Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 26. února 2015

Jsou lidé jen velké myši?

Před skoro polovinou století prováděl jistý John B. Calhoun (1917-1995) v americkém  National Institute of Mental Health poměrně známý experiment, ve kterém zkoumal osud myší populace, která se rozmnožuje v podmínkách, které ji nijak neomezují. Výsledkem bylo, že po určitém počtu generací, resp. po určité době začala rychlost reprodukce klesat, mizely standardní sociální funkce v populaci, až po 600 dnech se myši přestaly rozmnožovat úplně a vymíraly, až zbylo jen pár asexuálních narcisistních samců. Vývoj událostí údajně nebyl tak dramatický, pokud byly myši nuceny mezi sebou spolupracovat, na př. pomáhat si při zpřístupnění tekutin.

Autor byl přesvědčen, že:
1) jde o sociální jev.
2) je možné ho aplikovat i na lidskou populaci.
3) Člověk se může tomuto osudu ubránit.

Tím v podstatě vyvrcholilo jeho celoživotní vědecké snažení, které snad nejlépe charakterizuje článek "Hustota populace a sociální patologie" ve Scientific American 1962, 206 (2): 139–148.

Je celkem přirozenou a velmi lákavou snahou badatelů v jakékoli oblasti vědy maximálně zobecnit závěry svých experimentů. Calhoun sám, a v posledním roce i několik blogových nadšenců snáší "důkazy" o platnosti bodu 2, tedy přenositelnosti výsledků z myší na člověka. Jako klasický případ se uvádí na př. zdecimování obyvatel malého Velikonočního ostrova (cca 170 km2). Tam kvůli dopravě rituálních soch z dolů na místa jejich instalace a následujícímu vztyčení byly zcela vytěženy a zničeny lesní porosty, což vedlo k erozi půdy a následně nedostatku potravy a počet obyvatel dramaticky klesl.

Někteří z autorů z toho vyvozují poměrně dalekosáhlé závěry, kde se snaží výsledky zmíněného experimentu využít jako důkaz svých sociálních až politických hypotéz, ba přímo teorií. Slovenská autorka Natalia Blahová* napsala článek "Myší raj a úpadok spoločnosti", ve kterém se dokonce odvolává na jakousi úvahu z dokumentárního filmu, že lidstvo dospěje v relativně krátké době ke kritickému počtů 9 mld. jedinců, a je třeba s tím něco dělat, jinak viz myši. Hned po ní se objevilo několik dalších autorů v češtině a slovenštině, kteří toto téma pitvali. Podle Karla Poppera však výsledek experimentu nikdy nemůže znamenat verifikaci nějaké teorie. Je možná pouze její falzifikace. Experiment je příležitost ke kritickému ověření teorie a případně jejímu nahrazení teorií jinou spíše než k jejímu potvrzení.

Navíc proti vývodům JB Calhouna stojí na př. výklad, že degenerace myšího společenství je spíš důsledkem nahromadění genetických mutací, proti kterým myš jako živočich s krátkou dobou života není dostatečně chráněna.

V každém případě násilné roubování katastrofických teorií na různé události ve světě je životem vždy znovu vyvráceno. Byly to na př. závěry Římského klubu v 70. letech, podle kterých by lidstvo měl už nyní stihnout osud myší v důsledku vyčerpání základních surovin, podobně nedoložené jsou globální klimatické změny, resp. jejich antropogenní původ a hlavně katastrofální důsledky pro lidstvo. Ostatně znásilněná věda nebo pavěda byly základem dvou smrtících politických hnutí 20. století, která dodnes nejsou vykořeněna.

Neznám lék na neduhy nebo zdánlivé neduhy lidské společnosti. Ale jsem naprosto přesvědčen, že to není žádné sociální inženýrství, které by změnilo lidskou podstatu, ať už se někomu zdá být sebeškodlivější. Možná by pomohlo, kdyby hlasatelé spásy davů začali u sebe. Třeba obroditelé toho jediného pravého islámu. A zatím poslední kremelské úvahy o záchraně křesťanství a západního světa vůbec na příklad vedly jen k tisícům mrtvých, a to se pořád ještě zachraňuje na půdě pravoslavné. A zrovna jsem náhodou otevřel stránku informující o příčinách havarie letadla francouzské firmy Total 21. října 2014 na letišti Vnukovo v Moskvě. Čerstvý závěr zní, že nešlo o žádný myší efekt, jen ožralá posádka uklízecího vozu ztratila orientaci, šéf směny byl také nalitý a stážující letová dispečerka byla sice střízlivá, ale nic z toho nemohla postřehnout, za což bude po zásluze potrestána.

* Natália Blahová je jinak sympatická slovenská politička, učitelka a sociální badatelka/pracovnice, ale tady zřejmě sáhla příliš vysoko a odpoutala se od země.

Žádné komentáře:

Okomentovat