Tak Putin si v pátek nechal svolat obě komory parlamentu, aby mu schválily, že má více bojovat s terorismem. Což se za hlasitého otírání se o Západ stalo. Objevilo se i několik skvělých podnětů z pléna jako zavedení trestu smrti (Mironov) a trestání celých rodin (Žirinovskij). Jediné, co mi v usnesení chybělo je, že zapomenou, jak vloni vyvolali a ještě před pár měsíci ze všech sil podporovali teror na východě Ukrajiny. Pokud to ovšem není někde v textu přijaté rezoluce skryté.
PROČ TO RUSKO DĚLÁ
Držitelé moci v Rusku, kteří se rekrutují z řad kádrových členů KGB, dlouhodobě považují postavení Ruska za nedůstojné a donedávna věřili, že jejich pozice je díky trvale rostoucí ceně ropy a plynu neotřesitelná. V euforii z výsledků olympiády v Soči (dnes zpochybněných rozsáhlým dopingovým skandálem) umocňující zmíněné pocity ponížení a nadřazenosti zpupně anektovalo Krym a ruští vojáci a zbraně se pak podíleli na bojích na východě Ukrajiny, včetně sestřelení civilního letadla. To, pro Rusko možná neočekávaně, vedlo k tomu, že se země octla během letošního roku v mezinárodní izolaci doprovázené ekonomickými sankcemi, nezávisle na tom klesla ceny ropy a hodnota rublu, následovala inflace a celkové zpomalení ekonomiky spojené se záporným saldem státního rozpočtu vyrovnávaným z rezerv, které budou v příštím roce vyčerpány.
Zdánlivě mimořádně žádoucí změna v ruském postoji začala zmrazením bojů na východě Ukrajiny a koncem září na summitu OSN v New Yorku Putin náhle vyzval ke společnému boji proti terorismu. (Český prezident Zeman začal akcentovat boj s terorismem po důvěrném rozhovoru s ruským ministrem ZV Lavrovem už v říjnu 2014.) Vzápětí začalo Rusko bombardovat Sýrii, převážně však pozice Západem podporované opozice prezidenta Asáda, načež o měsíc později spadlo na Sinají ruské letadlo, ve kterém zahynulo 224 převážně Rusů.
O 2 týdny později se objevují detailnější informace o bombě a ještě týž den došlo k několika teroristickým útokům v Paříži, při nichž zahynulo 130 lidí.
 |
| Paříž, 13. listopadu 2015 |
K oběma akcím se přihlásil Islámský stát. Rusko řádově v desítkách minut reaguje projevy účasti a o 2 dny později, na summitu leaderů G-20 v Turecku, také novým voláním po koalici podobné protinacistickému spojenectví v době 2. světové války. Dále oznamuje, že i jejich letadlo zničila bomba na palubě, a oba případy spojuje. Přesto se ozývají pochybnosti o tom, kdo za atentáty stojí a jaké jsou skutečné úmysly Ruska. Všechny otázky přitom mají společného jmenovatele, který souvisí s dosavadním chováním Ruska nebo spíš ruského prezidenta.
Protože:
1. Rusko od Iraqi Freedom blokovalo řešení situace na Blízkém Východě, kde šlo nejpozději od roku 2001 v podstatě také o teror.
2. V roce 2004 zemřelo v Madridu 191 lidí, v roce 2005 bylo v Londýně 56 mrtvých a 700 raněných a ruská reakce byla vlažná.
3. Hlavní reakce na bostonský atentát v roce 2013, kde starší z jeho strůjců byl ruský občan, spočívala v konstatování, že si to USA zavinily samy, protože se nezabývaly ruským varováním.
4. V době krize v syrském konfliktu, která nastala poté, co Asádova armáda použila chemické zbraně, Rusko pomohlo k otupení jejího ostří a zabránilo tak Asádovu pádu, ale nijak nepřispělo k jejímu řešení, což vedlo k nárůstu počtu obětí nad 200 000 a masovému útěku obyvatelstva do okolních zemí a v letošním roce dále do Evropy.
5. A stále je zde otázka Ukrajiny, jejíž představitelé hodnotí situaci na východě země jako teror s účastí Ruska.
Samo Rusko má za sebou v posledních 17 letech dlouhý řetěz teroristických útoků počínaje výbuchy domů v roce 1999 se 300 mrtvých, přes divadlo na Dubrovce (170 obětí) nebo beslanskou školu (385 obětí). Ty případy z roku 1999 posloužily jako záminka ke 2. čečenské válce, která přinesla minimálně 50 000 obětí a V.V. Putinovi zvolení prezidentem. V několika případech vzniklo podezření, že na organizaci atentátů se podílela sama FSB. A čečenská válka, kterou ovšem zahájil už Jelcin, byla předmětem sporu o charakter konfliktu mezi Ruskem a Západem.
