Po jednodenním oddechu následoval v úterý 17. září recitál basbarytonisty Adama Plachetky, ve 27 letech asi nejlepšího a určitě nejperspektivnějšího českého zpěváka. Na klavír ho doprovázel Gary Matthewman, dvorní doprovázeč agentury Askonas Holt, která pečuje i o Plachetku. Je skvělé pozorovat, jak na sobě Plachetka pracuje. V srpnovém českokrumlovském koncertu předvedl další arie z Rossiniho, tady Dvořákovy Cigánské melodie a 6 písní Richarda Strausse. Ty druhé byly skvělé, Dvořák jakoby si potřeboval trochu sednout, olámat hrany. Ale impozantní je především výčet operních domů a koncertních síní, kde bude Plachetka v této sezóně vystupovat: Wiener Staatsoper, Deutsche Staatsoper Berlin, Royal Opera House, Deutsche Oper Berlin, Carnegie Hall New York, Teatro alla Scala. Takže zjištění, že do jeho kalendáře se vejde také 6x Stavovské divadlo a Rybova mše u Jezulátka je víc než radostné.
Ve středu se představil v Rudolfinu Julian Rachlin. V Litvě narozený, od 4 let Vídeňan, dnes 39letý muž, svým lehce metrosexuálním exteriérem lehce připomínající Jean-Yves Thibaudeta, je jednak vynikající houslista, violista a dirigent, jednak odvážný člověk nebojící se politických témat. A tak hrál v intifádou sužovaném Izraeli, ale i válkou ničeném Bělehradě, do chorvatského Dubrovníku, kde sponzoruje festival Rachlin a přátelé, pozval Bělehradskou (tedy srbskou) filharmonii
![]() |
přátelé Julian Rachlin a Janine Jansen v Dubrovníku |
Třetí koncert se konal ve čtvrtek v sálku, který přede 2 roky vybudovala Pražská konzervatoř na nádvoří svého sídla na Rejdišti, tedy v bezprostřední blízkosti Rudolfina. V rámci projektu Debut zde vystoupil v Berlíně žijící klavírista z Nižního Novgorodu, 27letý Denis Kožuchin. Provází ho pověst "vůdce smečky" mladých ruských klavíristů, a je mimo jiné vítězem mimořádně náročné a oceňované soutěže královny Elisabeth v Bruselu v roce 2010. Shodou okolností mne zaujal v červenci záznam z Verbier, kde hrál Beethovenův 4. klavírní koncert, což mne vlastně přivedlo na Rejdiště. Kdo přišel, sálek pro 333 diváků byl bohužel naplněn jen z poloviny, určitě nelitoval. 4 Impromptus Franze Schuberta a slavnou klavírní sonátu č. 6 Sergeje Prokofjeva zahrál klavírista s podivuhodně zralým projevem a zvláště u Prokofjeva ohromným nasazením. Z této "válečné" sonáty téměř stříkala krev. Když jsem si na youtube pouštěl jiné nahrávky tohoto díla, a jsou tam renomovaní interpreti, byla mi tato bezpečně nejbližší. Navíc po koncertu proběhlo "setkání po potlesku", které dalo nahlédnout do světa mladého muže, který od 14 let studoval ve Španělsku, dnes žije v Berlíně, má doma 2 bicykly, rotoped a zbrusu nového koncertního Steinwaye, hraje nejen Prokofjeva, Schuberta a Beethovena, ale připravuje i nahrávky barokní hudby, a má nejen na muziku spoustu pozoruhodně zralých názorů. A 2 dny po Praze dával velký koncert v londýnské Wigmore Hall.
![]() |
Denis Kožuchin |
![]() |
Cornelius Meister a Rafal Blechacz |
Zbývá jen popřát novému týmu festivalu, aby měl stejně šťastnou ruku při formování 7. ročníku.
Dopsáno 2. října 2013, 5 hodin před začátkem zahajovacího koncertu nové sezóny PKF - Prague Philharmonia. Zítra zahájí také Česká filharmonie a v sobotu následuje první přenos z Metropolitní opery. Život je boj, a čas je náš nepřítel. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat