Včera se Dvořákově Praze podařilo přivést na podium Rudolfina dalšího vynikajícího houslistu s mnohem širším záběrem než je u lidí této profese zvykem. Po Danieli Hope to byl lotyšský muzikant Gidon Kremer (nar. 1947), žák Davida Oistracha, který ve 20 letech získal třetí místo v soutěži královny Alžběty v Bruselu a o 3 roky později se stal absolutním vítězem Čajkovského soutěže v Moskvě. Ovšem Pobaltí, virtuózní muzikant a německojazyčný žid k tomu, který žil 15 let v Moskvě, to je téměř jistý zdroj napětí. Kremer nejde cestou u sólistů jeho formátu běžnou - recitály, velké houslové koncerty za doprovodu světových orchestrů a dirigentů. On naopak v roce 1997 založil komorní smyčcový orchestr Kremerata Baltica, se kterým hraje hudbu současnou, jež je však pozoruhodně a neočekávaně sdělná.
Pražský koncert
Středa 14. září, 20.00
Rudolfinum, Dvořákova síň
Kremerata Baltica
Gidon Kremer housle
Martynas Stakionis dirigent
Clara-Jumi Kang housle
Program
Georgs Pelecis: "Janus"
Antonín Dvořák: Notturno H dur pro smyčcový orchestr, op. 40, B. 47
Astor Piazzolla / Leonid Desyatnikov: Cuatro Estaciones Porteñas
----- Přestávka -----
Alfred Schnittke: Concerto grosso č. 1
I když Dvořákovo nokturno patří ke standardnímu repertoáru orchestru, klíčové byly poslední dvě skladby. Ani se mi nechce o nich rozepisovat, část první v podání Kremera a Kremeraty mluví za vše. Kremer je velkým obdivovatelem argentinského hudebníka Astora Piazzoly (1921-1992), tvůrce stylu "nové tango", a u ruského skladatele Leonida Desyatnikova si objednal aranžmá jeho skladby Quatro Estaciones Porteñas pro housle a smyčcový orchestr. Ten však skladbu rozšířil o rozsáhlé citace z Vivaldiho Čtvero ročních období a vznikla tak pozoruhodná, virtuózní a nesmírně efektní skladba pro housle a smyčcový orchestr, kterou Kremer dokáže s bravurou prezentovat posluchačům.
Druhá skladba, tentokrát pro dvoje housle a smyčcový orchestr, je dílem dalšího ruského židovského muzikanta, který odešel do Německa, a na youtube je k dispozici celá. Styl, ve kterém je napsána, nazval Schnittke polystylismus a m.j. o něm řekl „Sním o utopii jednotného žánru, kde by fragmenty z vážné hudby a fragmenty z populární hudby nebyly rozptýleny bezdůvodně, ale byly by základními prvky různorodé hudební reality“. Nezapře, že na počátku své hudební kariéry se živil psaním filmové hudby. V německé houslistce s jihokorejskými kořeny našel Kremer rovnocenného partnera.
 |
| zleva: Gidon Kremer (69),Clara-Jumi Kang (29) a Martynas Stakionis (20) |
 |
| při zkoušce |
 |
| ... a v civilu |
V Rudolfinu sklidily obě skladby obrovský úspěch, nejspíš proto, že to je hudba živá a ne vypočítaná kdesi v laboratoři, a obecenstvo bylo naopak odměněno dvěma přídavky.
Co však slyšet nebylo, to je přídavek nazvaný "Requiem for Ukraine" pro sólové housle. Jeho osud je pozoruhodný. Skvělá gruzínská houslistka Liza Batiashvili byla v září 2014 pozvána, aby hrála na koncertu Rotterdam Philharmonic Orchestra pod taktovkou Valery Gergieva. Batiashvili, která má vyhraněně kritický postoj vůči ruskému politickému systému Gergievem naopak hlasitě podporovanému, se zařekla, že v Rusku nebude vystupovat, avšak pozvání do Rotterdamu neodmítla a jako přídavek zahrála uvedenou krátkou skladbu, kterou pro ni napsal gruzínský skladatel Igor Loboda. A přídavek doplnila komentářem o politické zodpovědnosti umělce. Gergiev ji s kamennou tváří sledoval, ale po koncertu ji pozval na večeři s přáteli. Tam ji v uvolněné atmosféře nabídl vystoupení v Petrohradu. Za dva dny mu přišla od agentury zastupující houslistku zamítavá odpověď.
A tento přídavek bude hrát Kremer 16. září v Brescii. V Praze to bylo nevhodné? Ostatně on sám byl iniciátorem jiné akce, když v říjnu 2013 inicioval koncert pod názvem "To Russia With Love: Künstler für Menschenrechte". Co k tomu řekl on, a také vynikající gruzínská klavíristka Khatia Buniatishvili, je možné si poslechnout na youtube, kam v diskusi někdo napsal vzkaz: "Sie sind ein grosser Kuenstler und Mensch, Herr Kremer!!" Myslím, že měl pravdu.[1]
-----------------------------------------------------------
[1] A otcovo poselství nese dál i Lika Kremer, herečka, redaktorka a moderátorka nezávislé moskevské IT televize tvrain.ru
Žádné komentáře:
Okomentovat