Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

sobota 12. srpna 2017

Francie 2017, den 4. Provence a víno

Když projíždíte Provence, máte pocit, že tenhle kraj a víno jedno jsou. U moře i v kopcích Haute Var, v údolí Rhony i nedaleko italské hranice, všude vás vítá réva. Ale abychom mohli říct něco víc o svých dojmech, nezbývá, než se seznámit s fakty.

FAKTA O VÍNĚ, HLAVNĚ Z PROVENCE

Takže vinnou révu sem přivezli ne "už staří Římané", ale dokonce Řekové z východního Středomoří, kteří se na pobřeží dnešní Provence objevili v 6. století před Kristem a založili přístav a obchodní centrum Massalia, což není nic jiného než dnešní Marseille, druhé největší město Francie.

A také "už tihle staří Řekové" pronikali na sever podle Rhony a kromě jiného zboží obchodovali i vínem. Po nich přišli Římané, kteří sice pěstování vína "v zájmu spotřebitelů" zprvu zakázali, ale později opět povolili a přinesli své zkušenosti a zvyky. Pak nastala jakási doba temna, až nakonec křesťanští mnichové začali pěstovat a vyrábět víno jednak pro svou rituální i lidskou potřebu, ale i k naplnění klášterních kas, což vyvrcholilo ve 14. století, kdy se v Avignonu usadil papežský dvůr. Francie se pak během staletí stala největším světovým producentem tohoto prvního biotechnologického nápoje a podle toho, komu v tom kterém roce víc přeje příroda, se v prvenství střídá s Itálií. Ale díky tomu, že Francie se více než 50 litry na osobu a rok jasně vede v domácí spotřebě, Itálie je největším světovým exportérem právě před ní.

Provence, i když to tady začalo, však není klíčovou produkční oblastí Francie. Rozkládá se sice na území širokém 250 km od Rhony k hranici s Itálií, resp. 150 km od Alp po Cote d´Azur, ale s 27 000 ha vinic a necelými 1,5 miliony hl vína vyrobí méně než 3 % francouzských vín. Přesto patří mezi významné vinařské oblasti, neboť velká většina vína je rosé, jehož podíl na celofrancouzské produkci je 35 %. V posledních deseti letech navíc významně vzrostl francouzský export právě tohoto vína, když začalo být používáno jako aperitiv.

Rosé, tedy růžové víno se vyrábí převážně z moštu získaného po několikahodinové maceraci lisováním z rozdrcených červených hroznů. Jeho barva může mít řadu odstínů od Vin gris, což není šedé, ale velmi světle rosé, až po Pelure d'oignon (cibulová šlupka), které je lehce oranžové. V zásadě je zakázáno vytvářet rosé mícháním bílého a červeného vína, s výjimkou oblasti Champagne. Růžové víno je zřejmě historicky nejstarší a je určeno k rychlé spotřebě, k archivaci je nevhodné. 

Ovšem porovnáme-li to s Českem, potom to na 11 500 ha vyrábí ročně okolo 0,5 mil. hl, převážně na jihu Moravy. což je 100 x méně než celá Francie, pro níž je víno druhých největším exportním artiklem po letadlech a před kosmetikou.



V Provence je povoleno pěstování 36 odrůd, přičemž z bílých hroznů převažují Rolle (aka Vermentino), Ugni Blanc (aka Trebbiano) a Bourboulenc, z červených pak Grenache Noir, Syrah a Mourvedre. Skalnaté hory, na západě vápencové, na východě žulové, mistral, málo vláhy, horké dny a chladné noci, a slunce 2700 - 3000 hodin ročně (1400 je minimum pro pěstování vinné révy), to vše přispívá ke kvalitě vína. Tu ovlivňují i rozmarýn, jalovec, tymián a další rostliny souhrnně nazývané “Garrigue” (na vápenci nebo hlíně) či ‘Maquis” (na břidlicích).

Vinařská Provence představuje 9 hlavních regionů, resp. AOC (Appellation de’Origin Contrôlée).

