2019 - drátové vodiče se stanou minulostí
2020 - počítače dosáhnou kapacity srovnatelné s lidský mozkem
2025 - vznik masový trh s implantovatelnými gadgety
2028 - sluneční energie bude uspokojovat veškerou energetickou potřebu lidstva
2030 - rozšíření nanotechnologie v průmyslu sníží náklady na výrobu všeho
2031 - 3D tiskárny pro tisk lidských orgánů budou používány ve všech nemocnicích
2042 - první potenciální realizace nesmrtelnosti
2044 - nebiologický intelekt se stane miliardkrát rozumnějším než biologický
2045 - nástup technologické singularity [4], Země - jeden gigantický počítač
2099 - proces technologické singularity se rozšíří na celý vesmír
A následoval výklad:
Svět se bude velmi rychle měnit a my žijeme v mimořádně zajímavé době. Chtěl bych mluvit o třech klíčových věcech. Jak budou nové technologie měnit 3 oblasti: 1. společnost jako celek a stát, 2. podnikání, což cítíme na sobě a 3. to nejdramatičtější bude probíhat u každého osobně.
Chci mluvit o dnešní krizi na trhu nafty ve vztahu k prognóze. Největší spotřeba uhlovodíků u nás je ve výrobě elektrické energie (18 %) a dopravě (56 %) a v obou oblastech dochází k radikálním změnám. Nemusíme mluvit o vzdálené budoucnosti, stačí o Číně, která bude mít k 1. lednu 2017 instalováno 70 GW elektrické energie ze slunce. Slunce, vítr a bioenergetika dávají dohromady kapacitu 230 GW a dalších 330 GW je hydroenergetika. Celkem 560 GW elektrické energie z obnovitelných zdrojů je 2,5x víc, než celá instalovaná kapacita Ruské federace. A nejbližší prognóza je, že Čína těmi tempy, kterými dnes buduje alternativní energetiku, bude spotřebovávat, a to je jedním z největších spotřebitelů na světě, o 45 % méně tradičních zdrojů energie. A to je naše uhlí, do rozvoje jehož těžby investujeme s ohledem na čínský trh, a to jsou naše uhlovodíky. Dá se říct, že tato doba je minulostí. Kamenný věk neskončil proto, že došly kameny a stejně tak se dá říct, že už skončila doba naftová. Bude ještě trvat možná 10 let, než všechny infrastruktury a elektromobily budou rozvinuty v dostatečné míře. Ale když jsem si poprvé sedl do automobilu Tesla, pochopil jsem, že budoucnost, bohužel, nastala dříve, než jsme čekali. Jako vždy. A je třeba říct, že my už v té budoucnosti jsme. Welcome to the future, pánové. Tam se nacházíme.
Co to pro nás znamená? Kolonizace byla nahrazena technickým zotročením a nic se nezměnilo. Je třeba otevřeně říct, že my jsme prohráli s konkurencí. A to technologické zotročení? Já bych to tak nenazýval, my jsme se prostě octli v táboře těch zemí, které prohrávají, zemí downshifterů. Země a lidé, kteří se dokázali včas přizpůsobit, investovat do toho, jsou dnes vítězové. Země, které nedokázaly adaptovat svou vlastní ekonomiku a celý sociální systém, všechny instituty, ty budou velmi těžce prohrávat. A tato trhlina bude mnohem větší než při předcházející průmyslové revoluci.
Země, které dokázaly investovat do nových technologií, jsou dnes vítězové. My (míněno Rusko a Rusové) jsme se octli mezi těmi, kteří prohrávají. A trhlina bude mnohem větší než při minulé průmyslové revoluci. To je třeba si představit. První důsledek této 4. revoluce, to je obrovský rozdíl v příjmech mezi zeměmi vítěznými a prohrávajícími. Kolosální trhlina v příjmech mezi lidmi, kteří se dokázali přizpůsobit, a těmi, kteří to nesvedli. A velký problém těch uprostřed bude ohromná poptávka po vysoce kvalifikovaných specialistech. Zachová se poptávka po velmi nízké kvalifikaci a tato místa zaujmou migranti a bude tragédií pro ty uprostřed, kteří málo kvalifikovanou práci nebudou chtít přijmout, a vysoce kvalifikovanou nebudou schopni vykonávat. To je velký problém. A je třeba o tom mluvit, vážně se tím zabývat a přemýšlet, co s tím dál dělat.
Co je však třeba dělat v každém případě, je změnit celý státní systém. Protože mluvíme-li o budoucnosti, stát bude hrát ještě větší roli. Je třeba měnit státní instituty.
------------------------------
[1] Herman Gref je významný ruský liberální politik z německé rodiny narozený v roce 1964 v Kazachstánu. Začátkem 90. let působil v administrativě Petrohradu, 2000-2007 byl ministrem ekonomického rozvoje a od 2007 je šéfem největší ruské banky Sberbank.
[2] Jegor Gajdar (1956-2009) byl ruský ekonom, politik, architekt šokové reformy z počátku 90. let, která zachránila Rusko před úplným kolapsem, a ředitel Institutu ekonomiky v přechodu. Fórum pojmenované na jeho počest se koná od roku 2011 vždy týden před Světovým ekonomickým fórem v Davosu.
[3] Ray Kurzweil (1948) je americký vynálezce, futurolog a jedna z klíčových postav technologického vývoje ve společnosti Google. Jeho prognózy vypadají divoce, ale jejich úspěšnost je údajně 86 %. (kniha/film: The singularity is Near /2005/, kniha: How to Create a Mind /2012/)
[4] Technologická singularita nebo zkráceně Singularita je ve futurologii, kybernetice, informatice, moderní mytologii a v literatuře typu science fiction označení zlomového bodu technologického výzkumu.
Žádné komentáře:
Okomentovat