Pražské jaro sedmkrát

1. Zahajovací koncert
čtvrtek 12. května 20:00
Obecní dům - Smetanova síň

Česká filharmonie
Paavo Järvi - dirigent
Program: Bedřich Smetana: Má vlast

Svěží Má vlast bez sentimentálních vlasteneckých klišé. Radost poslouchat, i když jindy by se to mohlo zdát bez přestávky příliš dlouhé. Järviové mají zřejmě Mou vlast v krvi, Paavův otec ji na Pražském jaru dirigoval již před 22 lety. Syn však na dirigentském kolbišti vystoupal výš a je celosvětově uznávaným a vyhledávaným americkým dirigentem, jehož estonská rodina emigrovala ze SSSR v roce 1980. Mezi muzikanty je zřejmě oblíben, čemuž nasvědčuje i výraz houslistek Ireny Herainové a Petry Brabcové. Koncert je navíc možné zhlédnout ze záznamu na stránkách České televize.

2. Bohuslav Martinů: Julietta
Národní divadlo v Praze  
neděle 15. května

Interpreti:
Jaroslav Kyzlink - dirigent
Zuzana Gilhuus - režie
Sólisté, orchestr a sbor Národního divadla

Přiznám se, že jsem představení zhlédl již dříve a nebyl oslněn.

(Odbočení: Začátkem června jedu do Berlína na inscenaci Clause Gutha s Magdalenou Koženou a Rolandem Villazonem. Určitě bude lepší, i když teď zrovna čtu, že paní profesorku Janáčkovou režisérovo pojetí neoslovilo.

)

3. Klavírní kvarteto Josefa Suka
neděle 22. května 14:00
Rudolfinum - Sukova síň

Radim Kresta - housle
Eva Krestová - viola
Václav Petr - violoncello
Václav Mácha - klavír

Program:
Josef Suk: Klavírní kvartet a moll op. 1
Gustav Mahler: Klavírní kvartet a moll (jednovětý)
Gabriel Fauré: Klavírní kvartet c moll op. 15

Koncert jsem navštívil především kvůli interpretům. Václav Petr je koncertním mistrem České filharmonie a Radim Kresta byl vážným kandidátem na tento post. Zklamán jsem rozhodně nebyl, Sukův kvartet byl mladistvý, ostatně opusové číslo to také ukazuje, ale rozhodně nejpůsobivější byl kvartet Faurého. 

4. DEBUT PRAŽSKÉHO JARA

úterý 24. května 20:00

Rudolfinum - Dvořákova síň  

Interpreti:

PKF – Prague Philharmonia

Jiří Rožeň - dirigent

Yubeen Kim - flétna

Miroslav Sekera - klavír

Program:

Franz Schubert: Rosamunde, předehra a výběr z baletní a meziaktní hudby

Carl Nielsen: Koncert pro flétnu a orchestr FS 119

Bohuslav Martinů: Sinfonietta La Jolla H 328

Miloslav Kabeláč: Symfonie č. 4 in A op. 36 „Camerata“

dirigent a sólista

Všechno mladé. Dirigent 24 let, sólista 19 let, vedle mne skoroslečna s partiturou na punčochách (viz obrázek) a když spustila muzika, na balkoně začal plakat kojenec. Přesto byl koncert nabit zvláštní atmosférou nadšení, očekávání, chvění.

Překvapivě nejpůsobivější byla Kabeláčova 4. symfonie

Ve středu byl Jiří Rožeň také v rozhlase. Paní redaktorce chvíli trvalo než ho rozpovídala, ale je přesný a pozitivní, i když na podiu působí až ostýchavým dojmem.


