Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 10. září 2015

Julietta nejen frankfurtská

Když už jsem se opakovaně věnoval opeře ve Frankfurtu, nedá mi, abych se nevrátil k Juliette Bohuslava Martinů, která se tam hrála koncem minulé sezóny.


Hudební kritik Hugh Caning ze Sunday Times a londýnského měsíčníku Opera m.j. píše, "Florentine Klepper nabídla stejně kompetentní odpověď na záhadu Julietty jako Antony Besch a Richard Jones resp. David Pountney. Kudličkova scéna byla krásná, erotický náboj mezi Michelem a Juliette byl hmatatelný, představitelka Julietty Juanita Lascarro z role vytěžila mnohem víc než je obvyklé a zajímavě ji rozvinula a další členové souboru představili jasně zformované vedlejší role v opeře, která ve mně stále vzbuzovala pocit, jako kdybych zlý sen někoho jiného žil já sám. Orchestr pod vedením hudebního ředitele Sebastiana Weigla pak hrál tuto komplexní a rafinovanou hudbu, jako kdyby to dělal celý život, a inscenace přidala "další péro do frankfurtského i tak vyzdobeného klobouku".

A Frankfurter Allgemeine Zeitung:  Skoro zapomenutá opera okouzlila Frankfurt... Stává se zřídka, aby se z řeky minulosti znovuvynořilo něco zapomenutého a náhle se všichni shodli, že to je to, co hledali. To se teď stalo s třetí celovečerní operou českého skladatele Bohuslava Martinů. Očividně tato hudba trefila ve věku digitalizace nerv, který v době jejího vzniku, polovině 30. let, ještě nebyl tak citlivý. Na tomto premiérovém večeru strhla neznámá hudba 20. století publikum k bouřím nadšení. Režijní tým Florentine Klepper byl oprávněně zahrnut jásotem... atd.

Classical Source: Julietta je silná hra, která by neměla být vzácností.

Ale ona není až takovou vzácností. Vedle Frankfurtu ji třeba v únoru-březnu hráli v Curychu.

A v této souvislosti je třeba také říci, že v březnu 2016 se odehraje v pražském Národním divadle premiéra Julietty, jejíž režisérka Zuzana Gilhuus říká k tématu toto: Juliette Bohuslava Martinů je pro mne absolutně fascinujícím světem právě hudebním jazykem Bohuslava Martinů a potom tou fantastickou předlohou, která je úžasnou hrou iluze a skutečnosti, hledající odpověď na možná věčnou a pro každého přítomnou a aktuální otázku, co je pravda, co jsem já, kde jsou hranice toho, co je skutečné, co je iluze, fantazie, s čím se zabývá lidská mysl a kam až dokáže zajít na cestě tímto podivným labyrintem.

A aby toho nebylo málo, tak 28. května se koná premiéra Juliette ve Staatsoper Berlin. V hudebním nastudování Daniela Barenboima a režii Clause Gutha budou hlavní role zpívat Magdalena Kožená a Rolando Villazon. V menší roli se objeví i Jan Martiník. Na scéně Schillerova divadla pak bude uvedena ještě 6x. Magdalena Kožená zpívala Juliette při koncertním provedení v roce 2009 s BBC Symphony Orchestra a dirigentem Jiřím Bělohlávkem v Londýně a v prosinci 2008 v pražském Rudolfinu s Českou filharmonii dirigovanou Charlesem Mackerrasem zpívala 3 fragmenty opery ve francouzštině. Nahrávka získala významné ocenění časopisu Gramophone. Spolu s ostatními členy týmu se tak zdá být zárukou skvělé inscenace.

Juliette však v Národním divadle kromě premiéry v roce 1938 a dalších nastudování v letech 1963 a 1989 inscenoval v roce 2000 také shora zmíněný David Pountney (vlastně šlo o 3 představení Opera North v Leedsu z roku 1997, převzatá včetně zpěváků), který při té příležitosti v interview Hospodářským novinám řekl: " Nikdo ještě nepřišel na to, o čem vlastně Julietta je. Je to kombinace dojmů, pocitů a fantazie. A také směs kulturních vlivů, spíše francouzských než českých. V Juliettě je také silná příchuť Franze Kafky. Je to tedy opera česká a zároveň mezinárodní. Julietta je napsána jazykem snů. Nevím, jestli něčím překvapíme. Chceme se prezentovat jako kolektiv, který má skvělé sólisty...  Například úředník ve třetím jednání je typický kafkovský byrokrat, který vytváří atmosféru strachu a hrůzy. Jako kdyby vystoupil na jeviště z Kafkova Procesu... Každý v sobě máme určitý duchovní svět. Žijeme však v reálném světě, který je orientovaný na konzum a je krutý. A jestli nějaké poselství v Juliettě je, pak v tom, že ten duchovní svět má v životě člověka stejně velký smysl jako ten reálný. Řekněte, není právě tím v současné době velice aktuální?"

Takže je možné očekávat jak pražskou, tak i berlínskou inscenaci s oprávněnou zvědavostí, zda a jak odpoví na hádanku Julietty. Na pražské představení zatím lístky koupit nelze, na berlínská ano a cena je relativně vstřícná.

Žádné komentáře:

Okomentovat