A přišel jsem do Rudolfina na koncert České filharmonie řízené Diego Matheuzem (*1984), šéfdirigentem benátského divadla La Fenice, která hrála Bruchův houslový koncert. A jako sólista Pinchas Zukerman, který se narodil v tomtéž roce 1948 do válečné vřavy v Tel Avivu z rodičů, kteří přežili povstání ve varšavském ghetu a Osvětim. Ve 14 letech přišel do New Yorku. Pozoruhodná osobnost - pedagog na Manhattan School of Music i na internetu, ročně 100 koncertů jako dirigent, sólista i komorní hráč, cena Issaca Sterna i National Medal of Arts, hudební ředitel National Arts Centre Orchestra v kanadské Ottavě, hlavní hostující dirigent Royal Philharmonic Orchestra... O jeho hře si udělejte představu sami z videa:
Bruch: Houslový koncert č. 1 g moll op. 26; Finale: Allegro energico
Israel Philharmonic Orchestra, Zubin Mehta, Pinchas Zukerman
To, co není slyšet, je obrovský nadhled - při té strhující hře se ještě obracel k orchestru, houslistka Irena Herajnová ho sledovala jako hypnotizovaná, a hrál i empoře. Dirigentovi, který je také houslista, nabídl svůj nástroj, aby i on něco zahrál, žertoval s hráči v orchestru, slečnu, která mu nesla kytici, donutil, aby ji dala violoncellistovi se zlámanou nohou.
Pinchas Zukerman v Rudolfinu
3 houslisté: Josef Špaček, Diego Matheuz, Pinchas Zukerman
Místo přídavku zahrál zpoza orchestru jednoduchou melodii písně, kterou si polovina publika broukala s ním. Pak tenhle židovský houslista zavolal českému publiku německé "auf Wiedersehen" a zmizel. U takového člověka snad ani asketickému monogamistovi nevadí, že má už třetí manželku, zvlášť když ty první 2 byly starší než on, a zatvrzelému socialistovi, že si vloni koupil byt na Manhattanu za 2,5 mil. $, protože se hodlá do New Yorku vrátit.
Vyšel jsem na schody Rudolfina do teplého jarního večera, přede mnou osvětlené Hradčany, Malá Strana a Petřín a zase mi zněl ten Apollinaire: "A ty couváš ve vlastním životě pomalu, jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru, jak v hospodách české písně zpívají."
Žádné komentáře:
Okomentovat