejmě užitečnějšího. A tihle lidé se ozvali. Třeba bylo možné se od nich dovědět, že vítězové velkých soutěží toho moc neumí, ještě štěstí, že ve Stavovském byli naši, tedy až na Kněžíkovou a Šťávův bas taky nic moc. A orchestr tak tak stačil příliš volnému tempu dirigentovu a pod Netopilem hrál rozhodně líp. Že Domingo si lítá tryskáčema a vlastně neumí dirigovat a že není jasné, co to vlastně bylo za podnik. A že to podtrhává sebevědomí národa. A tihle lidé seděli v publiku, někdo jim ten lístek za 5000.- zaplatil, což za škodu nepovažují, celý večer se tvářili kysele a smolili poznámky do programu a aniž by za celý večer jednou tleskli (ani svým ne!!!) odešli hned, jak spadla opona. Takoví snad vůbec nechápou, že jestli v této zemi obecně něco chybí, tak je to víra ve vlastní síly a tohle je jedna z cest, jak ji pozvednout. A jak mají ve volbách hlasovat prostí občané, když renomované kritičky (hlavně) a kritici či rektoři akademií, prostě vzdělanci, se chovají jako uprdění čecháčkové, kteří si nevidí ani na špičku nosu?
Mne osobně navíc potěšilo, že když před nějakými 11 lety jsem ve Stavovském viděl ve stejné inscenaci Kateřinu Kněžíkovou a Adama Plachetku jako Zerlinu a Masetta a říkal si, sakra, tihle dva to jednou dotáhnou dost daleko, tak se mi teď ta předpověď splnila. Dneska Kněžíková zpívala Elvíru a v orchestřišti byl Domingo, který v květnu oddirigoval celou šňůru představení téhle opery v Metropolitní. A ve druhé řadě seděl Adam Plachetka, který v téže Metropolitní odzpíval ve šňůře představení Dona Giovanniho role Leporella a Masetta koncem minulého roku.
Mne osobně navíc potěšilo, že když před nějakými 11 lety jsem ve Stavovském viděl ve stejné inscenaci Kateřinu Kněžíkovou a Adama Plachetku jako Zerlinu a Masetta a říkal si, sakra, tihle dva to jednou dotáhnou dost daleko, tak se mi teď ta předpověď splnila. Dneska Kněžíková zpívala Elvíru a v orchestřišti byl Domingo, který v květnu oddirigoval celou šňůru představení téhle opery v Metropolitní. A ve druhé řadě seděl Adam Plachetka, který v téže Metropolitní odzpíval ve šňůře představení Dona Giovanniho role Leporella a Masetta koncem minulého roku.
Stavovské divadlo Praha
29. října 2017
Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni
Dirigent: Plácido Domingo
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Josef Svoboda
Kostýmy: Theodor Pištěk
Sbormistr: Pavel Vaněk
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Don Giovanni – Simone Alberghini
Leporello – Adrian Sâmpetrean
Donna Anna – Irina Lungu
Don Ottavio – Dmitry Korchak
Donna Elvira – Kateřina Kněžíková
Komtur – Jan Šťáva
Masetto – Jiří Brückler
Zerlina – Julia Novikova
Žádné komentáře:
Okomentovat