Němcov - dokonalý zločin?

Každé vládnutí je konec konců jakási smlouva s těmi, jimž se vládne. Autoritářské státy se chovají, jako kdyby to byla smlouva jednou pro vždy a ledacos pro to dělají. Třeba za 80 let bolševické moci v Rusku postihlo 4 generace občanů vymývání mozků. 17 milionů lidí prošlo nelidskými pracovními tábory GULAG. Do Stalinovy smrti pak byly různými způsoby fyzicky zlikvidovány miliony lidí, jen při "velkém teroru" v letech 1937-38 bylo denně zastřeleno okolo 1000 lidí a celkový počet obětí se pohyboval okolo 1 milionu. Později a zvláště po zveřejnění Stalinových zločinů v roce 1956 tato praxe skončila, ale státní moc své odpůrce vyháněla ze země, zavírala do blázinců a z mnohých i blázny udělala, a jinak pronásledovala. Je vlastně pozoruhodné, že se v roce 1991 přesto podařilo změnit režim a na čas dokonce zakázat komunistickou stranu. Objevila se řada schopných lidí a přesvědčených demokratů, minulost však žila ve sklepeních a čekala na svou příležitost, protože k žádné očistě nedošlo. KGB se jen reorganizovala, ale pracovala se stále stejnými lidmi. Stejně tak zůstali utajeni i její agenti v bývalých satelitech jako Československo. A začaly se objevovat vraždy s různým politickým pozadím:

• V březnu 1995 byl zastřelen Vladislav Listěv, generální ředitel televize ORT. Vyšetřování bylo zastaveno v roce 2006.

• V říjnu 1998 byla v St. Peterburgu zastřelena poslankyně Dumy Galina Starovojtova. Potrestáni byli pouze vykonavatelé vraždy.

• V únoru 2004 podlehl v Kataru pumovému útoku bývalý čečenský prezident Zelimchan Jandarbijev. Dva agenti FSB odsouzení na doživotí byli po 5 měsících předáni Rusku, kde byli s poctami přivítáni,

• V červenci 2004 byl zastřelen Pavel Chlebnikov, šéfredaktor ruské verze časipisu Forbes, nikdo nebyl potrestán.

• V říjnu 2006 byla ve výtahu zastřelena novinářka Anna Politkovská v loňském roce bylo odsouzeno 5 lidí, objednavatele vraždy se zjistit nepodařilo.

• Rovněž v říjnu 2006 byl zastřelen bankéř Andrej Kozlov, který se angažoval v kampani proti praní peněz. Pachatelé i objednatelé byli odhaleni a potrestáni.

• V listopadu 2006 byl radioaktivním poloniem v Londýně zavražděn bývalý důstojník FSB Alexandr Litviněnko. Předpokládaný vrah, agent FSB Lugový,  je dnes poslancem Dumy.

• V září 2008 byl v Moskvě zastřelen čečenský politik Ruslan Jamadajev, člen strany "Jediné Rusko". Vrah Aslanbek Dadajev byl odsouzen na doživotí. 

• V lednu 2009 byli na moskevské ulici zastřeleni advokát Stanislav Markelov a novinářka Anastasia Baburova. Vražda byla vyšetřena jako údajná sóloakce člena neonacistické nacionalistické skupiny Tichonova, který byl odsouzen k doživotnímu trestu.

• V červenci 2009 byla v Čečensku unesena a zavražděna novinářka Natalija Jestěmirova.  Případ nebyl vyšetřen. 

• A řada dalších.

V roce 2000 se stal ruským prezidentem na 8 let Vladimír Putin, kterého pak vystřídal Dmitrij Medveděv. Po dalších prezidentských volbách se Putin v květnu 2012 vrátil do Kremlu, avšak v průběhu roku probíhaly v Moskvě a dalších místech velké demonstrace, z nichž zvláště významná byla ta, která se konala v předvečer inaugurace na Bolotném náměstí v Moskvě. Řada demonstrantů tehdy byla zatčena a odsouzena až k několikaletým nepodmíněným trestům odnětí svobody. Prezident a parlament reagovali zákony, které zakotvovaly drakonické tresty pro nedovolené demonstrace a jednání demonstrantů svazovaly. A dalšími, které omezovaly činnost společenských organizací, jež dostávají podporu ze zahraničí atd. Pokud úřady demonstrace povolovaly, pak na odlehlých místech a s různými omezeními. V roce 2013 tak počet protestů významně klesl, ale s anexí Krymu a válkou na Ukrajině nespokojenost části veřejnosti opět stoupla. To vše ovšem na pozadí skutečnosti, že podpora prezidenta Putina stoupla až k 85 %.

