Alexandr Mitrofanov dnes zveřejnil aktuální dopis, který dostal od nejmenovaného autora. Píše se v něm m.j.:
"Dnes a denně slyšíme o rozlišování "ekonomických" a "politických" migrantů. Mluví se také o množících se "profesních" odchodech - tedy stěhováním vzdělaných mladých lidí, kteří nesledují výlučně ekonomické cíle, ale jdou za možností profesního růstu ve špičkovém pracovním týmu na některém (dobře vybaveném) vědeckém pracovišti v zahraničí. Nějak se ale zapomíná na migranty "morální". Ale ti také jsou. Tedy spíše: "my také jsme". A to z podobných důvodů, jaké vedou k úvahám na úprk z České republiky Vámi zmíněného čtenáře. Pouze jsme k tomu zatím nepotřebovali krizi kolem uprchlíků a nelidské názory o drtičkách na ně. Stačilo velmi dobré povědomí o zákulisí české politické, obchodní, kulturní, sportovní, justiční a policejní scény.
K odchodu z Česka nás nevedla ani ekonomická, ani politická situace. Politicky jsme opustili teoreticky fungující demokracii a ekonomicky vzato jsme nechali v Česku práci, domky a vysokoškolské tituly a šli tam, kde nerozumíme ani slovo a musíme se prokousávat od nuly, bez jediné koruny státních příspěvků, snažících se sehnat jakoukoliv, byť i tu "nejobyčejnější" fyzickou práci.
Dostatečnou protihodnotou nám bylo (je), že jsme v zemi, kde základní morální pravidla fungují, politika řeší věcné problémy a nemají zde vytunelováno vše od bank po dopravní podniky. Také zde neslyší denně o korupčních aférách, postihujících snad každou veřejnou instituci od armády a soudů po Úřad hlavního hygienika a dokonce Nejvyšší kontrolní úřad. Patříme k těm nejchudším zde, nemáme jistotu zítřejšího výdělku, ale naše děti už nemusí vyrůstat v zemi, kde krást je normální, a která je proslavena pouze slovem "tuneling" v amerických učebnicích ekonomie, ostudami posledních dvou prezidentů a zločinci vpravdě světového formátu, jakými jsou Krejčíř či Kožený. A co je horší - v zemi, kde (zdá se) naprosté většině doopravdy nevadí a s danými podmínkami výbušného mixu postkomunistického dědictví a neokapitalistické dravosti se docela dobře sžili.
Ale jak je vidět na dopisu Vašeho nejmenovaného čtenáře, asi nás bude přibývat. Není divu. Doba, kdy alespoň ti největší optimisté doufali, že v ČR jde něco k lepšímu, je dávno pryč. Když jsem před dvěma lety mluvil o našem odchodu postupně se zhruba stovkou lidí, neslyšel jsem ani jednou, že jsme blázni. 100x se opakovalo totéž: "Nedivím se Vám. Také bych šel, jen nemám tu odvahu." Možná se přirozeně obklopujeme lidmi ze stejných kruhů, podobně smýšlejících, ale i tak to o něčem svědčí. I když - jak jsem naznačil výše - jiné velké části děsivé podmínky v ČR asi vyhovují.
Víte, co my odpověděl známý z této země, který Česko dobře zná a napůl zde žije, na otázku, co podle jeho slov nejvíce (či jako první) charakterizuje Českou republiku? Nikoliv "pivo", "krásná Praha", "dědictví prezidenta Havla" či třeba "mračící se lidé v metru", ale "ta všudypřítomná, neobejitelná korupce od nejmenších zakázek po velké státní monopoly a odpovídající morálka celé země". Nezbylo mi, než smutně a překvapeně poděkovat za upřímnost. Až tam to Česko dopracovalo. Naštěstí pro nás, ještě existují na zemi místa, kde "morálka" není prázdné slovo, krást je odsouzeníhodné, v práci se opravdu pracuje a kde je život sice tvrdý, ale nabídnou férovou šanci každému, kdo nepřijde žebrat a nechce škodit. A je jen otázka, kolik takových, pro které je toto ta opravdová hodnota, se v Českých zemích najde. A přál bych každému na vlastní kůži poznat ten gigeantický rozdíl v duších občanů tohoto a našeho národa. To se ovšem nedočtete v cestopisech o místních památkách a nepoznáte za 14 dnů dovolené.
Nechci, aby můj dopis vyzněl jako návod či pozvánka. Už proto ne, že obtíže, se kterými jsme se při naší operaci "přesun" museli (a stále musíme) vypořádávat, jsou o hodně větší, než jsme si představovali a nerad bych nesl spoluodpovědnost za něčí rozhodnutí. Ale na druhé straně mohu otevřeně konstatovat, že po dvouletém denním sledování situace v Čechách, jsem našeho rozhodnutí nelitoval nikdy ani vteřinu. Na rozdíl od Vašeho čtenáře mi nejde o IQ budoucích českých generací, ale o morální kredit týchž. A ten slábne zřetelně více, než nicneříkající schopnost vyplnit v daný den na daném místě aktuální inteligenční test. Budiž to Česku mementem sui generis."
Žádné komentáře:
Okomentovat