Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

pondělí 1. srpna 2016

Luksův triumf v salcburském Dómu

Jestliže jsem nedávno psal o Smetanově Litomyšli jako o nejvelkolepějším kulturním podniku v Česku, pak totéž v měřítku evropském jsou pro mne letní hudební slavnosti v Salcburku. V místě s obrovskou hudební tradicí, kde jméno místního rodáka Wolfganga Amadea Mozarta září sice nejjasněji a na každém rohu prodávají Mozartovy koule, ale jako druhá superstar se tam narodil Herbert von Karajan. O pouhých 152 let později a 300 metrů dál. Ve druhé polovině minulého století festivalu léta vládl a přidal k němu dvě odnože - velikonoční a svatodušní a také Grosses Festspielhaus. Leč všelidové popularity Mozartovy tím nedosáhl, takže Karajanovy koule se neprodávají. Ale přesto je tam vidět. Vedle onoho do skály zakousnutého Festspielhausu je Karajanovo náměstí a přes řeku jeho bronzová socha v životní velikosti od v Paříži bydlící českokrumlovské rodačky Anny Chromy [1]. Což není zdaleka jediný doklad toho, že žijeme v Evropě a ne v nějakém zadrátovaném a zatuchlém Česku, jak by si někteří z nás přáli.

Bronzový Karajan od Anny Chromy dirigovala celý Altstadt
za řekou Salzach tak dlouho, až mu nenechavci ukradli taktovku.
Například vloni absolvovali salcburskou festivalovou premiéru v Kollegienkirche pražský dirigent Václav Luks a jeho dvě Collegia 1704. A dojem museli zanechat velký, protože hned letos se jim dostalo cti hrát v hlavním salcburském chrámu největší ze 4 koncertů připomínajících 200. výročí připojení Salcburku k Rakousku. Takže když to shrneme, pak české těleso s českým dirigentem hráli při oslavě rakouské "rozpínavosti" mši napsanou v roce 1682 českým rodákem Franzem Biberem, kapelníkem knížecí muziky v Salcburku, na oslavu jiné události, totiž vzniku salcburského biskupství v roce 582.

Takhle hráli Biberovo mši v roce 1682
Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644-1704) pocházel ze Stráže pod Ralskem, do Salcburku zavítal v roce 1670, kdy ho jeho zaměstnavatel, biskup olomoucký, vyslal služebně do Innsbrucku, a už nikdy se nevrátil. Jak to souvisí s tím, že se v Salcburku za necelé 2 roky dobře oženil přímo v arcibiskupské letní rezidenci, není známo. Zato je známo, že tam učinil skvělou kariéru, skládal, byl vyhlášeným houslistou, arcibiskupským kapelmajstrem a byl povýšen na Bibera von Bibern. Někdy kolem roku 1676 zkompletoval sbírku 15 sonát a pasacagglií nazvanou Růžencové sonáty nebo Mystery Sonatas. V roce 1682, tehdy ještě jako zástupce kapelníka, napsal shora uvedenou mši, která byla  co do aparátu největší barokní mší své doby. V ní byla korunována monumentálností chorální polyfonie italských skladatelů 1. poloviny století, z nichž vynikl především Claudio Monteverdi.

Skladba časem zmizela a až za téměř 200 let byla objevena u salcburského zelináře a dalších 100 let trvalo, než byla identifikována jak skladba, tak i její autor. Aparát, se kterým pracuje dirigent je na svou dobu monumentální.

takhle to viděl v roce 2016 teleobjektiv úředního fotografa z kůru 
Samotný koncert byl podle mne velkým skokem v tom, co Václav Luks a Collegia dokázali, a že je toho požehnaně. Dramaturgicky byl bezpochyby dobře vymyšlen a uvedení Monteverdiho skladeb mělo jasnou logiku. Ty byly provedeny v prvé části večera a skvěle. Bohužel zvuk v obrovském prostoru dómu, nebo alespoň v jeho druhé polovině, byl poněkud nezřetelný a tak byl posluchač ochuzen o část krásy Monteverdiho chorální polyfonie. Díky tomu se madrigaly staly jakýmsi starterem k tomu hlavnímu a jako takové mohly být i kratší.

