Jako kluk, no tehdy jsem si myslel, že mladý muž, jsem chodil po Praze s francouzskými novinami v kapse a brnkal na piano francouzské šansony. Moje první cesta na "západ" vedla do Paříže a když jsem viděl na pražském chodníku sedět nenápadného mužíčka, který se zvedl a šel před kameru, a byl to Charles Aznavour, měl jsem pocit, že komunisti jsou definitivně jen banda zombie. Tolik úvodem, aby bylo jasné, že když jdu na koncert francouzské barokní hudby a francouzské sopranistky, jsem zaujatý.
Václav Luks s Collegiem 1704 po monumentální Bachově mši h moll před měsícem předvedli 28. dubna hudbu z úplně jiného světa, i když ne ze zcela jiné doby. V posledním z letošních abonentských koncertů v Rudolfinu s podtitulem "Na Návštěvě u Krále Slunce" zazněly orchestrální skladby a arie Jean-Baptista Lully (1635-1687), Françoise Francœura (1698–1787) a především Jeana Philippa Rameau (1683-1764). Orchestr zněl skvěle zvláště v orchestrálních skladbách Rameaua a Francoeura, což byla poloha, kterou jsem u Collegia dosud neslyšel. Především instrumentace Rameauovy předehry a tance Francouerovy byly jarně svěží a i když jsem na ně při hledání na youtube narazil, rozhodně to nebylo srovnatelné s tímto živým koncertem.
A druhým pilířem úspěchu koncertu byla francouzská zpěvačka Sandrine Piau. Předvedla nejen čistý hlas virtuózně vedený jako dokonalý nástroj, ale i to, že její hudební začátky byly spojeny se hrou na harfu, a v poslední arii také pěvecko-herecký humor. Myslím ten typicky ženský a francouzsky frivolní. Patricia Petibon skončila svůj pražský recitál vleže na zádech, Natalie Dessay hrála kdysi Lucii tak vášnivě, že nechala vyskočit svá ňadra, a Sandrine Piau předvedla skvělou hereckou etudu kombinovanou hrou na harfu.
 |
| Sandrine Piau a Václav Luks |
Výkon Collegia vychází ze sofistikované dirigentské práce Václava Lukse, který si současně vypracoval emocionální styl spojený s působivými až "baletními kreacemi". Jeho nadšení přechází i na orchestr a pro posluchače je radost vidět, jakou radost ze hry mají na opačné straně muzikanti. Třeba houslistka Jana Chytilová nebo violoncellistka Hana Fleková. Ať se puristé klidně tváří, že je to neprofesionální, podle mne to tam patří. A když Sandrine Piaua dozpívala třetí přídavek - arii Lascia ch'io pianga z Handelova Rinalda - leckteré oko nejen v hledišti, což je tradiční, ale i v orchestru zvlhlo, i kapesník se objevil.
V neposlední řadě k úspěchu koncertu přispěla i nadace Bohemian Heritage Fund. Její prezident říká: "Osobně jsem po dobu sedmi let zastával funkci viceprezidenta Evropské federace operních nadací, byl jsem členem představenstva World Monuments Found Europe, přes deset let patříme mezi mecenáše pařížské opery. V Praze jsme v roce 1995 spolu s dalšími přáteli založili Kruh přátel opery Národního divadla." Nebýt BHF, sotva by se uskutečnily některé skvělé projekty, třeba inscenace Myslivečkovy opery L'Olimpiade ve Stavovském divadle.
Takže jedna sezóna skončila a za skoro půl roku s letním vrcholem orchestru v Salzburku se můžeme těšit na další ročník, tentokrát 8 koncertů, z nichž pět se bude konat v kostele sv. Anny a 3 v Rudolfinu.
Rudolfinum, Praha, Česká republika
28. 04. 2015 – 19.30 h
Na návštěvě u Krále Slunce
Sandrine PIAU – soprán
Collegium 1704
Václav LUKS – dirigent
Jean Philippe Rameau: Ouverture | opera Zaïs
Air pur les Sauvages & Chaconne | opera Les Indes Galantes
Air de l’Amour „L’Amour est le dieu de la paix“ | opera Anacréon
Jean-Baptiste Lully: Suite d'orchestre d'Armide
J. Ph. Rameau: Tristes apprêts, pâles flambeaux | opera Castor et Pollux
Air d’une constellation „Brillez, astres nouveaux“ | opera Castor et Pollux
* * *
J. Ph. Rameau: Je vole, amour | opera Les Paladins
Francois Francoeur: Symphonies pour le festin royal du Compte d'Artois
J. Ph. Rameau: Récitatif et air de la Folie „Formons les plus brillants concerts… Aux langueurs d'Apollon“ | opera Platée
Žádné komentáře:
Okomentovat