Ach, my dobře víme, co je to fašismus - německý fašismus, to je hitlerismus. Nás ani nenapadne, že existuje i jiný fašismus, stejně hnusný, stejně hrozný, ale náš, domácí. A pravděpodobně především proto ho zblízka nevidíme, když se před našima očima rozrůstá v těle země, doslova jako tichý, zhoubný nádor.
Jistě, my poznáme svastiku ukrytou v runových znacích. Slyšíme chraplavé skřeky volající po ztrestání jinověrců. Vidíme občas hnusná hesla a obrázky na zdech našich domů. Ale nemůžeme si přiznat, že to je také fašismus. Nám se stejně zdá, že fašismus, to je černá uniforma esesáků, štěkavá cizí řeč, mastný dým z komínů krematorií, válka...
Akademie věd podle pokynu prezidenta horlivě formuluje vědeckou definici fašismu. Je třeba se spolehnout na to, že to bude přesná, všeobjímající, všechny životní situace zahrnující definice. A pochopitelně ďábelsky složitá. Ale přitom fašismus, to je jednoduché. A co víc, velmi jednoduché.
Fašismus, to je diktatura nacionalistů. V souladu s tím je fašista člověk hlásící se a šířící převahu jednoho národa nad druhý a přitom aktivní zastánce železné ruky, kázně - řádu, držení na uzdě a jiných půvabů totalitarismu. To je vše. Víc v podstatě fašismu není. Diktatura plus nacionalismus. Totalitní vláda jednoho národa. A všechno ostatní - tajná policie, lágry, hořící hranice z knih, válka - vzejde z tohoto jedovatého zrna jako smrt z nádorové buňky.
Je možná železná diktatura se všemi jejími hrobovými půvaby, řekněme diktatura Stroessnera v Paraguayi nebo Stalinova diktatura v SSSR, ale protože totální myšlenkou takové diktatury není idea nacionální (rasová), není to fašismus. Možný je i stát, který se opírá o národní ideu, ale pokud není přítomna diktatura (železná ruka, potlačování demokratických svobod, všemocná tajná policie), ani to není fašismus.
Naprosto nesmyslné a negramotné jsou výrazy jako demofašista nebo fašizující demokrat. To je stejný nesmysl jako ledová vařící voda nebo voňavý zápach.
Demokrat může být do jisté míry nacionalistou, ale on je podle definice nepřítelem jakékoli diktatury, a proto prostě nedokáže být fašistou. Stejně tak nemůže být žádný fašista demokratem, příznivcem svobody slova, svobody tisku, svobody mítinků a demonstrací, protože on je vždy jen pro jednu svobodu - svobodu železné ruky.
Dokážu si snadno představit člověka, který po seznámení se všemi těmito mými definicemi pochybovačně prohlásí: "Tak to vypadá, že před 500 - 600 lety byli všichni lidé na světě fašisty: i knížata, i carové i nevolníci a vazalové..."
V jistém smyslu taková výhrada míří do černého, protože je přesná, ale zcela obráceně: fašismus, to je feudalismus zastavený ve vývoji, který přežil věk páry a věk elektřiny i věk atomu a je připraven přežít i věk vesmírných letů a umělé inteligence.
Zdálo by se, že feudální vztahy zmizely. Ale feudální mentalita zůstala živá a mocná. Ukázala se silnější než pára a elektřina, silnější než všeobecná gramotnost a všeobecná komputerizace.
Jeho životnost je určitě způsobena tím, že je kořeny vrostlý do toho, co bylo před ním. Ještě do doby jeskynních lidí, do mentality zablešeného stáda bezocasých opic: všichni cizáci žijící v sousedním lese jsou odporní a nebezpeční a náš vůdce je úžasně tvrdý, moudrý a vítězí nad nepřáteli. Tato prvobytná mentalita zřejmě neopustí lidský rod rychle. A proto fašismus, to je feudalismus dneška. I zítřka.
Pouze, proboha, si nepleťte nacionalismus s vlastenectvím. Vlastenectví, to je láska ke svému národu, ale nacionalismus je nenávist k cizímu. Vlastenec dobře ví, že nejsou špatné a dobré národy. Jsou jen špatní a dobří lidé. Nacionalista vždy uvažuje v kategoriích svůj - cizí, naši - ne naši, zloději - frajeři. On celé národy s neobvyklou lehkostí zařazuje mezi lumpy nebo hlupáky nebo bandity.