 Co je AOC? V zásadě je to specifická oblast pro pěstování vinné révy, která je definována mnoha faktory, které určují její jedinečný charakter - jako například typ půdy, klima a geografie. Být v AOC má také svá pravidla. Vinař je omezen jak co do odrůdy révy, kterou může pěstovat, tak v množství hroznů, které může sklidit. Vína musí obsahovat určitý podíl konkrétních odrůd s regulovaným množstvím alkoholu a zbytkového cukru. Musí být dodržen i přesný způsob značení. Tento systém se zrodil ve 30. letech 20. století a nahražuje ochrannou známku, která je u tak dlouho existujících produktů nepoužitelná.

Největší z oněch AOC oblastí je Côtes de Provence a vyrobí se v ní 75 % provensálského vína (téměř 90 % rosé). Ovšem při její rozlehlosti jsou v jejích jednotlivých částech velké rozdíly v klimatu, nadmořské výšce, typu půdy a množství srážek, takže sklizeň může trvat až 2 měsíce a v oblasti jsou 4 subregiony, jejichž názvy mohou být uvedeny na vignetě: Sainte-Victoire, La Londe, Fréjus a Pierrefeu.

NEJDE JEN O VÍNO

Francie má řadu půvabů, pro mnohé je však tím hlavním nejspíš právě víno. Přinejmenším mnohé z té části lidstva, která alkohol nepovažuje za zhoubu. Když však člověk vidí tu hromadu práce a to obrovské zaujetí, které je třeba věnovat... Jen v Provence je zhruba 600 vinařství  (90 % soukromých, zbytek družstevní) a v takovém v Bordeaux jsou jich tisíce.

Jakmile se takhle ponoříte do vinařských reálií, uvědomujete si stále silněji, že zdaleka nejde jen o ekonomickou činnost. A protože na každém rohu vám nabízí ochutnání jejich produktů, neodřeknete, třeba to umožní proniknout do tajemství, jež se ve vinařství skrývá.

Například místo, kde jsme v Callas bydleli bývalo vinařství, kdysi. Dnešní majitelé jsou významní dánští novináři Lise Westphal Emborg a Rasmus Emborg, kteří nemovitost s ohromným vkusem a respektem k místní kultuře před 3 lety rekonstruovali. O dům se starají dva Angličané na penzi a vinná réva se na přilehlém pozemku pěstuje dál, i když majitelé to sotva dělají.


 A pak jsme navštívili dvě vinařství  nedaleko Draguignonu.


Vinařství Chateau de Rasque, Taradeau


V roce 1983 sem přišli manželé Gérard a Monique Biancone. On stavař, ona dcera z vinařské rodiny z největší francouzské vinařské oblasti Bordeaux. Přišli se čtyřmi dětmi, páté se už narodilo zde, a na kamenité planině začali zakládat nové vinice. Dnes je spravuje jejich dcera Sophie Courtois-Biancone. Sklizeň ze 100 ha (Château Rasque 30 ha, Le Clos Jasmin 12 ha starých vinic a l’Hermitage de Saint-Pons Figanières 31 ha) dává ročně 500 000 lahví, z toho 50 % rosé, 30 % červeného a 20 % bílého, vše v Appellation Côtes de Provence. A k tomu ještě nabízí 4 stylové hostinské pokoje.



Domaines Ott
Mladý zemědělský inženýr z Alsaska Marcel Ott projel koncem 19. století Francii a oslovila ho Provence, kde začal v roce 1896 kultivovat vinice zničené révokazem a v roce 1912 zahájil produkci na Chateau de Selle, ve 30. letech uvedl na trh růžové víno “Cœur de Grain” ve známých amforovitých lahvích. Během let Ottové připojili dvě další lokality a od roku 2004 jsou spojeni s významnou vinařskou skupinou Louis Roederer, přičemž řediteli Domaines Ott jsou bratranci Jean-François a Christian Ott ze 4. generace provensálských Ottů. V současné době jsou součástí Domaines Ott tyto lokality:

CHÂTEAU DE SELLE (Appellation: Côtes de Provence)
64 ha vinic a zámek, který byl v 18. století sídlem hraběte z Provence a jako první akvizice se stal centrem podniku. Letos v červnu byla otevřena zcela unikátní nová budova s vinařským provozem, sklady a návštěvnickým centrem postavená podle projektu ve Švédsku narozeného, v USA vystudovaného a v Paříži žijícího architekta Carl Fredrik Svenstedta. Je postavena z kamene a svým charakterem má korespondovat s nedalekým cisterciáckým klášterem Thoronet ze 12. století. Projekt byl odměněn prestižní Cenou amerických architektů.

 bratranci Jean-François a Christian Ott jsou pravnuky zakladatele firmy
CLOS MIREILLE (Appellation: Côtes de Provence)
Rodina získala v roce 1935 majetek s domem postaveným benediktiny v 18. století a obklopeným palmami. Dnes jsou vinice na 46 z celkové rozlohy 170 ha. Majetek je situován na pobřeží Středozemního moře nedaleho města Hyéres.

CHÂTEAU ROMASSAN (Appellation: Bandol)
Château Romassan získala rodina Ott v roce 1956 a trvalo 30 let než byl plně rekultivován. Dnes je celých 60 ha pozemků věnováno produkci hroznů.


Mirabeau en Provence
Vinařská firma Mirabeau sídlí v Cotignacu, asi 30 km západně od Draguignonu. Manželé Stephen a Jeany Cronk sem přišli i se 3 malými dětmi z Londýna. Stephen měl za sebou práci v londýnské dovozní společnosti, později i vlastní, kterou ve 30 letech opustil a přes 10 let byl manažerem v telekomunikační firmě. Od roku 2009, kdy prodal londýnský dům a odešel do Provence, vybudoval vinařský podnik s týmem spolupracovníků, vlastními značkami vína oceněného prestižními cenami a odbytovou sítí umožňující prodej do 50 zemí.


Chateau Miraval

Víno ovšem přitahuje i celebrity, takže například Chateau Miraval, který leží asi 50 km západně od Dravignonu koupili v roce 2014 Bred Pitt a Angelina Jolie. Rosé pod stejnou značkou, tedy Chateau Miraval se dostalo na 84. pozici na Top 100 jako první a jediné rosé. Než sem přišli, víno se prodávalo pod značkou Pink Floyd, protože část alba The Wall se natáčela právě tam, neboť jeden z předchůdců současných majitelů tam vybudoval i velké nahrávací studio.

A TEĎ BY SE SLUŠELO ŘÍCT...

Jak úžasné je to které víno, jakou má veselou barvu, jak je jiskrné, má květinovou vůni a ovocnou chuť, je jemně kyselé a navozuje sympatický dojem. Což ovšem neřeknu, protože to nepoznám, nebo nemám potřebu poznávat. Ale ono to vše má ještě jiný rozměr, podle mne důležitější než alkoholově sensorický.

MÍSTO TOHO ŘEKNU NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO...

Pět náhodných příkladů, každý jiný, ale jedno mají společné. Zemědělského inženýra z Německa, stavaře z Bordeaux, manažera z Londýna, novináře z Kodaně a herecký pár z Ameriky tahle krajina oslovila a přišli sem, aniž by smazali tradice vytvářené po generace. Oni se stali součástí tohoto kusu země, což spolu nese osobnostní zakotvení vycházející z krajiny, půdy a rodiny na půdě usazené. A toto vše lidi spojuje poutem daleko pevnějším než je láska k vínu.

A tak když tohle všechno si dám dohromady, tak zjišťuji, že ona vinařská alchymie není jen doménou Francie nebo Provence. Takže už se ani nedivím, že třeba z pražské Troje se znovu stává vinorodá krajina. Je tam obnovená vinice sv. Kláry, rekultivovaná vinice Salabka a letos se ve vinici změnila i zarostlá stráň Černého vrchu za Trojským mostem. Ostatně tu vinici tam založil už císař Karel IV.


A když na to přijde, tak trochu Provence najdete i v Krkonoších.


Škoda, že už mi nechutná, ale koštovat bych možná mohl.


1 komentář: