Kolos klavíru Sokolov

Festival Pražské jaro po vzoru jiných velkých festivalů rozšířil před dvěma roky svou náplň a otevřel dveře klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného (1912-1994). Tento rodák z Napajedel a žák Leoše Janáčka strávil větší část svého života mimo Československo a stal se světově uznávaným klavírním virtuosem, spojeným se jmény jiných velkých českých hudebníků jako Bohuslav Martinů nebo Rafael Kubelík. V prvním ročníku vystoupila francouzská klavíristka Lisa de la Salle, Američan Emanuel Ax, mladý český klavírista Lukáš Vondráček a Maďar Dénes Várjon. Vloni pak Ivo Kahánek, Pierre-Laurent Aimard, Giovanni Bellucci a Jitka Čechová.

A konečně třetí ročník probíhá v pražském Rudolfinu právě v těchto dnech a v prvních dvou koncertech přivedl na podium skutečně elitní klavíristy světového formátu: v Sovětském Svazu narozeného, od 15 let žijícího v Izraeli a od 31 amerického občana Jefima Bronfmana (nar. 1958), který byl mimo jiné žákem Rudolfa Firkušného, a Rusa Georgy Sokolova (nar. 1950), který se nedomluví anglicky, je však vítězem prestižní Čajkovského soutěže v Moskvě roku 1966, kdy mu bylo pouhých 16 let, a je žádán po celém světě. Sotva si lze představit dvě odlišnější osobnosti.

Yefim Bronfman, pátek 30. října 2015, Rudolfinum

 Bronfman je sice univerzální klavírista, převážná část z jeho více než 100 vystoupení ročně však jsou klavírní koncerty s největšími světovými orchestry, recitálů v současné době odehraje zhruba 20 s především Prokofjevovými sonátami a k tomu několik komorních koncertů, v tomto roce na př. společně s houslistkou Anne-Sophie Mutter. Letošní pražské vystoupení nebylo první (1991 s Isaacem Sternem, 2000 s PKF a Bělohlávkem Beethovenovy klavírní koncerty, 2010 Brahmsův koncert č. 1 s PKF a Hrůšou a vloni Beethovenův koncert č. 1 s Baborákem a Českou symfoniettou), tentokrát však vystoupil samostatně s následujícím programem:

Sergej Prokofjev: Klavírní sonáta č. 1 f moll op. 1
Sergej Prokofjev: Klavírní sonáta č. 4 c moll op. 29
Sergej Prokofjev: Klavírní sonáta č. 3 a moll op. 28
Robert Schumann: Vídeňský masopust op. 26

Přestávka

Robert Schumann: Arabeska C dur op. 18
Sergej Prokofjev: Klavírní sonáta č. 2 d moll op. 14

Je mimo jakoukoli pochybnost, že Bronfman hrál dokonale a kdybych měl vybírat, tak nejvíc na mne zapůsobila druhá Prokofjevova sonáta. Jenomže před 2 lety se v Praze objevil jakýsi mladík Denis Kožuchin, Rus žijící v Berlíně, který zahrál před nečetným publikem v sále konzervatoře  6. sonátu tak, že je pro mne jakýmsi etalonem pro to, jak podat Prokofjeva. A tu vášeň a krev jsem od Bronfmana neslyšel. Přesto klobouk dolů.

Grigorij Sokolov, neděle 1. listopadu 2015, Rudolfinum

Na rozdíl od Bronfmana hraje Sokolov prakticky výhradně recitály a minimálně natáčí. Poslední po téměř 20 letech vyšla počátkem letošního roku živá nahrávka recitálu v Salzburgu roku 2008. Je maximalista v požadavcích na nástroj, který nesmí být starší než 5 let. A s orchestrem hraje zřídka, neboť zkoušky považuje za ztrátu času. To nic nemění na skutečnosti, že jeho koncerty, jejichž počet je poměrně omezený, jsou vždy naprosto mimořádnou událostí. Jejich program vytváří předem pro celou sezónu a tak všech 18 koncertů v říjnu až listopadu letošního roku bude vypadat stejně, ten pražský nevyjímaje:

Franz Schubert:
Sonata in a minor, op. 143 D 784
1. Allegro giusto
2. Andante
3. Allegro vivace

Six Moments Musicaux op. 94 D 780
Moderato
Andantino
Allegro moderato
Moderato
Allegro vivace
Allegretto

Přestávka

F. Chopin:
Nocturne in B major, op.32 n.1

Nocturne in A-flat major, op.32 n.2

Sonata No. 2 in B-flat minor, op.35
1. Grave. Doppio movimento
2. Scherzo
3. Marche funèbre
4. Finale. Presto

Sokolov působí dojmem klavírního černokněžníka. Po dramatické pauze, kdy sál ztemněl, vstoupil muž pozdně středního věku, s bílými dlouhými vlasy, bez výrazu usedl ke klavíru a spustil smršť hudby, kterou jakoby tesal do klavíru. A když už se zdálo, že víc nelze, vyvrcholil koncert Chopinovou sonátou. Kde v sobě bere tu sílu zahrát takto 18x za sebou? Jazzoví muzikanti ji občas hledají v drogách, on má tu drogu někde v sobě. To je zážitek, který se dá těžko zapomenout. K tomu nabídl 6 přídavků, takže koncert se protáhl snad o 40 minut na téměř 3 hodiny.

Začátek festivalu výrazně převýšil ty předcházející dva ročníky a bude těžké ho překonat. Uvidíme, co dnes předvede Igor Ardašev s nádherným programem Beethoven, Janáček a Liszt a pozítří gruzínsko-pařížská femme fatale a druhá Martha Argerich - 29letá Khatia Buniatishvili. Její koncert bude převážně Lisztův, jen na začátku zazní Ravel a uzavře ho Stravinský. Když to píši, mám pocit, že i druhá půlka festivalu bude skvělá.