To je nejdůležitější znak fašistické ideologie - dělení lidí na naši a ne naši. Stalinský totalitarismus je založen na podobné ideologii, proto jsou si tak blízké. Jsou to režimy - vrazi, režimy - ničitelé kultury, režimy - militaristé. Jen s tím rozdílem, že fašisté dělí lidi na rasy a stalinisté na třídy.
Velmi důležitým rysem fašismu je lež. Jistě, ne každý, kdo lže, je fašista, ale každý fašista nezbytně lže. On je prostě nucen lhát. Zatímco diktaturu je někdy možno jakž takž, ale stále ještě rozumně odůvodnit, nacionalismus je možno odůvodnit pouze pomocí lži. Jakýmisi falešnými protokoly nebo prohlášeními, že prý "Židé udělali z ruského národa opilce", "všichni Kavkazci jsou vrození bandité" a podobně. Proto fašisté lžou. A vždycky lhali. A nikdo to neřekl přesněji než Ernest Hemingway: "Fašismus je lež vyřčená bandity."
Takže jestliže jste si náhle uvědomili, že jen váš národ je hoden všeho blahobytu a všechny ostatní národy kolem jsou druhé kategorie, blahopřeji. Udělali jste první krok k fašismu. Později vás napadne, že vysokých cílů váš národ dosáhne pouze tehdy, když bude zaveden železný pořádek a zavřena huba všem těm křiklounům a škrabalům vykládajícím o svobodách. Až postaví ke zdi (bez soudu a vyšetřování) všechny, kdo jdou proti, a cizáky nemilosrdně pozavírají... A jakmile jste tohle všechno akceptovali, proces skončil, jste fašista. Nemáte černou uniformu se svastikou. Nemáte ve zvyku řvát "Heil!" Celý život jste byli hrdí na vítězství naší země nad fašismem a možná jste sami k tomuto vítězství přispěli. Ale vy jste si dovolili postavit se do jedné řady s bojovníky za diktaturu nacionalistů - a tak jste fašista. Jak prosté! Jak podivně prosté.
A neříkejte teď, že nejste ani trochu zlý člověk, že jste proti utrpení nevinných lidí (ke stěně mají být postaveni pouze nepřátelé pořádku a jen nepřátelé pořádku se mají octnout za ostnatým drátem), že vy sám máte děti a vnuky, že jste proti válce... To všechno teď nemá význam, když už jste přijali "Buvolí svátost."[1] Cesta dějin už je dávno vyježděná, logika historie je nemilosrdná a jakmile se dostanou k moci vaši führeři, zapracuje osvědčený postup: odstranění disidentů - potlačení nevyhnutelných protestů - koncentrační tábory a šibenice - úpadek mírové ekonomiky - militarizace - válka... A jestliže přijdete k rozumu a v určité chvíli budete chtít tento strašný samopohyb zastavit, budete nemilosrdně zničen, stejně jako ten nejposlednější demokrat-internacionalista. Vaše znaky nebudou rudo-hnědé, ale například černo-oranžové. Na svých shromážděních nebudete křičet "Heil!", ale třeba "Sláva!" Nebudete mít Sturmbannführery, ale budou nějací esaul-brigadýři [2]. Avšak podstata fašismu - diktatura nacistů - zůstane. A to znamená, že zůstane lež, krev a válka. Teď možná jaderná.
Žijeme v nebezpečné době. V našem domě je mor. A ten v první řadě napadá ponížené a uražené, kterých je dnes velmi mnoho.
Je možné obrátit kolo dějin zpátky? Jistě, je to možné, pokud to budou chtít miliony. Tak pojďme to chtít. Vždyť mnohé závisí od nás samotných. Jistěže ne všechno, ale mnoho.
Pod názvem «Фашизм — это очень просто. Эпидемиологическая памятка» (Fašismus - to je velmi jednoduché. Epidemiologické ponaučení.) publikoval tuto poznámku Boris Strugackij[3] dne 20. května 1995 v novinách Něvskoje vremja.
-----------------------------------------------------------------------
[1] V románu Heinrich Bölla Biliár o půl desáté to znamená ztotožnění se s nacistickou filosofií
[2] Esaul byl kozácký důstojník v carském Rusku.
[3] Boris Strugackij (1933-2012) byl ruský autor sci-fi románů, které psal společně se svým starším bratrem Arkadijem.
Žádné komentáře:
Okomentovat