Texty hlavně cizí

pondělí 9. května 2016

Odvážná dramaturgie nestačí

Nedávno jsem napsal, že hudba je pro mne buď emoce vyvolaná její čistou krásou nebo přenesená emoce, kterou skladatel vyjádřil pomocí not. Nebo obojí. Marně přemýšlím, co je pro mne hudba, kterou jsem slyšel 4. dubna v Rudolfinu. Možná, že kdybych byl schopen ji do hloubky analyzovat, pochopil bych logickou cestu od Smetany a Dvořáka a k ní. Což ostatně do jisté míry chápu, ale je logická cesta synonymum pro dobrou cestu? Nebo cestu, kde převažuje zájem o posluchače nad potřebou vlastního intelektuálního uspokojení? Před časem jsem odmítal tuto hudbu k sobě pustit a tvrdil jsem, že pro mne jsou to jen zvuky. Od té doby jsem udělal pokrok v tom smyslu, že ji beru na vědomí a jsem schopen ji vyslechnout. Ale to, co je v ní skryto, mi uniká stále. Abych byl konkrétní, tohle mne napadalo při závěrečném koncertu abonentní řady A České filharmonie, jehož dramaturgii ocenila moderátorka preludia Dita Hradecká jako mimořádně odvážnou. Dodekafonie, atonalita, aleatorika jsou postupy, které oslovují maximálně můj mozek, ale krásu ani emoce v nich najít nedokážu a důkaz matematické věty mi připadá intelektuálně vzrušivější.

Ale abych nebyl totálně negativistický, tak na každé ze tří skladeb večera bylo určité plus. Jako první zazněla Ligetiho 13minutová skladbička Melodie, vlastně stará, jak říkal skladatel a dirigent Eötvös. neboť z roku 1971. Hudba těkala a autor programu ke koncertu konstatuje, že těkání melodie je formotvorné. No... jak pro koho. Mně to připadalo jako dobrá hudba k filmu, ostatně tu psal skladatel také, a byla pro něj bezpochyby zdrojem slušných příjmů (Vesmírná odysea, Oči doširoka otevřené)

Martin Grubinger (32) bubnuje od 3 let
Skladba Speaking Drums byla napsána pro extrémního perkusionistu Martina Grubingera. Je to mimořádně zdatný hráč a předvedená skladba je slušná a zajímavá hudební atrakce. Na tvářích posluchačů i hudebníků se objevoval lehký úsměv.


schema rozestavení 30 bicích nástrojů při Speaking Drums
Po přestávce zazněla 3. symfonie Witolda Lutoslavského. Jistě pečlivě vypiplané dílo, ale rysy, které jsou označovány jako jeho plusy, mi celkem nic neříkají. Řekl bych, že politické konotace vyvádí umění na jinou orbitu, než která mu náleží, a úspěch pak nelze od politiky oddělit, přičemž ta spíš škodí. Další daň za totalitu. Kvalitu ověří až čas, souvislosti Eroicy nebo sedmé jsou dnes každému vcelku lhostejné.

Celkově to byla zajímavá exkurze do světa současné hudby, ne však silný hudební zážitek.

Hlediště bylo vcelku zaplněné pestrým publikem, ze kterého část o přestávce odešla, přesto potlesk byl poměrně velký.

Rudolfinum, 5. dubna 2016
Interpreti
Česká filharmonie
Martin GRUBINGER – perkuse
Peter EÖTVÖS – dirigent
Program
György LIGETI: Melodie
Peter EÖTVÖS: Speaking Drums
Witold LUTOSŁAWSKI: Symfonie č. 3

Hned další večer,  ve čtvrtek 5. května, jsem v Obecním domě navštívil jiný koncert nazvaný Shakespearovský večer FOK. Dramaturgie je zřejmá, 23. dubna uplynulo 400 let od smrti Williama Shakespeara, který svými texty inspiroval nejen operní skladatele. FOK hrál na úvod českého skladatele 20. století Václava Trojana, a potom skladby romantiků 19. století. Od raně romantického Mendelssohna, přes středně romantického Smetanu až po pozdního romantika Čajkovského, vše se vázalo k Shakespearovi. A přestože dirigoval skvělý Petr Altrichter, jehož rozmáchlá a fyzicky náročná dirigentská práce mne, a obvykle i orchestr, oslovuje, nepřesáhl dojem z koncertu víc než přišel jsem a viděl jsem. Bylo to dobré, ale nějaké výrazné vítězství se nekonalo. Nejspíš byla ta dramaturgie příliš povrchně prvoplánová. Rozhodně však příjemně překvapila první skladba večera, jejíž kvalitu dívák při sledování filmu příliš nevnímá. A samozřejmě Mendelssohnův svatební pochod potěší vždy, i když tentokrát to byl pěkný úprk.

SHAKESPEARE V HUDBĚ
Smetanova síň, Obecní dům 

5.5.2016 19:30
SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK
Ronald BRAUTIGAM | klavír
Petr ALTRICHTER | dirigent

VÁCLAV TROJAN Sen noci svatojánské, suita z filmu (výběr)
FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY Sen noci svatojánské op. 61 (výběr)
FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY Koncert pro klavír a orchestr č. 1 g moll op. 25
BEDŘICH SMETANA Richard III., symfonická báseň op. 11
PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ Romeo a Julie, fantazie-předehra




Žádné komentáře:

Okomentovat