Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

úterý 20. června 2017

Osobnosti

Nejsme všichni z jednoho těsta. Ten umí to a ten zas tohle, a někdo skoro nic. A proto to není dav, ale výjimeční jedinci, kdo tvoří z jednotlivců národ. To ti pozitivní. Jsou ovšem i takoví, co dokáží udělat z národa hyeny. Nebo z jeho části.

To ovšem neplatí jen pro jazykově a společnou historií propojené skupiny, ale pro všechny obory lidského konání. Co to chce? Myšlenku, vůli, komunikaci. Nebýt myšlenky Karla IV., kdo ví, jak by dnes vypadala Praha. Nebýt myšlenky Masarykovy, kdo ví, jak by dnes vypadala země česká.

Jenomže jsou myšlenky a myšlenky. Nějaký Hitler téměř vyvraždil Židy, díky Stalinovým myšlenkám zemřely miliony lidí hlady a Gottwald kroutil krkem buržoustům. Ti všichni měli myšlenku, vůli a komunikovali lépe než jejich protivníci. Všimněte si, že všichni tito "velikáni" lžou. Druhá věc je, že lidi uhranou a ti jim věří.

Je chybou demokratických politiků, kteří mnohem lépe než voliči vědí, kdo se dere k moci, že se chovají jako "gentlemani", že neodmítnou lidi jako Zeman nebo Babiš již v počátku, přestože historie jasně ukazuje, že se nezmění a že jsou to právě oni, kdo se jednou nabyté moci nehodlají vzdát a i když o ni nakonec stejně přijdou, je to drahé pro ně i pro rozhodující masu voličů. Karel Schwarzenberg se třeba nechal zcela beztrestně ostouzet Zemanem ve volební kampani a nijak se neohradil, aby se neušpinil. Výsledkem je aktivizace lůzy a ostudné, stejně jako nebezpečné zásahy do zahraniční politiky země. Podobně bezpochyby věděli o charakteru Andreje Babiše a bez odporu ho nechali vstoupit do politiky.

Barenboim otevírá Barenboim-Said Academy
Mariam C. Said (vdova) a Daniel Barenboim
Naštěstí existují ony pozitivní osobnosti a to nejen v politice. Jednou z nich je bezpochyby dirigent, klavírista, pedagog, hudební organizátor a... Daniel Barenboim. Psal jsem o něm vícekrát jako o muzikantovi, tentokrát jsem měl možnost vidět a uvědomit si dosah jeho činnosti organizačně pedagogické, která ovšem, ač on popírá záměr, zasahuje i do oblasti politiky.


O minulém víkendu jsem brouzdal Berlínem a dorazil k bývalému skladišti divadla na Französische Strasse, za kterým se konečně začíná vylupovat rekonstruovaná Staatsoper Unter den Linden. Daniel Barenboim tady dokázal něco téměř nemožného. Než se celá velká rekonstrukce divadla doloudala ke svému konci, vymyslel projekt, sehnal peníze a dosáhl toho, že ze skladiště se stala zčásti hudební akademie, zčásti koncertní sál. A ta hudební akademie není ledajaká. Naplňuje myšlenku, s níž před 18 lety spolu s americko-palestinským literárním vědcem Edwardem W. Saidem zakládali ve Výmaru West-Eastern Divan Orchestra. Spojit mladé nadané muzikanty z Blízkého Východu, severní Afriky, ale v podstatě z celého světa a umožnit jim studovat a intenzivně provozovat hudbu a vzdělávat se v humanitních oborech.



Jak jsem stoje mezi dvěma prosklenými vstupními portály nahlížel dovnitř, slyším ženský hlas. Vycházel z recepce a za chvíli se přidal i mužský a lákali nás, abychom si prohlédli foyer a ochozy v 1. a 2. patře, kde jsou nainstalovány panely s textem a fotografie.

vstupní hala s vestavěným schodištěm
a "přiznanou" původní ocelovou konstrukcí


gobelin na stěně proti vchodu

Výstava Hudba utopie

ukazuje cestu jak West-Eastern Divan Orchestra, tak dovršení myšlenky která vedla k jeho vzniku vybudováním Akademie.

Barenboim-Said Akademie

je umístěna v levé části budovy a mezi 30 pedagogy je na příklad profesor politických věd Michael Naumann nebo český hornista Radek Baborák. Čtyřletý bakalářský diplom lze v postgraduálním studiu doplnit titulem umělec. Akademie je projektována pro 90 posluchačů.

vstup do akademie
Sál Pierra Bouleze

Víceúčelový variabilní sál v pravé části objektu, který navrhl věhlasný architekt Frank Gehry, je umístěn v pravé části budovy a pojme až 684 návštěvníků.


Frank Gehry o Boulezově sálu

Je domovem Boulez Ensamble, komorního souboru vytvářeného hudebníky West-Eastern Divan Orchestra a Staatskapelle Berlin, studenty Barenboim-Said Akademie a hosty pod vedením Daniela Barenboima. Jeho Schubertovské koncerty příští týden jsou sice beznadějně vyprodány, ale pár lístků na vánoční koncert Daniela Barenboima a Marthy Argerich pro děti by se možná sehnat dalo.

Barenboim řekl, že "Akademie představuje snahu dosáhnout míru prostřednictvím hudby... Ale není to projekt politický, nýbrž humanistický... Studenti by se měli stát nejen profesionálními muzikanty, ale také vyslanci míru."

Pokud to platí, je skvělé, že zhruba ve stejné době jako v tomto berlínském sále byl zahájen provoz i v hamburské Elbphilharmonie (tři sály pro 2100, 550 a 170 míst) a v drážďanském Kulturpalast bylo vybudováno nové sídlo pro Dresdner Philharmonie s 1800 míst. Koncem minulého roku dostala novou scénu také drážďanská Staatsoperette a Berlínská Staatsoper se na podzim vrátí do rekonstruovaného divadla na Unter den Linden.

Skoro by se chtělo uronit slzu a politovat se jak v Čechách kultura trpí. Ale před pár lety dostala nové operní divadlo Plzeň, rozbíhá se rekonstrukce Státní opery v Praze a Janáčkova divadla v Brně a nadějně vypadá i stavba nového brněnského koncertního sálu. A v Karlíně stojí Fórum. A dá-li Bůh, tak se rozhoupáním magistrátu k výběru místa pro nový koncertní sál v Praze (u stanice metra Vltavská) pohne i tento dluh české kultuře. Mohl by se jmenovat třeba sál Jiřího Bělohlávka.


Žádné komentáře:

Okomentovat