Na 1. března letošního roku byla oznámena mírová demonstrace, kterou moskevské úřady povolily, ale pouze na okraji města. Zato o 2 týdny dříve se konala demonstrace "Antimajdan" organizovaná podniky a institucemi, která byla provázena hesly a plakáty vyzývajícími k likvidaci opozice, zrádců, páté kolony.

Hlavními postavami plánované demonstrace 1. března byli Alexandr Navalnyj a Boris Němcov. První byl 15. března zatčen za rozdávání letáků zvoucích k účasti na manifestaci a 19. března odsouzen na 15 dní odnětí svobody za narušování veřejného pořádku.

Druhý byl vynikajícím fyzikem, který se od počátku 90. let změnil v pravicového politika. Byl gubernátorem nižněnovgorodské oblasti, poslancem Dumy, místopředsedou federální vlády, v poslední době spolupředsedou pravicové strany SPS-PARNAS a poslancem oblastního sněmu jaroslavlské oblasti. Několik dní před plánovanou demonstrací poskytl interview polské verzi časopisu Newsweek, kde mimo jiné říká:

"Teď se potápíme. Všichni. Kvůli politice Vladimira Putina jde země s nesrovnatelným potenciálem ke dnu, ekonomika která nahromadila nesčetné zásoby peněz kolabuje. Měli jsme 500 mld. $ úspor. Poprvé v našich dějinách jsme měli možnost udělat velký rozvojový skok. Žádný ruský vůdce nebyl v tak příznivé situaci. A my jsme dnes v krizi. Máme dvoucifernou inflaci, rubl ztrácí hodnotu, kapitál odtéká ze země - 150 mld. $ už je pryč. 

Západ, Spojené státy a Evropa, se rozvíjí a co dělá naše vláda? Přichází se zoufalými nápady, chce regulovat ceny, dotovat státní podniky, aby jejich lidé ve vedení brali ještě víc. A vůbec nejhorší je, že tato vláda se vrhla do nákladné bratrovražedné války na Ukrajině a do nesmyslné konfrontace se západem. My všichni pociťujeme důsledky této šílené politiky. Nemůžeme zůstat lhostejní. To je důvod, proč jdeme do ulic. Je to protest proti kolektivní sebevraždě Ruska. A není to vyvoláno opozicí. Podporují to všichni Rusové.

Nepochybuji, že boj o obnovu Ruska bude tuhý. Lidé vidí, kam tato šílená politika vede. Vidí rozsáhlou korupci, mají bezprostřední zkušenost s neschopností státu. Ale stále ještě věří ve vůdce, protože ten v posledních několika letech dělal jednu věc velmi dobře: vymýval Rusům mozky. A vložil jim do něj komplex méněcennosti vůči západu, víru, že jediná věc, kterou můžeme dělat, abychom na svět udělali dojem, je použít sílu, násilí, agresi.

Putin naprogramoval mé spoluobčany, aby nenáviděli cizince. Přesvědčil je, že potřebujeme znovuvybudovat sovětský systém a že postavení Ruska ve světě zcela závisí na tom, jak moc se nás svět bude bát. Toho všeho dosáhl goebbelsovskou propagandou. Mluvíme-li o odpovědnosti za prolévání ruské a ukrajinské krve ta leží nejen na Putinovi, ale také na pánech jako je Konstantin Ernst (generální ředitel televize První kanál) nebo Dmitrij Kiseljev (agentura Rusko dnes) Ti pracují podle jednoduchých principů Josepha Goebbelse: Hrát na emoce. Čím větší lež, tím lépe. Lež se musí mnohokrát opakovat. Tato propaganda je nasměrována na prosté lidi. Není žádný prostor pro otázky, nuance. Bohužel to funguje. Hysterie dosáhla bezpříkladné úrovně. stejně jako hladina Putinovy podpory. Proto potřebujeme pracovat tak rychle, jak jen je to možné, abychom Rusům ukázali, že existuje alternativa, že tato Putinova politika vede k degradaci a sebevraždě státu. Je čím dál tím méně času se probudit... 

Protože Rusko se rychle mění ve fašistický stát. Máme už model propagandy podle nacistického Německa. Máme také zárodky útočných brigád podobných SA. Jak jinak byste nazvali tu záležitost, tu věc s Anti-Majdanem, tou pseudoobčanskou iniciativou, která se před 2 týdny sešla, aby torpedovala výročí revoluce na Majdanu. Desítky tisíc žoldáků, násilníků a všelijakých podezřelých individuí byly přivedeny do Moskvy. Snažili se nás zastrašit. S obrazy Putina přísahali, že budou bojovat a dokonce zabijí každého rebela. Jako v Hitlerově Německu. A to je to, co právě začíná.

