Česká filharmonie.nabrala dech

První orchestr republiky si ve čtvrtek 2. října odbyl start sezóny 2014-15 a v tomto týdnu odehrál i první koncert orchestrální řady.

Ten zahajovací koncert se neobešel bez plné parády různých celebrit a celebritek, poněkud pouťového slavnostního nasvícení varhan a také kamer České televize. Pan ředitel ČF už dlouho dopředu avizoval vynikajícího uzbeckého klavíristu, a měl pravdu. 24letý Behzod Abduraimov ve druhé skladbě večera, Prokofjevově 3. klavírním koncertu, předvedl nevídaný gejzír mladistvé energie, která je přesně tím, co dělá z poslechu mimořádný zážitek. A tak druhý vrchol večera, Sukova symfonie Asrael, kterou dirigoval Jiří Bělohlávek se svou dokonalou přesností a vnitřní i vnější elegancí, musela zákonitě působit poněkud mdle. Teprve poslední 2 věty pětivěté a 60minutové skladby zněly přesvědčivě. Ty jsou věnovány zesnulé skladatelově manželce, zatímco první 3 věty jejímu otci Antonínu Dvořákovi, který zemřel o 8 měsíců dříve.

Behzod Abduraimov

Ani ne o týden později, ve středu 8. října, zahájila ČF pravidelnou sezónu prvním koncertem řady B dirigovaným Manfredem Honeckem, hlavním hostujícím dirigentem orchestru. Na programu byly skladby:

• Leoš Janáček: Její pastorkyňa - suita z opery, jejímiž autory jsou Manfred Honeck a Tomáš Ille
• Richard Strauss: Smrt a vykoupení, symfonická báseň
• Gustav Mahler: Chlapcův kouzelný roh (výběr 12 písní), zpěv Matthias Goerne

Mně osobně se suita podle Janáčka velmi líbila, ale dokážu pochopit i ty, kteří podobné zacházení s dílem svérázného skladatele považují za rouhání. Straussovu symfonickou báseň jsem vnímal pod dojmem z poslechu jiné skladatelovy symfonické básně "Život hrdinův" v nádherném podání Izraelské filharmonie pod taktovkou Zubina Mehty v rámci závěrečného koncertu festivalu Dvořákova Praha před 2 týdny. A bylo to něco jako nebe a dudy.

A tak vrcholem večera se stalo provedení 12 písní ze sbírky Gustava Mahlera Des Knaben Wunderhorn – Chlapcův kouzelný roh na texty německých lidových básní a písní vydané počátkem 19. století. Texty významně ovlivnily německý romantismus a byly zhudebňovány řadou skladatelů. Nicméně Mahlerova hudba je s těmito texty svou hravostí, vtipem a ironií kongeniální. A přestože za jakéhosi oficiálního interpreta  no. 1 je považován Američan Thomas Hampson, řekl bych, že rovnocenným partnerem textů a hudby je právě Matthias Goerne, Němec z duryňského Výmaru. Takovou muziku je radost poslouchat.

Matthias Goerne

A ještě jedna poznámka ke koncertu. V orchestru se objevila nová tvář, a to hned u pultu jedničky prvních houslí. Nahlédnutím do programu se ukázalo, že jde o 26letou houslistku Barboru Valečkovou, která je tam uvedena jako hostující koncertní mistr.

Barbora Valečková

Tahle zajímavá skoro dívka ukončila v letošním roce studium na AMU absolventským koncertem, kde hrála s PKF Beethovenův houslový koncert. Současně byla přijata do orchestru Vídeňské státní opery. Protože dosavadní druhý koncertní mistr houslí Miroslav Vilímec už zřejmě tuto pozici nezastává, zdá se, že jde o snahu získat tuto houslistku místo něj. Rozhodně působila sympaticky, sebevědomě a v sólech byla suverénní, ale dost dobře nechápu, proč ČF dělá takovéto kroky jako nějaké tajné partyzánské akce. V každém případě jí držme palce. A filharmonii též, protože mladí koncertní mistři (doposud houslista Josef Špaček má 28 let a violoncellista Václav Petr 25 let) jsou pro léta jaksi zakonzervovanou filharmonii určitě potřebnou infuzí.