Otello - Yoncheva neváhá

V pondělí 21. září měla newyorská Metropolitní opera slavnostní den, ostatně jako každé čtvrté záříjové pondělí. Po rudém koberci přicházely celebrity jako Bette Midler nebo Helen Mirren a domácí divy Anna Netrebko či Renée Fleming, aby byly viděny na zahajovací premiéře sezóny 2015 - 2016. Letos to byl Verdiho Otello z dílny režiséra Bartlett Shera. A na Times Square čekalo na další diváky téměř 2000 sedadel a spousta obrazovek, na které bylo představení přenášeno.

Jen na jihovýchodní straně Times Square byly obrazovky tři.

Sluší se říct, že operu napsal 73letý Verdi v roce 1886 po dlouhém odmlčení a pod vlivem libretisty Arrigo Boita se svou prokomponovaností výrazně liší od jeho dosavadní tvorby a blíží se Wagnerovu pojetí opery. Ještě zřetelněji je tato změna vidět u poslední Verdiho opery Falstaff z roku 1893.

Bartlett Sher je univerzální a zkušený režisér. Je držitelem Tony Award 2009 za muzikál a v Metropolitní je Otello již jeho šestá produkce (Lazebník sevillský 2006, Hoffmannovy povídky 2009, Le Comte Ory 2011, Elixír lásky 2012, Two Boys 2013). Tato nová inscenace Otella nahradila 21 let starou Elijaha Moshinského, při jejíž premiéře zpíval Otella Placido Domingo a dirigoval v MET debutující Valery Gergiev. Tuto produkci byla možné vidět v rámci přenosů Live in HD před 3 lety s Renée Fleming jako Desdemonou, Otellem Johana Botha a dirigentem Sergejem Bychkovem.

21 let je dlouhá doba a režijní přístup k opeře se především v Evropě, ale i v mnohem konzervativnější Americe během ní dramaticky změnil. Klasická, téměř realistická scéna z roku 1994 byla v provedení scénografky Es Devlin nahražena pohyblivými průhlednými stěnami se schodišti uvnitř, efekty byly nahraženy projekcí. Je to bezpochyby praktické řešení, ale snad až příliš neosobní, studené jako ledové paláce, zvláště tam, kde na jinak prázdném velikém jevišti je jen pár lidí. Samozřejmě nevadí v masových scénách prvního a třetího jednání, ani ve 4. jednání, kdy scéna přinášející vraždu a sebevraždu je "zlidštěna" několika kusy nábytku.

V režisérově koncepci je Otello hysterický žárlivec, Jago chladnokrevný ctižádostivý ďábel a Desdemona sice není jen pasivní barvotisková oběť těchto dvou šílenců, snaží se vzdorovat, ale osudu uniknout nedokáže. Pomoci by mohli jedině pánové z benátské delegace, ti však jen udiveně zírají, jak zhrzený Otello smýká Desdemonou v prachu nábřeží. To ovšem není výtka režii, ba ani Shakespearovi, neboť v tom případě by se žádné drama nekonalo. Z představitelů hlavních postav byl nejpřesvědčivější Lučičův Jago, který přesně zapadl do role. Antonenkův Otello byl lehce toporný, zatímco Desdemona byla pěvecky i celkovým pojetím téměř dokonalá. I když u Antonenka lze vytknout tremolo a u Yonchevy občas poněkud ostré tóny, jejich pěvecký projev byl samozřejmě na mimořádně vysoké úrovni. Yonchevu, pro kterou je Desdemona čtvrtou velikou rolí v MET za dva roky (Rigoletto, Bohéma, Traviata), definitivně posouvá mezi absolutní špičky tohoto divadla, odkud se zřejmě stáhla Marina Poplavskaya i stárnoucí Renée Fleming. Má k tomu ideální věk i další marketingové předpoklady, a především podporu ředitele Gelba.

Stejně tak je třeba ocenit i Nézet-Séguinovo dramatické vedení orchestru.

Giuseppe Verdi: Otello
Live: Met in HD 17. 10. 2015

Dirigent: Yannick Nézet-Séguin
Režie: Bartlett Sher
Scéna: Es Devlin
Kostýmy: Catherine Zuber
Světla: Donald Holder
The Metropolitan Opera Orchestra and Chor
Premiéra 21. září 2015 Metropolitan Opera House New York

Otello – Aleksandrs Antonenko
Desdemona – Sonya Yoncheva
Iago – Željko Lučić
Emilia – Jennifer Johnson Cano
Cassio – Dimitri Pittas
Lodovico – Günther Groissböck
Montŕno – Jeff Mattsey
Roderigo – Chad Shelton
Herald – Tyler Duncan