Někdo kdysi řekl, že budoucí fašisté budou horlivými antifašisty. Fašismus na Ukrajině? Nesmysl! Podívejte se na Rusko. Máme jednu politickou stranu vybudovanou na kultu vůdce a několik bezvýznamných okrajových partají. Každých několik let probíhá patetická parodie na volby. Máme šovinistickou a agresivní zahraniční politiku, znovu vzplály imperiální komplexy a společnost se militarizuje. To jsou charakteristiky fašistického režimu, nebo snad ne? Ale Putin není fašista. Jen cynicky využívá některé prvky minulosti, míchá je s jinými, například sovětskými tradicemi, a zrodí se hybrid, současný hybridní fašismus.  Je to jako válka na Ukrajině. Válka pokračuje, jsou tam ruští vojáci, ale Kreml to odmítá a tvrdí, že vláda nemá s těmi tanky a pluky v Doněcku nic společného. Totéž platí o fašismu - v Rusku existuje, ale úřady říkají, že bojujeme s fašismem na Ukrajině. Jestliže toto šílenství nezastavíme, důsledky pro nás všechny budou zničující.

Putin otevřeně říká, že Západ je horší než my, špatný, slabý. Říká, že Ukrajinci nejsou schopni vybudovat stát a pouze on, Putin, jim může pomoct. Mluví o potřebě přetvořit světový řád, o přirozeném ruském právu na vlastní sféru vlivu, o potřebě chránit ruské menšiny v zahraničí. Kreml používá menšiny, jazyk a kulturní otázky, aby okolní země vybuchly zevnitř. A to je to nejstrašnější: Lidé, kteří kontrolují Kreml jsou přesvědčeni, že mají recept na štěstí pro tuto ohromnou zemi. Berou si na pomoc slogany a myšlenky z nejautoritářštějších režimů minulosti a integrují je do současného světového pořádku. Všechno to smíchají a myslí si, že jsou geniové.    

Já jsem jedním z vůdců Spojené demokratické opozice. Mezi námi je mnoho výrazných a charismatických osobností reprezentujících různé pohledy a politické volby. Ale máme společnou touhu po změně a potřebu obnovy demokracie a odstranění těch šílených mužů od moci. Ano, někdy na nás vláda útočí jako buldozer. Alexej Navalný je teď ve vězení (za rozdávání letáků v metru), aby byl od těchto procesů izolován. Ale ukrajinský Majdan také neměl jednoho vůdce a ti. kdo byli za vůdce považováni, se celou tu dobu hádali. Jednotlivci nejsou důležití. Nejdůležitější věc je idea velké změny a obnovy Ruska. 

Jsme realisté. Je pravda, že vláda nás už dávno označuje jako nepřátele. Proto jsme pro mnoho Rusů nepřátelé, zrádci. Ani ve svých nejdivočejších snech bych se nepokoušel organizovat Majdan v Moskvě. Putin není Janukovyč. Léta se připravoval na boj s vlastním lidem pro případ, že by se národ pokusil bojovat s ním. Má mocný bezpečnostní aparát a teď má ony fantastické militanty. Každý velký protest může být snadno utopen v krvi. Přesto to ale zkusíme.

Nejprve se potřebujeme soustředit na ty, kdo jsou už přesvědčeni. Pochody nám mají umožnit, abychom se spočítali, abychom viděli, že nejsme nějaká okrajová skupina, ale reálná síla. Vyjít na ulici vyžaduje v dnešním Rusku velkou odvahu. Odvážný, aktivní muž má větší význam než ten, kdo z pohodlnosti nebo strachu nedělá nic. To je pro začátek. A potom možná budeme schopni dostat své lidi do moskevské městské vlády. V hlavním městě je víc liberálních lidí, kteří jsou schopni postavit se autoritám. Získat třeba jen pár míst v městské radě by byl úspěch, trhlina v monolitu moci.    

Časy se dnes mění rychle. Ekonomická krize urychlí politické procesy v Rusku. Mnoho Rusů Putina podporuje, protože v posledních několika letech zvýšil jejich životní úroveň. Ale Rusové nejsou hlupáci, jak si často na Západě myslí. Velký počet důchodců, dělníků a úředníků by Putinovi nikdy nevěřil, kdyby je neoklamal, kdyby to nebylo kvůli lepšímu životu, který náhle mají. Oni nepřemýšlí o tom, kde se tato prosperita vzala. A i kdyby věděli, že jejich životní úroveň stoupla díky vysokým cenám ropy, mysleli by si, že to je v pořádku.  Oni nemyslí na to, že jejich životy by byly ještě lepší, kdyby zdroje byly dobře spravovány a bylo do nich investováno, místo aby byly rozkradeny.  Teď, když se ukazuje, že penze a platy nestačí k naplnění jejich potřeb, lidé se začnou probouzet.

