Na řece Sprévě je v centru Berlína unikátní ostrov - Museuminsel. Těch muzeí je tam celkem 5 a z nich bezpochyby nejznámější a nejnavštěvovanější, přes 1 mil. návštěvníků ročně, je Pergamon Museum. Pergamon proto, že klíčovým exponátem muzea jsou vlisy z chrámu, který byl v 1. polovině 2. století př. n.l. vybudován v akropoli významného města Pergamon na území dnešního Turecka, ve kterém v dobách jeho největší slávy žilo až 200 000 obyvatel.
Nejskvělejším exponátem tohoto charakteru, který se dostal v 19. století do západní Evropy, byly vlisy z Athénské akropole, které v roce 1801 soukromě přivezl do Anglie její velvyslanec v Osmanské říši lord Elkin, a dnes jsou vystaveny v Britském muzeu v Londýně. Není nezajímavé podotknout, že tak učinil na vlastní náklady, a když chtěl tyto poklady předat britské koruně za úhradu nákladů, byl souzen jako zloděj. Soukromá iniciativa byly i vykopávky v Troji, které financoval Němec Heinrich Schliemann. Ten si však zlatý poklad nalezený v roce 1873 odvezl tajně, za což byl rovněž souzen, ale protože ho posléze věnoval německému lidu, stal se v roce 1881 čestným občanem Berlína. Nikoli však členem německé archeologické společnosti. I ve zkoumání v Pergamonu (dnes Bergamo) se angažovala soukromá osoba - inženýr Carl Humann, který v Osmanské říši žil a byl seznámen s tamními poměry i rozhodujícími osobami. První velkou expedici v roce 1878 však zastřešilo Berlínské muzeum a vedením pověřilo právě Humanna, stejně jako další dvě v 80. letech.
 |
| Průkopníci vykopávek oltáře v Pergamonu (1879) |
Ani Humann se uznání nedočkal, německá archeologická společnost ho přijala jako architekta, archeologa však ne. Oltář byl posléze zakoupen německou vládou, k čemuž bezpochyby přispěly nadstandardní politické vztahy mezi oběma státy, a v roce 1901 byl na Museuminsel postaven nový objekt, kde byly vykopávky instalovány. Brzo se však ukázalo, že svému účelu nevyhovuje, takže byl stržen a bylo postaveno nové muzeum, otevřené v roce 1930.
Tím ale anabáze antických a starších památek získaných Německem neskončila. V roce 1945 Německo prohrálo válku a jedna z vítězných mocností - Sovětský svaz - si odvezla trofeje. Mezi prvními, již 1. června 1945, byl Trojský poklad, Diův chrám později. Zatímco chrám se v roce 1958 vrátil a později byl znovu vystaven, zlatý poklad považuje ruský parlament za majetek Ruské federace a je ukryt kdesi v trezoru Puškinova muzea v Moskvě. V Novém muzeu na Museuminsel je Schliemannův sál, kde jsou vystaveny kopie pokladu a pár kousků, které se do Německa přece jenom vrátily. Je ovšem pravda, že na originál si činí nárok i vláda turecká. Ostatně i řecká vláda se dožaduje navrácení vlisů z akropole athénské, pro než dokonce postavila nové muzeum.
Ale zpátky k pergamonskému oltáři samotnému. Původní stavba byla 35,6 m široká a 33,4 m hluboká a vlisy na bocích a zadní části podstavce byly dlouhé 113 m. To všechno by se do muzea nevešlo, a tak je tam nainstalována jeho západní část se 20 m širokým schodištěm. Vlisy, které byly po stranách a na zadní straně, jsou zavěšeny na stěně proti schodišti a obou bočních stěnách. Plastiky znázorňují zápas bohů a gigantů, symbolizující boj mezi pergamskými Řeky a barbarskými Galaty. Hlavní bohové - Hera, Heracles, Zeus, Athena a Ares - jsou na východní straně, tedy té, která je odvrácena od schodiště.
 |
| Kopec nad městem, na jehož vrcholu jsou zbytky akropole. |
 |
| Model akropole Pergamon. Uprostřed zleva amfiteátr a oltář. |
 |
| amfiteátr pro 10 000 diváků |
 |
| základy velkého oltáře |
Od roku 2013 je celé muzeum opět v rekonstrukci. Ta má skončit v roce 2025, přibude mu další křídlo a bude propojeno s dalšími čtyřmi muzei. Celá expozice je však přístupná, pouze vchod je přesunut na druhou stranu budovy. Mimochodem to, jaký význam je tomuto exponátu připisován, dokazuje i fakt, že v roce 1936 v něm nacistický ministr vnitra hostil Mezinárodní olympijský výbor. Je logické, že když totéž provedl berlínský senát v roce 2000, nesetkal se jen s potleskem.
A ještě rada potenciálním cestovatelům. Pokud to umíte, kupte si vstupenku přes internet.
 |
| A pokračování fronty za rohem je ještě delší. |
Je to nejen lacinější, ale vyhnete se i případnému dlouhému čekání ve frontě, protože IT vstupenky jsou termínované, a jejich držitelé mají u vchodu přednost.
Žádné komentáře:
Okomentovat