No nejspíš ano, protože byl nejlepší. A také že byl pracovitý. A byl asi i ta správná nátura. A tak se dostal k Esterházyům, což bylo opravdu štěstí.
Ale nebyla to úplná náhoda. Když v 17 letech musel opustit sbor svatoštěpánské katedrály ve Vídni, protože místo sopránového zpěvu skřehotal, najal si mizernou podkrovní místnost v Michaelshaus, což je dům hned vedle kostela sv. Michala na náměstí téhož jména přímo proti Hofburgu. Tedy špatný byt na dobré adrese, kde bydlela i kněžna Marie Octavia Esterházy, matka knížete Pavla Antona Esterházy II., který v roce 1761 Haydna zaměstnal jako zástupce kapelníka knížecí hudby. Být zaměstnancem Esterházyů, to bylo velké terno, protože byli nejbohatším rodem říše. Haydn se tak v létě 1761 přestěhoval do tehdy uherského Eisenstadtu, kde se nacházelo sídlo Esterházyů. Plat za první měsíc činil 33 zlatých 17 krejcarů.
Pavel II. Anton sloužil věrně Habsburkům v několika válkách i jako vyslanec v Neapoli. Za zásluhy v sedmileté válce byl povýšen na polního maršála a v roce 1758 odešel na penzi, aby se věnoval humanitárním a kulturním aktivitám. Sám hrál na několik hudebních nástrojů, shromáždil slušnou sbírku hudebních rukopisů a reorganizoval svou kapelu. Neuplynul však ani rok od Haydnova příchodu, a relativně mladý (51 let) kníže zemřel.
Protože nezanechal žádné potomky, knížecí stolec přešel na jeho bratra Nikolaje I. Rovněž on byl polní maršál, byť trochu nižšího ranku než jeho bratr, i on byl milovníkem hudby. A také stavebníkem, který u Neziderského jezera, na místě, kde stála lovecká chata, nechal vybudovat astronomickým nákladem zámek Esterháza inspirovaný Versailles. Podstatné je, že tam bylo divadlo pro 400 sedících diváků a menší loutkové divadlo. Haydn knížeti věrně sloužil 28 let. Po počátečních neshodách, kdy dokonce dostal důtku za nečinnost, začal psát tria pro oblíbený nástroj knížete - baryton a celkem jich vytvořil 126, do toho symfonie, kvarteta, divertimenta, duchovní skladby, a také psal a dirigoval opery. Většina představení se odehrávala v letních měsících Esterháze a bylo jich požehnaně. Jen v 80. letech 1000. Hudebníci tam bydleli v samostatném objektu, kde měl |Haydn k dispozici čtyřpokojový byt. Kníže si Haydna považoval tak, že když dům, který si koupil v Eisenstadtu, vyhořel, nechal ho na knížecí náklady opravit. A vyhořel dvakrát. A také nevyhodil ne zrovna nejlepší zpěvačku, jak měl v úmyslu, když se ukázalo, že je Haydnovou milenkou. Ostatně ani on nebyl žádný puritán.
Když kníže Nikolaj I. v roce 1790 zemřel, převzal žezlo jeho syn Anton I. Ten sice kapelu z větší části rozpustil, válka s Turkem (1787-91) zřejmě můzám nepřála (vzpomeňme na Mozartovy potíže ve stejné době), a Esterházyové se potýkali s finančními problémy. Navíc knížete víc než hudba zajímaly minerály a zkaměněliny. Ale nová smlouva Haydnovi zaručovala stálý příjem bez výrazných závazků. To mu umožnilo vycestovat do Londýna, náklady na cestu mu dokonce kníže uhradil. V Londýně se Haydn doslova koupal ve slávě a i další cesty mu přinesly velký úspěch a v Rakousku nemyslitelný příjem, takže si koupil nový dům ve Vídni, v oblasti Mariahilfe, která patřila převážně Esterházyům.
Kníže však za 4 roky zemřel a na jeho místo nastoupil opět syn - Nikolaj II. Ten hudební aktivity předků obnovil. A obnovil i vztah s Haydnem, který pro něj. m.j. napsal 6 mší a částečně se vrátil i k péči o orchestr. I poté, co Haydn počátkem 19. století onemocněl, ho Esterházy podporoval, a existuje na př. účet za léky pro Haydna, který dal krátce před jeho smrtí kníže proplatit.
Takže téměř 50 let byl jeden z největších hudebních skladatelů spojen s jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů habsburské říše, a bezpochyby k oboustrannému prospěch.
V jedné věci však Esterházyovy předběhl jiný šlechtický rod, a to Harrachovi. Ti sídlili v Haydnově rodišti Rohrau, a v roce 1793 nechal hrabě Harrach vybudovat umělý ostrůvek na řece Leitha a na něj umístit Haydnovu bustu. Člověku, jehož matka působila na zámku jako kuchařka. Což ukazuje na vážnost, jíž se Haydn v celé zemi těšil.
 |
| Haydnův pomník v Rohrau z roku 1793 byl později přenesen na náměstí |
Žádné komentáře:
Okomentovat