5. BBC Symphony Orchestra/ORAMO/KIM
středa 25. května 20:00
Obecní dům - Smetanova síň

BBC Symphony Orchestra

Sakari Oramo - dirigent
Sang Yoon Kim - klarinet

Leoš Janáček: Balada blanická
W. A. Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr A dur KV 622
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll, op. 67 „Osudová“

Skvělý koncert a v Osudové     ještě mnohem lepší. V případě dirigentů jako je Fin Sakari Oramo stojí za to si koupit místo na empoře, je to tak trochu jako by byl člověk jedním z těch orchestrálních hráčů dole. Radost, která z dirigenta vyvěrá, se přenáší na orchestr a zřejmě i do publika, na mne určitě. A jaká to pastva pro antimultikulti aktivisty. Anglický orchestr, finský dirigent, korejský sólista, český sál, moravský, rakouský a německý skladatel. A jak to pasuje dohromady. To vše na prodlouženém jevišti a pod dohledem osmi kamer České televize.


6. PKF/KLECKER/SKLENIČKOVÁ
pondělí 30. května 20:00
Rudolfinum - Dvořákova síň

Wolfgang Amadeus Mozart: La clemenza di Tito, předehra
Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 3 c moll op. 37
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 2 D dur op. 36

Ráchel Skleničková

Díla jsou nádherná, ne však překvapivá, stejně jako Jakub Klecker, natož PKF. Co však ohromuje je klavíristka Ráchel Skleničková. Vlastně mi připadá skoro trapné mluvit o tom, že se narodila jako zcela nevidomá. Je však mimořádná nejen svým talentem, ale záviděníhodnou náturou, která jí dovoluje lézt po horách, lyžovat, plavat, skákat s padákem, naučit se finsky nebo zpívat s Tomášem Klusem. Vysnila si, že jednou bude klavír studovat na Akademii múzických umění v Praze a to se jí splnilo – je jedinou nevidomou posluchačkou Akademie, kde se stala žačkou Ivana Klánského. Jejího talentu si všiml i klavírista Lars Vogt, jehož mistrovského kurzu v Praze se zúčastnila a on ji v červnu roku 2015 pozval k vystoupení na prestižním festivalu Spannungen v německém Heimbachu. Samotný pondělní koncert nevybočil ze slušného standardu PKF. Popularita klavíristky je zřejmě veliká, čemuž odpovídalo i složení publika, které vášnivě tleskalo hned po 1. větě klavírního koncertu (jeden z návštěvníků mne též kopl do zad, když se přesouval z jedné řady do druhé). A při Beethovenově symfonii bych možná čekal trochu víc od dirigenta, kterého jinak uznávám až obdivuji, jenž jakoby ožil vždy, když se věnoval více orchestru a méně partituře.

7. ACADEMY OF ST MARTIN IN THE FIELDS & MURRAY PERAHIA
úterý 31. května 20:00
Rudolfinum - Dvořákova síň

Academy of St Martin in the Fields
Tomo Keller - koncertní mistr
Murray Perahia - klavír

Benjamin Britten: Variace na téma Franka Bridge op. 10
Franz Schubert: Symfonie č. 7 h moll D 759 „Nedokončená“
Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 4 G dur, op. 58

Murray Perahia Beethovenův koncert hrál i dirigoval

Pro mne vrchol Pražského jara. Koncert gradoval od Brittenových variací, které hrál orchestr složený jen ze smyčců a bez dirigenta, přes Schubertovu symfonii dirigovanou Perahiou, až po Beethovenův koncert dirigovaný Perahiou od klavíru. Obtížně se hledají slova k popisu jejich kultivované, přesné a jemné hry, ale zážitek to byl mimořádný. Úspěch obrovský, úplně jiné publikum než o den dříve.

Tím pro mne Pražské jaro 2016 skončilo a takhle vypadá můj žebříček viděného a slyšeného:
1. Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 4 G dur, op. 58, Academy of St Martin in the Fields, Murray Perahia
2. Bedřich Smetana: Má vlast, Česká filharmonie, Paavo Järvi
3. Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll, op. 67 „Osudová“, BBC Symphony Orchestra, Sakari Oramo

Což je možná zjednodušující, protože málokdo z těch stovek účinkujících hrál či zpíval jen proto, aby si udělal čárku v kalendáři. Hezky to dokumentuje i ČT Art v pořadu Echo Pražského jara 2016, kde denně informuje o pořadech dne předchozího a přináší krátké rozhovory s účinkujícími. A Český rozhlas Vltava vysílá m.j. závěrečný koncert v přímém přenosu.