Stará česká vlna

Před pár týdny se sešly 2 věci. Objednal jsem si životopisnou knihu Jiřího Menzela Rozmarná léta a druhý den zemřela Věra Chytilová. Osobně jsem je neznal, nebo ano, ale spíš z dálky. Menzela jsem potkával v 60. letech v Městské knihovně, kde probíhaly cykly přednášek o světové kinematografii s projekcí ukázek a pak jsem ho jednou málem porazil na Letenské pláni, kde kličkoval na kole mezi auty oblečen jako mlynářský pomocník.

Chytilovou jsem potkával tak před 8-9 lety v Troji, kdy s laskavou zvídavostí nahlížela do kočárku, který jsem tlačil, nebo se procházela se psem či si jen tak vykračovala polooblečená po pobřežní cestě a celkem nedávno znovu, ale to už působila dojmem, že svět se jí moc netýká. A také jsem z vinice sv. Kláry obdivoval její dům na ostrohu nad starou kovárnou.

Co pro mě z toho vyplývá? Asi to, že Menzel cíleně hledal inspiraci ve světové kinematografii a stylizoval se i ve zralém věku do role hocha bez ambic a Chytilová byla zvídavá, laskavá, odvážná a schopná si prosadit svou.

Jiří Menzel jako kouzelník Arnoštek

Ale mluvme o filmu. Pokud jde o něj, byl Menzel vlastně jediným režisérem, na jehož výtvory jsem chodil kvůli němu. A Rozmarné léto (1967) považuji dodnes za geniální transformaci neuchopitelného Vančury až tak, že mi film splývá s literární předlohou. Také Na samotě u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek a Vesničko má středisková mne berou dodnes. Až za ním je pro mne Forman. Oba ale spojuje příběh, který dokážou vyprávět jednoduše a nesmírně působivě. Teprve pak vidím Chytilovou, jejíž obrazy mi často přijdou příliš výlučné a plné hledání a "Kurva hoši..." zas až podbízivé. Jenže někde uprostřed je nádherný film, který mám za její nejlepší, a to Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983). A ze všech těch hledání odpovědí, která byla předmětem její práce, se mi nakonec zdají nejlepší ty, které vyslovuje v dokumentu portrét Věry Chytilové. Zvláště pak "Když neriskuješ, nemůžeš nic najít."

Ale není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. A všichni tihle a pár dalších, dohromady kolem 20, vytvořili pozoruhodný úkaz, kdy z tupé šedi "socialismu" se vyloupl unikátní proud filmů. Je to s podivem, ale ne úplně náhodou. A těžko se to může opakovat. Ten proud dostal označení Česká nová vlna, která trvala asi 8 let a byla drsně ukončena příchodem Rudé armády v roce 1968 nebo spíš těch, které tato agrese vyplavila z bahna na povrch. Má na kontě 2 Oscary a spoustu dalších ocenění, ale ti co z ní dnes zbyli, "benjamínkovi" Menzelovi je 76 let, jsou maximálně stará česká vlna.