Teď obviňují Západ, vadí jim sankce, ale začínají chápat, že skutečné důvody jsou jiné než ty, které jim předkládá vláda. Západ jedná rozumně a mírně."

Ten článek vyšel 28. února. Avšak v té době již byl Boris Němcov po smrti, neboť před půlnocí 27. února byl "popraven" čtyřmi ranami z pistole Makarov do týla na mostě v bezprostřední blízkosti Kremlu, kde je sídlo prezidenta Ruské federace. Prostřelena byla hlava, srdce, plíce a játra. Za 2 dny se konal smuteční pochod k místu vraždy, kterého se zúčastnilo 50 tisíc lidí. Víc ani nemohlo, bylo málo bezpečnostních rámů, kterými musel každý projít. Představitelé státu se nezúčastnili a na úterní pohřeb vyslali třetiřadé úředníky, přestože šlo o bývalého prvního místopředsedu vlády.

Reakce politiků byly protichůdné. Putin - je to provokace, Kadyrov - je to práce CIA, Navalný - může za to Putin. První dny po vraždě byly informace zmatečné, po mostě, nedaleko místa vraždy, jel uklízecí vůz, ani zmínka o policistech a agentech, kterými je okolí Kremlu prošpikováno ve dne v noci, kamery byly vypnuty. Pak se objevily nějaké záznamy z kamer projíždějícího auta, bylo sděleno, že existuje popis vrahů. Že bylo nalezeno auto, ve kterém ujeli. V sobotu 7. března bylo oznámeno, že byli zadrženi dva muži - Anzor Gubašev a Zaur Dadajev, kteří vraždu nejen provedli, ale i zorganizovali. Pak ještě dva, a jeden se v Grozném zabil granátem, když místní policie obléhala byt, ve kterém se skrýval. Současně je údajně rozpracována verze zahraničního objednatele vraždy. V neděli schválil soud vzetí do vazby obou jmenovaných plus dalších 3 mužů. Zatím poslední zpráva je, že Zaur Dudajev se k činu přiznal s tím, že Němcova zabil kvůli urážce Alláha.

Podle toho, co je do dneška známo to tedy vypadá, že vina půjde za Čečenskem. Čečenský prezident Kadyrov, hlavní obdivovatel Putina, konstatoval, že vražda je sice ošklivý zločin, ale Dadajev je veliký ruský vlastenec, byl zástupcem velitele praporu vojsk čečenského ministerstva vnitra a má vyznamenání Za odvahu. Silové orgány pracovaly rychle, vrah je za mřížemi, motiv je znám, co bude dál je vlastně nezajímavé. Trochu mate to, že vrazi si počínali tak neopatrně, jako kdyby počítali s beztrestností. A také to, že řeč byla o seznamu dalších osob určených k likvidaci: Chodorkovský, Venediktov, Navalný, Sobčak... Hlavní postavy opozice, novináři - ti všichni kvůli Alláhovi?

Samozřejmě nelze vyloučit, že tomu tak je. Zkušenosti s tím, jak se v putinském Rusku zachází s informacemi a k čemu se používají, však nutí k opatrnosti při přejímání jakýchkoli oficiálních verzí. Zvláště varující však je, že atmosféra v zemi dovoluje vraždu významného politika federálního formátu, což (kromě severokavkazských států) byla praxe opuštěná po smrti Stalina. Ať už jakkoli, platí to, že hlavním zdrojem je všeobecná nenávist rozpoutaná vládou. A je celkem druhotné, zda vražda byla víc projevem náklonnosti k Putinovi a Alláhovi nebo nenávisti k Němcovovi. Dokonce není ani důležité, zda oni muži dostali pokyn nebo to provedli z vlastní iniciativy, čemuž se těžko věří. Přesto nelze očekávat, že dojde k nějaké zásadní změně. Možná mírně stoupne počet těch, kteří nesouhlasí s Putinovou politikou. Protože základem světonázoru ruské většiny jsou čtyři generace sovětského vzdělávání s přikázáními jako: Němci jsou fašisté, Američané imperialisté, Bandera byl náš nepřítel a vrah, Československo je naše internacionálni pomoc, od našeho dobra je tady tajemník (předseda, prezident...) a NATO je náš nepřítel. K tomu televize nového tisíciletí přidala: liberálové nás zničili (ne komunistická strana) a zachránil nás Putin (ne transformace hospodářství a ceny ropy).  A Stalin byl efektivní manager. A kdo říká něco jiného je liberál, nepřítel, agent, pátá kolona a patří se ho zničit.