Staveniště Berlin

Když jedete někam autem po dálnici nebo letíte letadlem, vidíte jen jakýsi globalizovaný sterilní svět. Proto jsem tentokrát volil pro cestu do Berlína po území bývalé NDR vlak. Je sice podstatně dražší než autobus, zato pohodlnější, a navíc to bylo vážně zajímavé. Protože se ukázalo, že země, která byla 45 let okupována sovětskou armádou, je i po dalších 25 letech poznamenána víc, než by člověk věřil. A to přes obrovské investice ze státního rozpočtu. Svědčí o tom podivné zahrádkářské kolonie podél trati, řadové garáže a nejedna opuštěná a zchátralá průmyslová stavba.

Ovšem když vlak po cca 4,5 hodinách přijede do hlavního města Německa, octnete se ve světě oceli a skla, výtahů a eskalátorů a obchodních galerií v pětipodlažním nádraží Berlin Hauptbahnhof.

PBerliner Hauptbahnhof - interiér

Do toho nejnižšího podlaží přijiždějí a z něj odjíždějí lokální i mezinárodní spoje, na tom nejvyšším je stanice S-Bahn, odkud se za pár minut dostanete kteroukoliv ze 3 linek na Alexander Platz. V dolním podlaží je ještě stanice metra U55, které však má jen 3 stanice a končí na Pariser Platz proti Brandenburgské bráně. Z prostředního podlaží lze vyjít buď severním vchodem na Europaplatz, odkud jezdí autobusy a taxíky, nebo jižním na Washingtonplatz, odkud jezdí vyhlídkové autobusy a můstkem přes Sprévu se dá po kilometru chůze kolem kancléřství a Bundestagu dojít opět na Pariser Platz.

Berliner Hauptbahnhof (2006)

Odtamtud, podél celé třídy Unter den Linden až na Alexander Platz je centrum Berlína jedno velké staveniště. Pod povrchem ulice se budují nové tunely pro metro U5 tak, aby z nádraží nevedla jen komická linka o třech stanicích. Ta má být dokončena v roce 2019. Dále na Unter den Linden probíhá rozsáhlá rekonstrukce Státní knihovny a naproti Státní opery.

Staatsoper Unter den Linden v rekonstrukci

Ta druhá měla být hotová v říjnu 2013, teď je termín prodloužen do konce roku 2015 při zvýšení nákladů o 50 mil. Euro, a mluví se o roce 2017 a dalším nárůstu nákladů. Do toho zkrachovala firma, která zajišťuje řizení stavby. O kousek dál probíhá rozsáhlá rekonstrukce muzejních objektů na Museum Insel, Humboldt Forum, Berliner Schloss, rozpočty jsou celkem řádově miliardy euro a stejně jako tunel Blanka se termíny prodlužují a náklady rostou.

Stavba Berliner Schloss (Humboldt Forum)

vlevo Berliner Dom a uprostřed dočasná stavba Humboldt-Box

Ostatně stejný problém postihl hlavní nádraží a nyní i nové letiště Williho Brandta, které mělo být otevřeno již v roce 2011, a nyní se opatrně mluví o roce 2015.

To jsou technické problémy, ale jsou jiné věci, ke kterým Německo přistupuje důsledně i skoro 70 let po válce, a to je nacismus a všechny jeho zvrhlé projevy. To je vidět nejen ve velkoryse pojatém projektu dokumentačního centra "Topographie des Terrors" na místě, kde kdysi bylo hlavní sídlo Gestapa a SS. V loňském roce ho vidělo téměř milion návštěvníků.

Ale ukazuje na to také památník holokaustu, či homosexuálů zavražděných nacisty, nebo i současná výstava ve foyer Berlínské filharmonie, věnovaná jejímu nacisty pronásledovanému koncertnímu mistrovi Szymonu Golbergovi (1909-1993). To ostře kontrastuje s lhostejností, s níž speciálně Rusko přistoupilo k debolševizaci. Sotva si lze představit, že by se kariérní agent StB nebo Stasi mohl stát českým či německým prezidentem. Plody této lhostejnosti jsou vidět dnes na Ukrajině.

V této souvislosti asi není náhodou, že Berlín, alespoň mně to tak připadá, je snad nejspokojenějším, nejradostnějším městem Evropy. I ty volby do Evropského parlamentu se nesou ve veselém duchu.

"Nemůžu, když se někdo dívá"

Plakát Pirátské strany k volbám do Evropského parlamentu 

Naopak Rusko se dnes stalo bolavou ránou Evropy, protože se své "sovětské" minulosti nejen nevzdalo, ale snaží se na ní dokonce vybudovat nový stát, čímž se jen vrací ke starým špatným zvykům. Ostatně i to velvyslanectví RF na Unter den Linden působí procovsky a hrozivě.

Velvyslanectví Ruské federace na Unter den Linden