Dáma na odstřel?

Konkrétně britská premiérka. Po absurdním a předsedou konzervativní strany a vlády Davidem Cameronem zpackaném britském referendu o vystoupení z Evropské unie 23. června 2016, jehož výsledek nebyl ani zdaleka tak přesvědčivý,  jak se někdy tvrdí, se letos 8. června konaly v Británii parlamentní volby, které vyvolala premiérka Theresa May. K jejímu velkému překvapení z nich nevyšla s posíleným vyjednávacím mandátem pro jednání s Evropskou unií, neboť i když její Konzervativní strana volby vyhrála, ztratila v parlamentu většinu a naopak labouristé vedení zuřivým marxistou Corbinem vyšli z voleb posíleni. Necelé dva týdny nato, 19. června začalo oficiální vyjednávání o podmínkách vystoupení, ve kterém Británie tahá za kratší konec. Po třech měsících vyjednávání vázne na základních otázkách a tak 22. září vystupuje Theresa May na jednání Rady Evropské unie ve Florencii s návrhem, aby se po dvouletých rozhovorech, které mají vést podle regulí EU k dohodě, nastavily další dva roky jakéhosi zkušebního provozu, za což je Británie ochotna zaplatit. Ovšem částku zřetelně menší, než požaduje EU.

nakonec zůstal poslední řádek jako: OR VERYONE

Skalní euroskeptičtí poslanci, kteří jsou přesvědčeni o prospěšnosti brexitu pro vlast, národ i pro ně osobně, bijí na poplach čujíce zradu, a do toho ve dnech 1. - 4. října přichází každoroční konference Konzervativní strany. V poslední den konference bylo v sále veselo. Při řeči premiérky Theresy May jí jistý známý vtipálek předal "výstupní list ze zaměstnání" (formulář P45) s podpisem ministra zahraničních věcí Borise Johnsona.

Tento žertéř a neřízená střela britské politické scény vloni z pozice londýnského starosty kategoricky podporoval brexit, a po pro něj vítězném referendu a odstoupení premiéra Camerona se předpokládalo, že nastoupí na jeho místo. On se však stáhl, stal se jen ministrem zahraničních věcí a Cameronova ministryně vnitra Mayová, která byla proti brexitu, se stala premiérkou a realizátorem odchodu Británie z Evropské unie.

Mayová se pak u řečnického pultu neutišitelně rozkašlala, její ministři tleskali, aby nějak vyplnili trapnou pauzu, opoziční politik jí nabízel hašlerku a nakonec začala padat písmenka ze sloganu na pozadí. Policie prohlašuje, že jí do toho nic není, neboť onen muž byl řádným účastníkem konference. Někteří konzervativní politici plni naděje tvrdí, že byla dvě a teď už je jen jednu krizi od odstoupení.

Boris Johnson a Theresa May

Ale paní May je zřejmě bojovná nátura. “I didn’t come into politics for an easy life,” prohlásila v interview a nechala se slyšet, že v kabinetu bude jen s těmi nejlepšími. Takže se možná už koncem měsíce října dočkáme změny ve vládě, které však Mayovou mohou překvapit stejně jako výsledek voleb, a může to být ona, kdo bude z kola venku.

Limity demokracie jsou v míře odvahy těch, jež ctižádost žene do služby lidu. Kdyby se našli takoví, kteří by se plnou váhou svých osobností dokázali postavit do cesty hlavnímu strůjci Brexitu Nigelu Farageovi[1] , o jehož lžích a škodlivosti jeho názorů věděli nejlépe, nemuselo k této tragikomedii vůbec dojít. A mimochodem, tento člověk se po referendu stáhl z britské politiky a objíždí Evropu, aby podpořil další euroskeptická hnutí. Slyšel někdo, že by proti jeho štvaní v Česku některý z politiků třeba jen hlasitě protestoval?

--------------------------

[1] Nigel Farage je bývalý vůdce Strany nezávislosti Spojeného království (United Kingdom Independence Party, UKIP) a stále ještě poslanec Evropského parlamentu. Je obdivovatelem Putina, několikrát se setkal s ruským velvyslancem v Londýně, s vydavatelem Wikileaks Julianem Assangem se údajně zná jen z profesionálního styku jako novinář, kolik dostal za opakovaná interview pro ruskou televizi odmítá říct s poukazem na obchodní tajemství, dlouhodobě udržoval vztahy s lidmi kolem volební kampaně Trumpa, se kterým se opakovaně setkal před i po loňských prezidentských volbách v USA. V květnu 2017 řekl v interview Die Zeit, že po povolebním ústupu z britské politiky je v Evropě vnímán jako praotec euroskepticismu a zabývá se měněním veřejného mínění. "Shifting public opinion. That’s what I am good at,” tvrdí.