Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 14. května 2015

Pražské jaro? Lóže zase zela prázdnotou...

Preludium 70. ročníku Pražského jara nebylo zrovna radostné, neboť v dubnu Česká spořitelna, která je od roku 2001 generálním partnerem festivalu, oznámila, že od příštího roku jím nebude a hodlá sponzorovat Českou filharmonii.

Ale letošní ročník to rozhodně neovlivní, takže zahajovací koncert začal jako tradičně 12. května ve 20:00 ve Smetanově síni pražského Obecního domu a byl přenášen Českou televizí. Na programu byla již po šedesátéosmé Smetanova Má vlast. Ne vždy ovšem byla Má vlast hrána jako zahajovací koncert a v roce 1951 se nehrála vůbec, protože přednost dostal Slavnostní koncert k 30. výročí založení KSČ s kantátou Václava Dobiáše Buduj vlast.

Letos zahajoval Mou vlastí Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku řízený šéfdirigentem Thomasem Hengelbrockem. V historii festivalu to bylo teprve popáté, kdy Smetanův cyklus symfonických básní zazněl v podání zahraničního orchestru. A v podání německého orchestru se tak stalo vůbec poprvé. Takhle to vypadalo po pádu komunismu:
2014 ČF, Jiří Bělohlávek
2013 Orchestre Philharmonique de Radio France, Peter Oundjian
2012 ČF, Kirill Petrenko
2011 Symfonický orchestr Pražské konzervatoře, Jiří Bělohlávek
2010 Pražská komorní filharmonie, Jakub Hrůša
2009 SOČR, Antoni Witt
2008 Filharmonie Brno, Petr Altrichter
2007 ČF, Zdeněk Mácal
2006 SOČR, Ondřej Kukal
2005 London Symphony Orchestra, Sir Colin Davis  
2004 FOK, Jiří Kout
2003 ČF, Christian Arming
2002 ČF, Ken-ichiro Kobayashi
2001 SOČR, Vladimír Válek
2000 FOK, Petr Altrichter
1999 ČF, Charles Mackerras
1998 ČF, Vladimír Válek
1997 FOK, Gaetano Delogu
1996 London Classical Players, Sir Roger Norrington 
1995 ČF, Libor Pešek
1994 FOK, Neeme Jä
1993 Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Libor Pešek
1992 ČF, Zdeněk Košler
1991 ČF, Gustav Kuhn
1990 ČF, Rafael Kubelík
-----------------
1946 ČF, Rafael Kubelík
Jsou 2 důvody, proč je letošní koncert zajímavý. Ten první - že v roce 70. výročí konce války to byli právě Němci, kdo hráli Mou vlast. Dirigent Thomas Hengelbrock v pondělí novinářům řekl, že historické souvislosti vzniku festivalu vnímá silně a je pro něj poctou, že Němci mohou nejdůležitější český hudební festival zahájit. A druhým důvodem je, jak tuto ikonickou českou skladbu, která se sice nehraje často, a už vůbec ne celá, ale každý jen trochu hudbymilovný Čech ji má "v uších", podá zahraniční orchestr se zahraničním dirigentem.

NDR Sinfonieorchester Hamburg byl založen jako součást Radio Hamburg britskou okupační správou v roce 1945. O jeho počáteční úspěchy se významně zasloužil jeho první šéfdirigent Hans Schmidt-Isserstedt. V následujících letech působily u orchestru osobnosti jako John Eliot Gardiner, Herbert Blomstedt, Christoph Eschenbach či Christoph von Dohnányi. Od roku 2011 stojí v jeho čele Thomas Hengelbrock.

Takhle si dirigent Thomas Hengelbrock užíval Mou vlast
Německý dirigent a houslista, 56letý Thomas Hengelbrock, v roce 1985 spoluzakládal Freiburger Barockorchester, asistoval Witoldu Lutoslawskému, Mauricii Kagelovi či Antalu Dorátimu. V letech 2002–2003 působil jako umělecký ředitel vídeňské Volksoper, v roce 2011 pak debutoval na festivalu v Bayreuthu. V lednu příštího roku má v Baden-Badenu převzít Karajanovu cenu (dříve ji převzali na př. Anne-Sophie Mutter, Daniel Barenboim nebo Cecilia Bartoli.) „Slyšet Thomase Hengelbrocka je ohromující. Otevírá nám nové obzory. Posouvá zvuk na vyšší úroveň než většina ostatních dirigentů. Pod jeho mistrovstvím k nám hudba doslova promlouvá.“ (Frankfurter Rundschau).

NDR Orchestra sice nepatří k úzké špičce světových symfonických těles, ale přesto je ze souborů, jejichž kvalita umožňuje splnit požadavky každého díla a dirigenta. Proto také ona řada významných dirigentů v jeho CV. Smetanovo dílo také zahráli bez problémů, dirigent působil dojmem, že hudbu patřičně prožívá, jen v lyrických pasážích se neobjevila ona naposlouchaná zpěvnost smyčců a efektu bylo dosahováno spíš pomalými tempy. Tedy vlastně dosaženo nebylo. Ovšem nikde není řečeno, že to nebyl záměr, že takhle to dirigent cítí. Ale jinak bylo provedení dostatečně skvělé na to, aby znovu připomnělo, jak geniálním skladatelem Smetana byl, a jak Nejedlého cpaní jeho hudby kam se dalo skladateli spíš uškodilo, protože v podvědomí nemálo myslí zůstala vryta linie husité - Smetana - vedoucí úloha KSČ.

Sál byl samozřejmě naplněn, jen prezidentská lóže zela prázdnotou. Poslední čeští prezidenti si už vybudovali takovou hezkou tradici, že kulturu ignorují. Ale třeba se mýlím, třeba je pan Zeman ještě příliš plný zážitků ze setkání s pány Putinem, Lavrovem a Jakuninem. V každém případě se prý přijede podívat na vystoupení Petrohradské filharmonie. Ostatně jeho předchůdce v posledních prezidentských letech navštěvoval také jen koncerty ruských interpretů. Snad se v neděli o tu lóži nepoperou. Doufejme, že se nedočkáme toho, až festival bude zahajovat sbor veteránů se "Slávja otěčestvo náše".

Žádné komentáře:

Okomentovat