Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

sobota 13. února 2016

Edgar - se srdcem divno hrát

Martin Otava, ředitel libereckého divadla, přešel od minulé sezóny na lepší štaci v Plzni a přinesl s sebou svou inscenaci Pucciniho opery Edgar, s jejíž českou premiérou slavil před 5 lety úspěch na domácí scéně i v Polsku.

Edgara napsal Giacomo Puccini (1858-1924) na libreto Ferdinando Fontany v roce 1889 jako svou první pořádnou operu, nepočítáme-li úspěšnou studentskou jednoaktovku Le Villi (1884). Žádná pecka to ovšem nebyla, na slávu spojenou s Manon Lescaut si musel ještě pár let počkat. Libreto se vyznačuje nadstandardně tupým příběhem slabošského milovníka Edgara z Flander na počátku 14. století, který se dlouho nemůže odloučit od kněžky lásky Tigrany, přestože ho nezištně miluje ctnostná Fidelie. Nakonec radši předstírá svou smrt, aby po pohřbu prozradil svou identitu systémem "Lidičky nebojte se, to jsem já..." Definitivně se problém vyřeší smrtí obou mladých žen. Nejprve Tigrana probodne Fidelii, jejíž bratr Frank pak zapíchne Tigranu. Možná by se vraždilo dál, důvod by se jistě našel, naštěstí však spadla opona. Hudební složka opery je bezpochyby kvalitnější, i když nezapomenutelné veristické melodie přišly k Puccinimu až když se přestěhoval do Luccy. Po Edgarovi už Puccini s Fontanovými librety nepracoval.

nestálý Edgar - Paolo Lardizzone a svůdnice Tigrana – Jana Foff Tetourová
trpící Fidelia – Ivana Veberová
A to je v podstatě všechno, co lze inscenaci vytknout. Protože režijně ani scénograficky jsem žádné problémy nezaregistroval. Všechno bylo přehledné, scéna byla úměrná velikosti divadla, kostýmy pohledné a výkony zpěváků dobré. Nad úroveň oblasti vynikli Paolo Lardizzone, Ivana Veberová a  Jana Foff Tetourová. Každý zaujal něčím trochu jiných. V prvém případě především perfektním srozumitelným a příjemným tenorovým hlasem, ve druhém jeho objemem, přičemž srozumitelnost byla na hraně, a u Toff Tetourové kombinací dobrého zpěvu a lákavého exteriéru, což je v případě lehce přioděné erotické utěšitelky nezbytné, nemá-li se tragédie změnit ve frašku. Tito, plus sbory a orchestr naplnili při finále divadlo takovou masou hudby, kterou jsem snad ještě nezažil. Bylo to neobvyklé, sympatické a působivé, ve velkých divadlech se s něčím podobným návštěvník nesetká.

I když nemám potřebu operu vidět znovu, po několika návštěvách mám pro plzeňské divadlo z řady důvodů slabost. Vedle dobré dramaturgie je to i slušný soubor, přívětivá cena vstupenek, možnost zaparkovat nedaleko divadla, důvěra k návštěvníkům provozováním samoobslužného bufetu, stále se zmenšující vzdálenost od Prahy a v neposlední řadě i to, že oba mí rodiče tam došli z domova za pár minut. Tradice je tradice.

Giacomo Puccini: Edgar
Hudební nastudování a dirigent: Martin Doubravský
Režie: Martin Otava
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Dana Haklová
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Dramaturg: Zbyněk Brabec
Orchestr a sbor opery Divadla J. K. Tyla

Premiéra 24. října 2015 Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Obsazení představení dne 10. února tamtéž:
Edgar – Paolo Lardizzone
Gualtiero - Jevhen Šokalo 
Frank – Jiří Kubík
Fidelia – Ivana Veberová
Tigrana – Jana Foff Tetourová

Žádné komentáře:

Okomentovat