Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

středa 6. dubna 2016

Pomatený rytíř bolševické lži Okamura

Vypadá to, že existuje jakási historická konstanta sumující vnitřní a vnější nespokojenost, která řeže české dějiny na ±20leté úseky. V tomto smyslu je doba přezrálá. Však také česko-slovenský mesiáš Babiš hlásá, že všechno bolo špatně, a český prorok Zeman dělá všechno pro to, aby bylo jinak. Dějinám se ovšem dostává vydatné pomoci i od nespokojených slovanských strážců gosudarstvennoj bezopasnosti z východu, pro něž představa, že se svými 3 % světového HDP, resp. 2 % světového obchodu a populace zůstanou marginální součástí světa, je stejně nesnesitelná jako smrtelný hřích pro praktikujícího křesťana.



Počínaje březnem 2014 se stále více vyhrocuje rozpor mezi jednoznačně proputinskými politiky a publicisty a těmi ostatními. Situace připomíná válku a kdo se chce angažovat, nemůže zůstat stranou, musí být buď pro a nebo proti. Je zřejmé, že politická situace ve světě zhoustla a je pozoruhodné, že na malé zemi uprostřed Evropy se to projevuje snad nejvýrazněji. Zdá se, že nikde jinde se politická scéna nerozštěpila tak jako v Česku. Prezident republiky se modlí směrem k Moskvě a Pekingu a odtahuje se od USA a EU, zatímco předseda vlády volá ve Washingtonu po posílení euroatlantické spolupráce.

V úterý 5. dubna se v parlamentu konal seminář Mýty o Rusku. "Odbornou" stránku tohoto podniku zajišťoval Institut slovanských strategických studií, jinak neregistrovaná ruská vlivová agentura bez stanov. I to se může dostat do parlamentu. Záštitu převzali komunistická poslankyně Soňa Marková, dále Tomio Okamura a dva jemu blízcí poslanci Jaroslav Holík a Radim Fiala. Dále Oskar Krejčí, Zdeněk Zbořil a Martin Koller podezíraní ze spolupráce s StB, také Andor Šándor, Jan Petránek, či agenti z Ruska. Na veřejnost dosud pronikl pouze jeden projev, a to Tomio Okamury. Je to zřejmě vzorek toho, jak se na semináři mluvilo, pozoruhodné čtení, které by bylo ještě nedávno šokující, dnes je to jen jakási přihláška do klubu. Stojí za to se s ním seznámit:

"...je třeba analyzovat a přepsat obecně přijímanou historii od počátku 20. století až po dnešek. Celé století od revoluce roku 1917 až po současnost je tvořené neuvěřitelně manipulační propagandou západních zemí proti Sovětskému Rusku a později Ruské federaci. V čem byl problém? Carská říše byla ve skutečnosti polokolonií ovládanou francouzským, anglickým a německým kapitálem. Anglo-francouzské společnosti a akcionáři ovládali 72 % produkce ruského uhlí, železa a oceli a 50 % nafty. Už roku 1906 po velkých protižidovských pogromech páchaných černosotněnci s carskou tajnou policií vystoupil velký Francouz a spisovatel Anatole France a veřejně odsoudil francouzské finančníky, kteří investovali do carského režimu...

