Honeckovo české finále

V tomto týdnu diriguje Manfred Honeck, Rakušan z Vorarlbergska a do roku 2020 umělecký ředitel Pittsburgh Symphony Orchestra, poslední abonentní koncert České filharmonie v pozici hlavního hostujícího dirigenta, kterou zastával v letech 2008-11 a znovu 2013-16. Během svého působení absolvoval každoročně 3-4 koncerty (ovšem každý třikrát) a kromě světového repertoáru hrál i Dvořákovy skladby Stabat Mater a Novosvětskou, sám upravil vybrané pasáže z Janáčkovy Její pastorkyně do podoby suity a v této sezóně dirigoval vánoční koncert, Bokovo oratorium a jsem přesvědčen, že poslední koncert byl dílem promyšlené dramaturgie, když ke dvěma českým mistrům světového formátu připojil Beethovenovu 7. symfonii.

Manfred Honeck

Martinů zazněl v Rudolfinu během krátké doby podruhé, a shodou okolností to v obou případech byly kompozice, které odrážely drsnou dobu koncem 30. a počátkem 40. let minulého století, kdy byla ohrožena sama existence země a ta se promítlo i do Památníku Lidicím. osmiminutové skladbě psané ve Spojených státech. Skladba, ve které je slyšet ozvěny svatováclavského chorálu i Beethovenovy Osudové, měla premiéru 28. října 1943 v Carnegie Hall, kde ji hrála Newyorská filharmonie. Tento týden v Praze po ní následoval úžasný Dvořákův houslový koncert, kde sólový part hrála Anne-Sophie Mutter, s níž a Berlínskými filharmoniky Honeck skladbu před několika lety nahrál pro Deutsche Grammophon.

   

Řekl bych, že očekávání tohoto vystoupení byla až příliš vysoká. Houslistka odvedla perfektní výkon, ale bylo v něm víc virtuozity a méně citu, než by si člověk přál... prostě nebyl to Josef Suk. A během 1. věty se zdálo, že Mutter není tak docela v pohodě. Jenomže ten gejzír melodií nepohodu přemohl a nakonec skladba vyzněla skvěle.

Ještě víc pak posluchače vtáhla finální Beethovenova symfonie, apoteóza tance, jásající hudba, kterou Honeck stejně jásavě a s obrovskou energií provedl a viditelně k tomu strhl i orchestr, což bylo třeba na tvářích obou koncertních mistrů zřetelně vidět.  Byl to skvěle povedený koncert v beznadějně vyprodaném Rudolfinu, a je škoda, že v příští sezóně už Manfreda Honecka uvidíme pouze jednou.

Bez stálého hostujícího dirigenta přebírá plné břemeno, tedy 8 ze 14 abonentních koncertů, šéfdirigent Bělohlávek. Dva koncerty s Čajkovského skladbami bude dirigovat Bychkov, který na hlavního hostujícího dirigenta (možná proti očekávání) nekývl, a chce zůstat u projektu záznamů Čajkovského symfonických skladeb,  a další koncert povede Hrůša, jemuž ve větším angažmá nejspíš brání smlouva s Bamberskými symfoniky. Není ovšem důvod pochybovat o tom, že generální ředitel David Mareček a umělecký ředitel Jiří Bělohlávek tuto situaci bez problémů zvládnou.

Program
Bohuslav MARTINŮ: Památník Lidicím H296 
Antonín DVOŘÁK: Houslový koncert a moll op. 53
Ludwig van BEETHOVEN: Symfonie č. 7 A dur op. 92

Interpreti
Anne-Sophie MUTTER – housle
Manfred HONECK – dirigent