Britský časopis Opera věnuje své prosincové číslo otázce "režisérských" inscenací. Kromě rozhovorů a kritik přináší také výběr inscenací z posledních více než 60 let, které redakce považuje za přelomové. Tady jsou:
Parsifal, Wieland Wagner, Bayreuth 1951
Touto inscenací, jejímž režisérem byl skladatelův vnuk, byl otevřen první poválečný festival v Bayreuthu. Charakteristické je pro ni zjednodušení scény a důraz na světlo. Významný podíl na tvaru inscenace měl jevištní výtvarník Adolphe Appia.
http://www.wagneroperas.com/index1951parsifal.html
http://www.youtube.com/watch?v=6QH4iErUxeE
Video není k dispozici
La traviata, Luchino Visconti, La Scala 1955
Inscenace s Marií Callas, některými kritiky považovaná za brutální, veristickou a vulgární, ovlivnila bezpočet pozdějších Traviat, včetně Viscontiho vlastní kontraverzní inscenace v Royal Opera House roku 1965.
http://www.youtube.com/watch?v=oC2N3naKPO0
http://www.youtube.com/watch?v=xj9a57YIUyM
Simon Boccanegra, Giorgio Strehler, La Scala 1971
Revival této inscenace byl na programu poslední den oslav 200 let divadla La Scala s dirigentem Claudio Abbado v roce 1978.
Toto říká o inscenaci dnešní šéfdirigent Metropolitní opery Fabio Luisi: "Ještě dnes mi naskakuje husí kůže, když si vzpomenu na začátek Ameliiny arie. Jasná, zářící hudba je jedním z Verdiho nejmagičtějších rysů. Strehlerovi se podařilo toto vyzařování znovu vytvořit na scéně způsobem, který jsem si nikdy nedokázal představit."
Wagner: Ring, Joachim Herz, Lipsko (1973-6)
Herz (1924-2010) byl významnou postavou východoněmeckého divadla, Prsten Nibelungů pojal jako podobenství kapitalismu 19. století, avšak konec nechává otevřený. Režijní kniha byla vydána tiskem.
Rossini: Il barbieri di Siviglia, Ruth Berghaus, Mnichov, 1974
První "západní" inscenace berlínské režisérky, původně tanečnice a choreografky, též ředitelky Berliner Ensemble, silně ovlivněné Brechtem. Inscenace téže opery z roku 1968 je stále na programu Deutsche Staatsoper v Berlíně. V roce 1985 režírovala v pražském ND Bergova Wozzecka.
Electra, Harry Kupfer, Cardiff 1978
Další režisér z východní části Německa (nar. 1935), podobně jako Joachim Herz byl asistentem Waltera Felsensteina v Komické opeře Berlín. Welšskou operu řídil od roku 1976 BrianMc Master, který přivedl řadu inovativních produkcí se zahraničními režiséry a první bly Harry Kupfer se Straussovou Elektrou. Kritika ji označila jako hloupou a odpornou, diváci ji přijali pozitivně. Dnes se Elektra v Kupferově režii hraje ve Vídeňské státní opeře. Roku 2012 hrála Opera Zuid z Maastrichtu jeho inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové na festivalu Janáček Brno.
Verdi: Aida, Hans Neuenfels, Frankfurt 1981
Princezna byla uklízečkou a setkání milenců skončilo v plynové komoře. Premiéru doprovázelo bučení a potlesk rovnou měrou.
Dvořák: Rusalka, David Pountney, Londýn (ENO) 1983
Mozart: Cosi van tutte, Figarova svatba, Don Giovanni; Peter Sellars, Pepsico Summerfare 1989
 |
| Figarova svatba, režie Peter Sellars |
Handel: Xerxes, Nicholas Hytner, Londýn (ENO)
Sir Nicholas Robert Hytner (nar. 1956) vytvořil tuto inscenaci v roce 1985 ke 300. výročí skladatelova narození. Byla oceněna Olivier Award a záznam z roku 1988, kde orchestr řídil Charles Mackerass, vyšel na DVD. Inscenace byla několikrát obnovena, naposled v loňském roce.
Wagner: Ring, Richard Jones, Londýn (ROH)
Produkci Richarda Jonese na scéně Royal Opera House Covent Garden v letech 1994–1996, dirigoval Bernard Haitink.
Wagner: Lohengrin, Peter Konwitschny, Hamburg 1998
Čajkovský: Evžen Oněgin, Dmitry Tcherniakov, Moskva 2006
Wagner: Parsifal, Stefan Herheim, Bayreuth 2008
Nor Stefan Herheim (nar. 1970) studoval hru na violoncello a později režii u Friedricha Götz, který sám byl žákem Waltera Felsensteina. Je známý především v německojazyčné části Evropy a byl 3x vybrán časopisem Opernwelt jako režisér roku. Podruhé právě za inscenaci Parsifala na Bayreuther Festspielen 2008. Byla to poslední inscenace éry Wagnerova vnuka Wofganga (nar. 1919) v čele festivalu.
Žádné komentáře:
Okomentovat