Leden a únor v kostce

Objevný Penderecki a tři cella

11. ledna Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem Mahler 10. symfonie. Mahler je vždy skvělá muzika, ale neutuchající úvahy o tom, jak by skladba vypadala, kdyby jí dopsal/upravil, co tím myslel a proč, jsou únavné. Mozartova symfonie byla krásná, ničím ovšem nepřekvapila, zasvěcený úvod k ní v rámci preludia přednesla Milada Jonášová,

Nejzajímavějším číslem programu tak bylo Pendereckého Concerto grosso z roku 2001 objednané dirigentem Charlesem Dutoitem pro NHK Symphony Orchestra. A nejen proto, že jde o koncert pro 3 violoncella a orchestr, ale také proto, že cellová sekce má 3 skvělé mladé hráče, kteří takový koncert bez problémů zvládnou.

zleva: Václav Petr, Ivan Vokáč, Eduard Šístek

Program

Gustav Mahler: Symfonie č. 10 (Adagio)
Krzysztof Penderecki: Concerto grosso per tre violoncelli ed orchestra
Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 35 D dur K385 "Haffnerova"

Interpreti
Václav Petr, Ivan Vokáč, Eduard Šístek - violoncello
Jiří Bělohlávek - dirigent
Česká filharmonie

Skvělý Gilgameš

Další koncert České filharmonie, tentokrát řízený Manfredem Honeckem, přinesl 3. klavírní koncert a vrcholné dílo Bohuslava Martinů Gilgameš. Koncertu k dokonalosti chybělo shodné pojetí skladby dirigentem a klavíristou, který má skvělou techniku, ale jeho podání bylo poněkud sucharské

Gilgameš jsem viděl vloni v Brně ve scénické úpravě a i když si možná Martinů představoval, že to chce nějaký pohyb, hudba a zpěv jsou natolik silné nástroje k přenesení tisíce let starých poselství, že není třeba je ředit inscenací. Provedení v Rudolfinu bylo strhující. Navíc překvapilo, že Jan Martiník byl ten téměř hubený mladík, což dává naději, že se v divadle objeví i ve velkých rolích.

Rudolfinum
25. ledna 2017
Program
Ludwig van Beethoven
Klavírní koncert č. 3 c moll op. 37
Bohuslav Martinů
Epos o Gilgamešovi H351

Interpreti
Francesco Piemontesi - klavír
Lucy Crowe - soprán
Andrew Staples - tenor
Derek Welton - baryton
Jan Martiník - bas
Simon Callow - vypravěč
Pražský filharmonický sbor, Lukáš Vasilek - sbormistr
Česká filharmonie, Manfred Honeck - dirigent 

Mozartovy stojednašedesátiny

Mozartovy narozeniny oslavilo Národní divadlo 27. ledna koncertem ve Stavovském divadle. Symetrický program před i po přestávce byl složen z předehry, koncertu a symfonie. Potěšil, ale duši nezahřál. Housle hrála mladičká americká hvězdička a klarinet plus taktovku držel asistent dirigenta Vídeňských symfoniků. A do téhož domu si divadlo za dva dny pozve Placido Dominga, za týden zpívá v historické budově Jusip Ejvazov se Svatoplukem Semem a Petrou Alvarez Šimkovou a z lóže jim tleskají ředitel La Scaly a sopránistka Anna Netrebko a za další týden budou zpívat Beczala a Kocán s Dagmar Burešovou. Co to bylo s těmi narozeninami za podivnou úlitbu?

Pierre Pichler a Isabella D’Éloize Perron

Program:
Únos ze serailu, předehra 
Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur (KV 219) 
Symfonie č. 29 A dur (KV 201)  
                 přestávka 
Figarova svatba, předehra
Koncert pro klarinet a orchestr A dur (KV 622) 
Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ (KV 504) 

Interpreti
Isabella D’Éloize Perron - housle
Orchestr Národního divadla, Pierre Pichler - dirigent, klarinet

Norma jako samet

V sobotu 11. února večer vysílal ČR Vltava záznam Belliniho Normy pořízený vloni v říjnu v Covent Garden. Přes skvělé obsazení všech rolí, včetně Josepha Calleji jako Polliona, vynikala přirozeným sametovým sopránem Sonya Yoncheva v titulní roli. Ta do role vplula na poslední chvíli poté, co Anna Netrebko oznámila, že to není role pro její hlas. Škoda, že to byl jen zvuk, ale za měsíc bude i s obrazem Yoncheva v přenosu Traviaty z Metropolitní opery.

Hudební procházky Vídní na Vltavě

Český rozhlas měl jako programové moto loňského roku Spojené státy, letos je to Rakousko. Stanice Vltava právě v těchto týdnech vysílá v rámci projektu Euphonia serii hudbou prokládaných dokumentů nazvanou Hudební procházky Vídní. Jejich autorem je hudební publicistka Vlasta Reittererová a dosud je odvysíláno 6 dílů, z nichž většina je k dispozici v internetovém archivu. Premiéra je vždy v sobotu ve 13 hodin.

Paní Reittererová je mimořádně sečtělá, i když tu a tam ji někdo napadne pro údajnou neznalost. Jako třeba předseda Mozartovy obce dr. Volek. Fakt ale je, že třeba v 6. části neopakovala vžitý blud o tom, že Gustav Mahler tak miloval Smetanovu hudbu, že hned jak v roce 1897 nastoupil coby ředitel Hofoper, uvedl Dalibora. Ve skutečnosti byl Dalibor připraven jeho předchůdcem Wilhelmem Jahnem, rodákem z Dvorců na Moravě, který byl mimo jiné také kapelníkem v Praze, a za své sedmnáctileté ředitelské kariéry ve Vídni uvedl i Hubičku (1894), Tajemství (1895) a Prodanou nevěstu (1896).

Hudební procházky Vídní:
1. Od Haydna k Schubertovi. 
2. Skladatelé klasicismu z Čech.
3. Vídeň v období biedermaieru a Franz Schubert.
4. Společnost přátel hudby. Vídenští filharmonikové.
5. Druhá vídeňská škola. 
6. Dvorní opera a Vídeňská státní opera I. 
7. Dvorní opera a Vídeňská státní opera II. 
8. Vídeňská Volksoper.
9. ?
10. ?