Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

pondělí 7. srpna 2017

Co zůstal lid dlužen Andrejovi

Oslava památného dne stříbrné svatby J.J. Veličenstev císaře a krále Františka Josefa I. s císařovnou a královnou Eliškou dne 24. dubna 1879

Slavnost v obci zdejší vedená říd. uč. proběhla následovně:

Dne 23. dubna 1879 byly škola, věž kostelní a nádraží devíti prapory opatřeny.

Téhož dne v 8 hod. večer byla na vrchu Pežoutka zapálena hranice dříví co oheň slavnostní. Dle daného provolání v obci zdejší byly všecky příbytky od školy a fary počínaje až do poslední chatrče osvětleny, jakož i vzdálené nádraží a domky hlídačů. Ve dvou oknech školní budovy byly obrazy Jich Veličenstev vystaveny. Připomenouti sluší, že v některém okně až 20 svíček hořelo. Při střelbě z ručnic bral se průvod ze školy k faře, při čemž hudba "Hymnu" hrála a od veškerého obyvatelstva ano i z jiných obcí sem přišlých Jich Veličenstvům hřímavé "Sláva" dlouhé žití a panování provolávána. Průvod tak značný byl osvětlen lucernami, které školní dítky v řadě sestavené nesly. Odtud se bral průvod po návsi a v ulicích, při čemž hudba střídavě pochody s Hymnou hrála; provolání blahopřejná se stále za hlučné střelby opakovala; v 10 hodin večer vypálil se ohňostroj, čímž slavnost předběžná dne tohoto se ukončila.

Podotknouti sluší, že as 200 ran z ručnic večer tento vypáleno bylo. Dne 24. dubna 1879 co den památní sešla se školní mládež ve škole, odtud se odebrala s učitelstvem do kostela, kde po osmé hodině ranní byly slavné služby Boží, Te Deum, nápotom Hymna národní hrána a od přítomných zapěna. Mši sv. sloužil P. Ignác Skala, farář zdejší. Po ukončení byl opět průvod s hudbou v témž pořádku po obci, jako včera.

Střelba z ručnic byla před, mezi jednotlivými oddíly i po mši svaté ano i při průvodu.
Na památku bylo návrší, na němž lostel stojí, padesáti vzrostlými javory od školní mládeže a učitelstva osázeno. Stromky tyto daroval na prosbu říd. uč. Jana Munzara J.J. Kníže pán Jiří z Lokbovicz, majitel panství Drhovláty. Jámy vykopali někteří občané z lásky, potřebné kůly dala obec.

A jak domkář Kolařík slavnostní rok zkazil

V úterý, dne 23. září 1879 po 10. hodině dop. vypukl oheň u Václava Kolaříka (Marčáka) domkáře zdejšího. Poněvadž byl na domek a obilí částkou as 700 zl. pojištěn, navedl svou 18letou poloblbou dceru Marii, aby na půdě slámu podpálila, že dostanou mnoho peněz.

Dcera ač blbá, ale v krádeži již dle návodu otce též obeznalá, splnila přání, a ve štítu zapálila; za oběť padly mimo tohoto ještě dva domky se zásobou.

Po ukončení požáru byli otec s dcerou co žháři do Písku dovedeni.

Velké manévry 1885

Jeho Veličenstvo, císař pán František Josef I., vraceje se dne 1. září 1885 z polních manévrů plzeňských do Vídně, zastavil se ku nejpokornější žádosti slavné obce písecké v stanici Ražické poblíž Putimi.
Veškeré úřady a sbory písecké ubírali se davem do nádraží, aby spatřili tvář nejjasnějšího panovníka; i obec putimská, kterouž veškeré sbory ty z Písku projížděli, byla zahalena v háv sváteční. Ze školy a věže chrámové vlály prápory barev rakouských a národních. Zástupcové obce, školní mládež putimská v čele s učitelstvem, družičky s účastnili se okamžiku toho slavnostního. Po 3. hodině přijel císař pán, uvítán zvuky národní hymny, provoláváním "Slávy" a střelbou. Pan místodržitelský rada Hrdlička představoval pohlaváry jednotlivých korporac, škol a sborů. Po 12minutové zastávce, dávaje srdečně s Bohem unášel vlak vznešeného panovníka k Budějovicům. Mládeži školní utkví navždy přívětivá tvář nejjasnějšího panovníka v mysli, a den ten zůstane jak mládeži, tak i veškerému obyvatelstvu pro vždy v blahé paměti.

(ze školní kroniky obce Putim)

Žádné komentáře:

Okomentovat