Když Sověti znárodnili velké podniky, zasáhli západní země na tom nejcitlivějším a nejintimnějším místě - na penězích. To rozhodlo o nesmiřitelném boji se Sověty, to vedlo k jejich ostrakizaci a vedlo to také k takovému vývoji, jaký byl. Sověti uzavřeli mír s Němci a na jednu stranu naplnili naděje a touhy desítek miliónů lidí, na druhou stranu to znamenalo intervenci států Dohody USA, Británie, Francie a dalších menších států a počátek krvavé kontrarevoluční občanské války. V roce 1919 naplno propukla ruská občanská válka, jedna z nejtemnějších etap ruských dějin, při níž zahynulo téměř 10 miliónů lidí. Revoluce a následně občanská a intervenční válka ukázala nejen potřebu palných zbraní, ale také propagandy. Už v zimě na přelomu let 1917-18 poslali američtí jestřábi do Ruska Edgara Sissona, redaktora Chicago Tribune, aby ruské pobočce Výboru pro veřejné informace pomohl v jejím úsilí obnovit ruské nadšení pro válečné záležitosti Dohody. V únoru 1918 Sisson koupil od protibolševického novináře fotografie padělaných dokumentů, které měly dokazovat, že přední bolševičtí vůdci včetně Lenina a Lva Trockého jsou placení agenti německého generálního štábu. Tohle falešné obvinění mělo hlavně přesvědčit amerického prezidenta Wilsona, aby se přidal na protisovětskou stranu. Mýtus o tom, že Lenin byl německý agent, se traduje dodnes...

Na Krymu se zpočátku situace vyhrotila takovým způsobem, že francouzští vojáci pod pohrůžkou zajetí a zabití svých důstojníků vymohli příměří mezi Francií a sovětským Ruskem. Situace na Sibiři byla velice špatná. Českoslovenští legionáři po stovkách přecházeli do rudé armády  - legiemi v Rusku prošlo 71 tisíc mužů a z toho přes 10 000 vstoupilo do Rudé armády. Tím nejznámějším legionářem byl legendární spisovatel Jaroslav Hašek. A také on sám zažil na vlastní kůži sílu protiruské propagandy.

Vojáci dohody i českoslovenští legionáři byli ustavičně jednostranně masírovaní zločiny bolševiků. Přitom během protibolševické  diktatury Centrální rady v Kyjevě bylo popraveno 70 000 Židů a komunistů. Kozáci vyplenili celé židovské vesnice a mnoho židovských dívek bylo znásilněno. Dalších 100 000 bylo povražděno během petljurovské diktatury Ukrajinské lidové republiky, ať již šlo o komunisty nebo Židy. Zločiny bělogvardějců a dalších nelze vyjmenovat - bolševici byli na odstřel pro každou z armád, která operovala v Rusku. Zločinů se dopouštěli i bolševici - například Partyzánské rudé oddíly bolševického anarchisty Trjapicyna společně s pravidelnými jednotkami Rudé armády pod velením milenky Trjapicyna, eserky Lebeděvové, zmasakrovali v Nikolahjevsku bělogvardějsky smýšlející obyvatelstvo. Ale to, co propaganda vynechala je, že viníci byli následně za zločiny proti lidu popraveni na přímý rozkaz Lenina.

Co z toho všeho se tehdy dostalo do povědomí Evropanů?... když se zaboříte do studia historie a začnete odstraňovat nánosy propagandy, zjistíte ke svému strašnému údivu, že vše bylo a je jinak. Americký režisér Oliver Stone v cyklu Americké století jako první ukázal, že sovětský vpád do Afghánistánu si nevymyslel  Brežněv, ale byla důsledkem cílené letité práce části americké administrativy a Zbigniewa Brzezinského, který se na kameru vychloubal, že připravil Rusům jejich vlastní Vietnam. Je dobré tuhle část historie nastudovat, protože přímé důsledky neseme i dnes. Byli to Američané, kteří tehdy v Afghánistánu doslova stvořili a zbraněmi a radikální islamistickou ideologií vyzbrojili muslimské boží bojovníky, s nimiž se potýká západní svět dodnes. Tak jako režisér Oliver Stone natočil naprosto nekorektní dokument o poválečných dějinách USA, tak je třeba, aby historici začali zcela znovu a nekorektně - tedy objektivně - popisovat dějiny posledního století. Na minulém semináři tady pan Hynek Kmoníček řekl jednu velmi zajímavou větu. Ptejme se, co víme a proč to víme. V tom pan Kmoníček vydefinoval podstatu všeho, o čem se i dnes budeme bavit - proč víme to, co víme - a proč víme jen to, co je třeba. Odpověď známe - lépe se s lidmi manipuluje, když mají jen ty správné informace a nemají ty nesprávné. Aby mocenské lobby prosadily své zájmy, je ideální líčit svět černobíle - rozdělit ho na ty hodné a na ty zlé, které musíme sejmout. Je to primitivní, ale po staletí to funguje. A tak jsou dnes mírotvorcem USA s největším rozpočtem světa na zbrojení, země, která má vojenské základny po celé planetě a země, která má za sebou stovky válek a konfliktů včetně dosazování a financování nejkrvavějších zrůd, jako byl třeba Pinochet a nechci příliš šokovat, ale také Hitlera, kterého díky bělogvardějské lobby financovali američtí finančníci v čele s legendárním Henry Fordem.