A protože Rusko je dnes Putin, o co mu tedy jde teď?
1. Opravdu se najednou začal tolik bát teroru, že Ukrajina musela jít stranou?
2. Chce naopak odvést pozornost od Ukrajiny, kde zmrazil více než roční konflikt, který ukrajinská strana označuje jako teroristickou akci, a jenž přinesl nějakých 7000 obětí?
3. Chce odvést pozornost obyvatelstva od ekonomických potíží?
4. Jde mu o udržení Asáda u moci a rozšíření svého vlivu na Blízkém Východě, avšak ví, že sám na to nestačí?
5. Chce se společným bojem vrátit mezi civilizované státy?
6. Jde mu o nové rozdělení světa jako na Vídeňském kongresu 1815 nebo Jaltské konferenci 1945?
JE NADĚJE NA SPOLUPRÁCI?
Jedna věc jsou obecná prohlášení, druhá obsah jakékoli spolupráce, přičemž je obtížné si představit, že budou odstraněny zásadní rozdíly v názorech:
1. Existuje koalice 60 států, která s IS bojuje již delší dobu, podnikla 16 000 náletů a zničila 6000 bojovníků IS (30 000 nových však přišlo). Znamená to snad, že se podřídí Rusku?
2. Sjednotí se přístup k teroristickým organizacím? Přestane Moskva zvát k návštěvě představitele Hamásu a Hizballáhu nebo je začne zvát Washington? Navíc se Rusko a USA navzájem podezírají z kontaktů s IS.
3. Znamená to, že Francie je ochotna v omezeném rozsahu spolupracovat v Sýrii s Ruskem, že vzniká koalice? Míra sblížení těchto dvou zemí závisí především na výsledku francouzských prezidentských voleb v roce 2017 (Le Penová je Ruskem sponzorovaná, Sarkozy se nedávno v Moskvě natřásal celé 3 dny).
4. Při vídeňských diplomatických rozhovorech Rusko před týdnem navrhlo odložit rozpory a dohodnout se na časovém plánu, podle kterého by měla být počátkem roku 2017 zvolena nová vláda.
5. Avšak zcela klíčovou záležitostí zůstává Ukrajina, kde sice Rusko udělalo malý ústupek restrukturalizací ukrajinského dluhu ve výši 3 mld. $, ale doněcký vřed, který dává Rusku možnost vstoupit kdykoli to uzná za žádoucí do záležitostí země, sice nekrvácí, ale také není zhojen.
Jde tedy o poctivě myšlenou iniciativu, i když tak říkajíc multikauzální, nebo o kampaň, jejíž vzdálený cíl s terorizmem až tak moc nesouvisí? A nebo je vše zcela jinak a ruské akce nejsou detailně zkoordinovány a jsou řetězem operativních odpovědí na vzniklou situaci bez vyhlášení konkrétního cíle, takže je věcí názoru, zda výsledek je úspěch či nezdar, Přitom obecným cílem je bezpochyby udržení moci v rukách dnešního vedení země a zvýšení ruského vlivu bez ohledu na dlouhodobou organizační i technologickou zaostalost země.
Ruští politologové, kteří v zásadě akceptují tezi ospravedlňující ruské chování tím, že Západ Rusku "ubližoval", se shodují na názoru, že nelze očekávat žádné průlomové řešení, protože míra důvěry je po ukrajinských událostech mizivá.
A já dodávám, že ji lze sotva zmenšit, pokud Rusko bude trvat na dosažení maximálního zisku z Ukrajiny i protiteroristické kampaně. A pokud neprokáže ochotu dodržovat smlouvy i v případě, že jejich porušením lze dosáhnout okamžité výhody. Vzhledem k tomu, že v Rusku zavládl systém, v němž všechna zásadní rozhodnutí závisí na vůli jediné osoby s nestandardními povahovými rysy, jejíž výklad pojmů demokracie a právo se značně liší od praxe civilizace tisíciletí staré, sotva lze předpovědět, jakou cestou se bude vývoj ubírat. Ovšem logika ekonomických zákonů by měla velet k pomalému ústupu Ruska.
Takže co bude, je dnes zcela nejasné. Jediný, kdo tvrdí, že všechno ví, je známý ruský diplomovaný astrolog a astropsycholog Vlada Rosse. Tomuto absolventovi Zooastrijského institutu a hlavnímu astrologovi Ukrajiny, Ruska a Běloruska hvězdy říkají, že: "Vladimir Vladimirovič Putin se dostal k moci na vrcholu fatálního úplného zatmění slunce nad Evropou, které v roce 1999 všichni viděli. A takový člověk musí odpracovat celý sarosový cyklus zatmění než ho následující zatmění smete. A protože tento cyklus je dlouhý 18 let, hvězdy Putina zlikvidují koncem roku 2017." :D
Jak prosté, milý Watsone.
Žádné komentáře:
Okomentovat