Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

sobota 23. dubna 2016

Poslední Collegium sezóny

A současně poslední v Pražské křižovatce. Na programu opět Händel, a to celý večer, ale především dvě kantáty, které jako 22letý mladík složil během svého prvního roku v Itálii, tedy 1707. Ovšem v tomto období psal kantáty jako na běžícím pásu, přičemž v Itálii měl tehdy pojem kantáta jiný obsah, než který je obvyklý dnes. Takže přestože se skladby nazývají kantáty, zpěvák je jen jeden a jde o serii arii a recitativů, jakoby segment z nějaké opery. V našem případě tím zpěvákem byla italská zpěvačka Raffaella Milanesi, která se v Praze v posledních letech představila jednak v inscenaci Myslivečkovy Olympiade, jednak v koncertu v roce 2014. V obou případech pod taktovkou Václava Lukse.

Raffaella Milanesi a Simona Houda-Šaturová v Olympiade
První kantáta je výsek z příběhu rytíře Ronalda, na kterého opuštěná čarodějka Armida svolává pomstu živlů, aby mu posléze odpustila. Druhá pak zachycuje moment, kdy Afroditina kněžka Hero zoufající nad smrtí svého milence Leandra, který utonul v rozbouřených vodách Helespontu, se sama vrhá do vln a zahyne. Silně emocionální projev Milanesi dodal oběma příběhům naléhavosti. V první kantátě lze zaznamenat hudební motivy, které zazněly o 4 roky později v opeře Rinaldo, kterou stále ještě mladík Händel dobyl ve svých 26 letech Londýn. (A Luks s Collegiem ji nastudovali v roce 2009 a úspěšně prováděli v Praze i jinde, včetně Versailles).

Raffaella Milanesi u sv. Anny
Oběma kantátám předcházely orchestrální Concerto grosso. Jako první zazněl pětivětý koncert d moll op. 3 č. 5 z let 1715-18 (publikován byl až roku 1734), když k positivu usedl Václav Luks. Druhý pak byl z roku 1734.

Po vlastním koncertu zazněly ještě dva přídavky, což mi v případě dramaturgicky zřetelně postaveného pořadu trochu vadí, když už to publiku nelze odmítnout, mohla stylověji zaznít třeba árie "Lascia ch'io pianga" z Rinalda.

Tímto koncertem se uzavřela kapitola jednoročního působení Collegia 1704 ve sv. Anně, která sice nabízí úžasnou atmosféru, ale praktické to z řady důvodů není (počet míst, vytápění, zázemí atd). A pravděpodobně i úvodního zasvěceného vyprávění Václava Lukse, i když on sám tvrdí, že nic není ztraceno. Ale než začne nová sezóna dvojkoncertů v Rudolfinu a třetího v Drážďanech, soubor teď čeká několik exkluzivních prezentací v Berliner Philharmonie, salcburském dómu, amsterodamském Concertgebouw atd. Což se dobře čte, když člověk ví, že tuto kvalitu má 8x před sebou  i v příští sezóně.

kostel sv. Anny – Pražská křižovatka, Praha, Česká republika
21. 04. 2016 – 19.30 h

Raffaella Milanesi – soprán
Collegium 1704 
Václav Luks – dirigent

Ouvertura ke koncertu s Václavem Luksem 
"Dramatický Händel", 18.30 h

G. F. Händel
Concerto grosso d moll op. 3 č. 5 HWV 316
(Largo) – Allegro – Adagio – Allegro ma non troppo – Allegro

„Armida abbandonata“ HWV 105

Concerto grosso a moll op. 6 č. 4 HWV 322
Larghetto affetuoso - Allegro - Largo e piano - Allegro

„Donna, che in ciel" HWV 233

„Ero e Leandro“ HWV 150

Žádné komentáře:

Okomentovat