Na Evropu se valí statisíce migrantů infiltrovaných islamistickými teroristy, ale Severoatlantická aliance místo obrany před islámskou invazí straší Ruskem. Při vědomí desetiletí lží a podvádění se zdá, že jakýkoli boj a odpor je marný. Dovolte mi být optimista. Poslední léta a měsíce lhaní o Rusku a dalších tématech dosáhlo nových vrcholů, ale zároveň se díky internetu objevila možnost paralelních zdrojů informací. A konfrontace s pravdou láme vaz mainstreamové propagandě. Česká republika nemá a nesmí mít v Rusku nepřítele. Aby tomu tak nebylo, je třeba slušnost z obou stran. Smutné je, že v této chvíli, po více než dvaceti letech urputné protiruské propagandy, je míč na naší straně. My jako politici můžeme pomoci hlavně v tom, že se pokusíme například pro média nastavit nějaká jasná pravidla – například, že lhát nebo zkreslovat fakta se nesmí. Média po léta obviňují politiky, že je chtějí ovládat. Musím říct, že většině politiků zprava zleva by dnes stačilo, kdyby média jen přestala lhát. Bohužel požadovat to po nich, postavit se mediální lobby, chce velkou odvahu a znamená to čelit jejich nenávisti. 

Máme připravený koncept, který po vzoru západních zemí stanoví jednak závazný etický kodex pro média a zároveň na vládě i politicích nezávislý orgán, který by řešil jeho porušování... jak jinak bojovat se zlovolnými mýty, než hledat a prosazovat systém, který je nedovolí vytvářet."

Bilance českých zemí ve 20. století ovšem nebyla až tak zlá. Třikrát to skončilo špatně, třikrát dobře. Ta naše "vítězství" ovšem byla vždy malou součástí vítězství velkého, na kterém jsme se podíleli jen malou měrou. Někdo říká, že to, co se dnes ve světě děje, není válka. Ale přečtení tohoto svěžího dílka špinavé propagandy, které navíc zaznělo na půdě parlamentu, ukazuje, že opak je pravdou, že zní znovu hlasy lži a nenávisti, které válkám předcházejí. A psychopati moci spolu s parazity bez morálky se přidávají na stranu lži.

To co vidíme, je snaha znovu zvrátit kroky této země, která se 1200 let vyvíjí v rámci západního křesťanského konceptu, zpátky k úrovni a metodám panujícím ve východní části kontinentu. A přispět tak k mocenské dominanci východní části Evropy nad její západní částí, protože morální, technologickou a organizační dominanci získat nemůže. Vlastně nic nenormálního, tak nějak svět funguje po tisíciletí. Jenomže události roku 500 před Kristem netrápí skoro nikoho, zatímco události dnešní štvou mnohé. Bohužel víc se zdá být těch, kteří nechápou. I v tomto případě však platí, že nelze čekat na spásu a pomoc je třeba hledat především na konci své vlastní paže. Neboli „člověče snaž se a pánbůh ti pomůže“.


Žádné komentáře:

Okomentovat