... a takhle autor 
Po krátké přestávce pak následovala Biberova mše v původním obsazení se 4 skupinami dechových nástrojů a tympány na varhanních emporách zavěšených na rohových sloupech křížení hlavní a příčné lodě, a na podiu smyčcovými skupinami, bassem continuo, varhanami a 32 zpěváky ve dvou sborech, z nich polovina byli současně sólisté. V prostoru, pro který byla přímo určena, v salcburském Dómu, působila hudba přímo magicky. Zvuk, který vytvářelo na 80 hudebníků, přicházející z různých míst, byl nesmírně plastický a svou intenzitou přesně naplňoval prostor katedrály. Úspěch, jenž provedení Biberovy mše sklidilo, byl oprávněně obrovský, řekl bych minimálně souměřitelný s ohlasem koncertů před sympatizujícím pražským publikem, a bezpochyby ještě zvýší prestiž dirigenta i souborů. Navíc nešlo o jediné provedení, v září mši uslyší posluchači v polské Vratislavi, třikrát v Holandsku (Gent, Antverpy a Amsterdam) a nakonec v Chapelle royale Versailles.

Ta cesta stála za to. Navíc jsem si znovu uvědomil, jakým plusem je takřka fyzický kontakt s dirigentem a hudebníky v Rudolfinu u sv. Anny či Šimona a Judy, který přidává hudbě dimenzi intimity ve velkých prostorách těžko dosažitelné. Obecně však tvrzení "co je malé, to je hezké" nepropaguji a už vůbec ne ve spojení s "krásy země české".

SALZBURG 20.16 • MISSA SALISBURGENSIS
Středa 27. července 2016, 19:30
Salcburský dóm

PROGRAM
CLAUDIO MONTEVERDI
„Dixit Dominus“ (Psalm 110) SV 264 aus Selva morale e spirituale SV 252–288
„Beatus vir“ (Psalm 112) SV 268 aus Selva morale e spirituale SV 252–288
Sonata sopra „Sancta Maria Ora pro nobis“ SV 206:11 aus Vespro della Beata Vergine SV 206
„Laudate pueri“ primo (Psalm 113) SV 270 aus Selva morale e spirituale SV 252-288
„Gloria in excelsis Deo“ SV 258 aus Selva morale e spirituale SV 252–288

HEINRICH IGNAZ FRANZ BIBER • Missa Salisburgensis
Kyrie
Gloria
Credo
Sanctus - Benedictus
Agnus Dei

INTERPRETI
Václav Luks, Dirigent
Silvia Frigato, Sopran 1
Miriam Feuersinger, Sopran 1
Barbora Kabátková, Sopran 2
Francesca Cassinari, Sopran 2
Terry Wey, Alt 1 (kontratenor)
Kamila Mazalová, Alt 1
Julia Böhme, Alt 2
Aneta Petrasová, Alt 2
Alessio Tosi, Tenor 1
David Hernández, Tenor 1
Václav Čížek, Tenor 2
Robert Buckland, Tenor 2
Stephan MacLeod, Bass 1
Tomáš Král, Bass 1
Lisandro Abadie, Bass 2
Jaromír Nosek, Bass 2
Collegium Vocale 1704 
Collegium 1704

Na youtube je několik nahrávek Missa salisburgensis, snad nejzajímavější je ta, kterou uskutečnila
Musica Antiqua Köln v roce 1997. Salcburské provedení nahrával UNITEL a 20. srpna ji bude vysílat 3SAT.

[1] Anna Chromy je také autorkou plastiky Pieta, která stojí vedle salzburského dómu a v Praze u vchodu do Stavovského divadla.



Žádné komentáře:

Okomentovat